Zdroje věnované prevenci, rizikovým faktorům, příčinám, příznakům, diagnostice a léčbě žilní trombózy a plicní embolie. Jakým způsobem spolu souvisí žilní trombóza a plicní embolie? Proč může dojít při cestování k žilní trombóze a jak se můžete před ní chránit? Odpovědi na tyto a další otázky týkající se trombo-embolické nemoci, se dozvíte z uvedených příspěvků.
Máte sedavé zaměstnání nebo cestujete převážně autem? Pak vám hrozí trombóza, zánětlivé žilní onemocnění postihující převážně dolní končetiny. Její příznaky bývají nenápadné, a tak je lidé často přehlížejí.
Státní ústav pro kontrolu léčiv zpřístupňuje jedinečnou databázi klinických studií povolených v České republice. Klinické studie (klinická hodnocení) slouží k prokázání bezpečnosti, účinnosti nebo jakosti nových léků.
Příběh sedmnáctileté pacientky postižené hlubokou žilní trombózou. Onemocněním, které v případě, že není včas léčeno může končit plicní embolií a následně smrtí.
Dramatický příběh z koronární jednotky, který nemusel skončit šťastně. Za určitých okolností vzniká v žilách krevní sraženina - trombus. Trombus nebo jeho část se může uvolnit. Uvolněný trombus pak uzavře část plicních cév - vzniká plicní embolie.
Trombóza. Při trombóze se vytvářejí krevní sraženiny, které ohrožují zásobování tkáně kyslíkem a živinami. Je-li tak postižen srdeční sval, vzniká infarkt myokardu, jde-li o mozkovou tkáň, hrozí mozková mrtvice. Moderní metody léčby trombózy
Trombóza nemusí být pokaždé životu nebezpečná. Pokud ale v jejím důsledku dojde k plicní nebo srdeční embolii, už ano. V poradně byl lékař Petr Kessler
Trombóza může mít na lidské zdraví fatální následky. A nepostihuje jen starší lidi, ale i mladší. Souvislost může mít i s ženskou hormonální antikoncepcí. Lékařka Miroslava Leinertová proto apeluje hlavně na prevenci
V žilním systému se za normálních okolností nachází až dvě třetiny celkového objemu krve. Tato kapacitní funkce je důležitá zejména při krvácení. Pokud se cévní stěny poškodí nebo se odtok krve zpomalí, krev se sráží a v okolí sraženiny se rozvíjí zánět žíly.
Hluboká žilní trombóza je stav, kdy se z nějaké příčiny vytvoří uvnitř žíly krevní sraženina (trombus), která žilní řečiště úplně či částečně ucpe. Nejčastěji vzniká v oblasti hlubokých žil dolních končetin, ale může postihnout i žíly na paži nebo velké žíly v hrudní a břišní dutině.
Diagnostika je komplexní a složitá. Využívá celou řadu metod od laboratorních až po moderní zobrazovací metody. Základem zobrazovací diagnostiky je kompresní ultrasonografie.
Pokud není žilní trombóza včas diagnostikována, existuje riziko potenciálně život ohrožujících komplikací. Mezi ně patří vznik další žilní trombózy či plicní embolie, stejně jako dlouhodobé poškození tkání.
Léčebné postupy hluboké žilní trombózy při plicní embolizaci jsou založeny v zabránění dalšího růstu trombu, jeho rozpuštění nebo chirurgickém odstranění a v zábraně další embolizace.
Hluboká žilní trombóza patří i v současnosti k závažným onemocněním. Znamená vlastně tvorbu krevních sraženin v žilním řečišti, které mohou zůstávat na jednom místě, mohou se též ale řečištěm šířit a tvořit závažné -i vzdálené- komplikace.
Vznik krevní sraženiny (trombózy) je obvykle důsledkem spolupůsobení několika faktorů, ať už dědičných nebo vnějších. Trombóza může vzniknout v kterékoli žíle v těle, ale nejčastěji vzniká v žilách nohou a pánevní oblasti.
Již v předminulém století profesor Virchow v Berlíně popsal základní tři možné skupiny příčin, které buď samy, nebo v kombinaci vedou právě ke vzniku trombózy.
V rámci tromboembolické nemoci lze určit její základní jednotlivé projevy a druhy, které tvoří buď samostatné jednotky či v sebe přecházející stadia nemoci.
Pět set tisíc lidí zemře ročně podle oficiálních lékařských záznamů v Evropě na následky trombózy. Nemoc jako taková smrt nezpůsobuje, krevní sraženina ale může doputovat až do plic, srdce nebo do mozku. Riziko trombózy dlouhodobě zvyšuje například užívání hormonální antikoncepce.
Pokoj na cévní chirurgii před lety: Pohromadě osm a více pacientů – od konzervativní „kapačkové“ léčby až po vážné případy končetin amputovaných kvůli ischemiím. A z toho velmi názorný, ač brutální příklad, jak taky může končit neléčená či zanedbávaná choroba cév.
Křečové žíly jsou nejčastějším žilním onemocněním. Není to problém jenom estetický, jak by se na první pohled mohlo zdát. Bez léčby mohou vznikat až stavy ohrožující život, například embolie jako následek trombózy, nebo se mohou vyvíjet bércové vředy jako konečné stadium chronické žilní nedostatečnosti.
Krev teče a zároveň se umí srazit a přestat proudit. Když jsou tyhle dvě schopnosti vyvážené, jsme zdraví. Pokud jedna z nich převládá, dostávají se ke slovu doktoři a léky.
Bolí vás nohy? A je to v létě ještě horší? Pokud už křečové žíly máte, tak dobře víte, co dělat. Pokud jste ale u lékaře ještě nebyli, tak nohy bandážujte a v letadle procvičujte. Poradíme, jak na to.
Trombóza je onemocnění, které se týká žilního systému. Jedná se vlastně o vznik krevní sraženiny, která žílu ucpává. Žilní trombóza je poměrně záludné onemocnění z mnoha důvodů. Špatně se diagnostikuje a co je velmi nebezpečné, hrozí roziko plicní embolie.
Fibrilací síní trpí v České republice více než 300 tisíc lidí. Co to ale vlastně je fibrilace síní? Jak se projevuje, u koho a kdy nejvíce? Víte, že největším rizikem fibrilace síní je embolie, která může skončit až mozkovou příhodou?
Cestovní trombóza je nemoc, která může postihnout kohokoliv, kdo stráví více hodin v letadle či jiném dopravném prostředku. Novináři nazvali tento zdravotní problém "syndromem turistické třídy".
Plicní embolie je život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k náhlé obstrukci plicnice (hlavní tepna přivádějící krev do plic), nebo některé z jejích větví, především krevní sraženinou.
Při plicní embolii dochází k částečnému nebo úplnému ucpání plicní tepny nebo některé z jejich větví. Nejčastěji je to způsobeno krevní sraženinou, která se uvolní od žilní stěny (prakticky kdekoliv v těle) a skrze srdce se dostane do plicního oběhu.
Dochází k překrvení a otokům postižené nohy, změnám na kůži a podkožním tuku a ke vředům na dolní končetině (např. bércové vředy), případně i ke vzniku sekundárních křečových žil. Celý klinický obraz posttrombotického syndromu se také souhrnně nazývá chronická žilní nedostatečnost.
Ucpání cév krevní sraženinou může být pro mnohé z nás smrtelné. Žilami totiž putuje krevní sraženina, která končí buď v plicích nebo dokonce v mozku. Co se vlastně v těle při uvolnění embolie děje?
Trombóza je děj, při kterém dochází ke sražení (koagulaci) krve za vzniku trombu. V tepnách má za následek nedokrevnost (ischemii) postižené oblasti, v žilách může zhoršit odtok krve. Trombus může být při odtržení od cévní stěny jedním ze zdrojů vmetku a způsobit tak embolii.
O žilní trombóze, problematice její léčby a kontrole krevní srážlivosti hovořil lékař Jan Kvasnička, z I. interní kliniky - kliniky hematologie 1. LF a VFN.
Plicní embolie je onemocnění, kterým trpí relativně hodně lidí. Patřil mezi ně například i herec Vlasta Burian. Jak s chorobou bojovat a jak jí předcházet, o tom hovořil host Jakuba Malého. MUDR. Jana Kubelková.
Trombózu každoročně prodělá i několik velmi mladých dívek. Je jim 15 nebo 16 let. Společné mají i to, že právě začaly užívat hormonální antikoncepci. Roli často hrají genetické dispozice, o kterých dívky nevěděly. Na vznik trombózy má u nich vliv třeba taky nedostatečný přísun tekutin a kouření.
Trombóza je abnormální patologické srážení krve uvnitř cévy. Srážení krve je důležitou vlastností, slouží k zástavě krvácení, pokud dojde k porušení cévní stěny. Ale problémem je, pokud se začne srážet uvnitř cévy.
O krevních sraženinách, které vás během chvíle mohou zabít, povídala v úterý na Regionu primářka hematologicko-transfúzního oddělení jihlavské nemocnice Miroslava Leinertová. Na začátku vysvětlila, co vlastně cizí slovo trombóza představuje.
Trombóza vzniká na základě zpomaleného průtoku krve žílami. Žilní cévy se poté ucpávají a vznikne krevní sraženina. Pokud se trombóza objeví, musí být ihned léčena. Uvolnění krevní sraženiny může způsobit plicní embolii, a proto je trombóza tak nebezpečná.
Krevní sraženiny vznikají v běžném životě poměrně často. Objevit se můžou například po úrazu nebo kvůli nádorovému onemocnění. Roli hrají i vrozené dispozice.
Žilní trombóza je stav, kdy v cévách vzniká krevní sraženina zvaná trombus. Může způsobit zdravotní komplikace a mít různé příčiny. Ročně se objevuje u jednoho či dvou lidí z tisíce. Nebezpečné ale je, že navenek nemusí být na první pohled viditelná.
Zánět žil, flebitida, se podle místa svého vzniku i závažnosti rozlišuje na zánět povrchových žil (tromboflebitidu) a hlubokých žil (flebotrombózu). První se typicky projevuje zarudnutím a bolestivým zatvrdnutím v průběhu žíly. Druhý na sebe nejčastěji upozorní otokem.
Trombóza je děj, při kterém dochází ke sražení krve za vzniku trombu. V tepnách má za následek nedokrevnost postižené oblasti, v žilách může zhoršit odtok krve.
