Jaké choroby nejčastěji postihují žíly dolních končetin a jakým způsobem je možné jim předcházet? Zdroje věnované prevenci, rizikovým faktorům, příčinám, příznakům, diagnostice a léčbě křečových žil, bércových vředů, hluboké žilní trombózy a otoků nohou.
Covid-19 způsobuje masivní nárůst trombotických příhod. V pořadu Zdravíčko to potvrdil specialista Cévního centra Lékařského domu Géčko v Českých Budějovicích Tomáš Hauer.
Chronická žilní nedostatečnost je degenerativní onemocnění, které se objevuje až u 90 procent populace starší 30 let. Je nevyléčitelné, ale jeho rozvoj lze zmírnit a zpomalit úpravou životního stylu a ve spolupráci s odborníky, kteří zvolí adekvátní léčbu. Jedná se nejčastější indikaci k operaci na cévním systému u dospělé populace.
Už v počátečním stadiu křečových žil se začnou objevovat nepříjemnosti: otoky nohou, mravenčení a bolesti končetin. Je nutné tyto potíže okamžitě řešit, abychom si od těchto projevů ulevili a hlavně abychom předešli dalším a horším komplikacím.
Křečové žíly, kromě toho, že je to pro mnohé jejich "majitele" kosmetický problém, mohou způsobovat i řadu zdravotních komplikací. Jak vlastně vznikají? A jak se dají léčit?
Akutní hluboká žilní trombóza v oblasti dolních končetin nebo pánevních žil vede k částečnému nebo úplnému ucpání systému hlavních žil. Pokud není hluboká žilní trombóza rozpoznána včas, vyvinou se v systému hlubokých žil příznaky chronického městnání krve, které jsou souhrnně označovány jako posttrombotický syndrom.
