Co je srdeční selhání, jaké mohou být jeho příčiny a je možné mu předejít? Jaký je rozdíl mezi akutním a chronickým srdečním selháním? Která vyšetření je třeba absolvovat při podezření na srdeční nedostatečnost? Odpovědi a další informace, které se týkají dané tématiky, naleznete v uvedených zdrojích.
Infarkt myokardu, plicní embolie či zánět srdečního svalu. Nejen tyto choroby mohou způsobit akutní srdeční selhání. Nemocný člověk je v tu chvíli v ohrožení života a jeho přežití závisí na včasné pomoci specialistů.
Až deseti tisícům lidí ročně se v Česku náhle zastaví srdce – někdy i na desítky minut. Čas je přitom zásadní. Čím dříve zdravotníci nebo i laici zahájí oživování, tím vyšší je šance na záchranu. Dokazuje to také příběh irského běžce, kterému srdce přestalo bít během květnového pražského maratonu.
Přibývá pacientů se srdečním selháním. Kardiologové odhadují, že jich v Česku žije okolo tří set tisíc a každý rok odhalí dalších čtyřicet tisíc. Moderní léčba častěji dokáže onemocnění stabilizovat a prodloužit život. Lékaři z pražské Homolky, IKEM a brněnské Fakultní nemocnice spustili studii, která má zlepšit hlavně diagnostiku.
Infarkt zná téměř každý, ale o srdečním selhání ví málokdo. I proto nemocní přicházejí k lékaři často pozdě. Přitom téměř všechna chronická onemocnění srdce mohou vyústit právě v tuto diagnózu. Globálně trpí srdečním selháním 3-4 % dospělé populace, přičemž k němu může dojít v jakémkoli věku, ale s přibývajícími léty je častější.
Češi nevědí, co je to chronické srdeční selhání. Podle kardiologů přitom na toto onemocnění umírá více lidí než na rakovinu. Téměř polovina Čechů si nemoc plete s infarktem a dokonce dvě třetiny lidí si hlavní příznaky nemoci spojují se stářím.
Prvním signálem nemoci je nevýkonnost. Následují dušnost při běžné námaze, noční buzení kvůli dušnosti, otoky dolních končetin, nechutenství, zvýšené močení a vykašlávání pěny.
Vliv covidu-19 na srdeční selhání. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA
Prohlášení k využívání informací
získaných prostřednictvím Národní lékařské knihovny
Upozorňujeme uživatele, že profese knihovníka plní roli zprostředkovatele informací.
Nalezené informace tedy nelze vždy a beze zbytku chápat jako plně relevantní pro posouzení odborného postupu nebo zdravotního stavu.
Informace poskytnuté NLK nemohou v žádném případě nahradit komunikaci s lékařem, lékárníkem či jiným zdravotnickým pracovníkem.
NLK nijak nezodpovídá za důsledky vyplývající z případné nesprávné interpretace či aplikace informací obsažených v poskytnutých informačních zdrojích.
