AKTUALITY NLK

Zasedání

Komise pro přidělování finančních příspěvků

Radka ŠPÍRKOVÁ

Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha

<Radka.Spirkova@mzcr.cz>

První zasedání Komise pro přidělování finančního příspěvku ze státního rozpočtu zdravotnickým knihovnám poskytujícím veřejné informační služby ve zdravotnictví, kterou ustanovila jako svůj poradní orgán ministryně zdravotnictví, se konalo dne 26. 10. 2004 v budově Ministerstva zdravotnictví v Praze 2.

Jednání zahájila za odbor vědy, vzdělávání a ošetřovatelství MZ ČR PhDr. Hana Pessrová, CSc. a podle Statutu a jednacího řádu Komise zároveň navrhla na předsednictví Komise PhDr. I. Kohoutovou, což bylo všemi přítomnými jednomyslně přijato. Členům Komise rozdala jmenovací dekrety a krátce jednotlivé členy představila. Jako hosta Komise přivítala ing. V. Rouse, náměstka ředitele IKEM pro úsek informatiky a komunikací.

Vlastní jednání Komise bylo zaměřeno na postup realizace Koncepce rozvoje zdravotnických knihoven do roku 2010.

Dr. Pessrová podrobně informovala o setkání se zdravotními rady dne 15. 9. 2004, na kterém bylo sdělení o Koncepci rozvoje sítě zdravotnických knihoven na léta 2005 - 2010 přivítáno vstřícně a byla přislíbena pomoc ze strany krajů vůči zdravotnickým knihovnám, především v oblasti financování nákupu zdrojů a dalšího vzdělávání knihovníků.

Dále sdělila, že nástrojem financování navrhovaných změn je transformace dosavadního systému financování rozvoje zdravotnických knihoven a vytvoření „Programu veřejných informačních služeb ve zdravotnictví“ v oblasti neinvestičních finančních prostředků, jehož správcem se má od roku 2005 stát odbor VVO. Podrobně s formálními zásadami tvorby a provozu programu a jeho finančním rámcem bude odbor VVO seznámen odborem FIN MZ ČR v prosinci t. r. Uvedený Program bude přístupný projektům zdravotnických knihoven, které poskytují veřejné informační služby ve zdravotnictví a jsou evidovány dle zákona č. 257/2001 Sb. Míra otevřenosti Programu pro mimoresortní knihovny nebyla dosud stanovena.

Obsah podprogramů (dílčích cílů Koncepce) bude formulován ve spolupráci s odborníky Komise. Za věcnou stránku plnění Programu bude odpovídal odbor VVO a předpokládá se spolupráce s Programem VISK MK ČR a 1N MŠMT ČR. Podprogramy musí být vytvořeny do poloviny ledna roku 2005. Proto byli na místě určeni odborníci Komise, kteří budou za jejich přípravu odpovědni:

Dílčí cíle:

a) Realizovat přechod zdravotnických knihoven na moderní pracoviště hybridního typu – zodpovídá odbor VVO a PhDr. H. Bouzková (NLK Praha).

b) Zvýšit kvalitu tvorby a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů – zodpovídá Mgr. J. Potomková (FN Olomouc) a PhDr. M. Votípková (NLK Praha).

c) Zvýšit kvalitu poskytovaných služeb a jejich dostupnost pro zdravotnictví – zodpovídá Ing. V. Rous (IKEM) a jím vybraní spolupracovníci.

d) Vytvořit infrastrukturu pro kvalitní výběr pracovníků pro pracoviště VISZ, systém odborné přípravy a celoživotního vzdělávání – zodpovídá PhDr. E. Lesenková (IPVZ Praha) a PhDr. H. Kovalčuková (FN U sv. Anny Brno).

Realizace týmů byla jednomyslně přijata se souhlasem jmenovaných odborníků. Bylo dohodnuto, že jmenovaní členové Komise, kteří si mohou ke své práci přizvat spolupracovníky, předají zpracované materiály odboru VVO v termínu do 15. ledna 2005 a odbor VVO je rozešle k připomínkám všem členům Komise. Komise bude svolána k jejich projednání do konce ledna 2005.

9 evropská konference lékařských a zdravotnických knihoven

Od Altamiry k současnosti: Španělsko, 20. - 25. září 2004

PhDr. Marie VOTÍPKOVÁ - Mgr. Jana HERCOVÁ

Národní lékařská knihovna, Praha

<votipkov@nlk.cz> <hercova@nlk.cz>

Letošní 9. konference EAHIL se konala v příjemném prostředí přímořského města Santander ve Španělsku. Toto město, které má téměř 180 tisíc obyvatel, nabízí návštěvníkům jak staré historické památky, tak příjemné procházky po mořských plážích nebo v přilehlých parcích.

Účastníci konference měli možnost navštívit také světoznámou jeskyni Altamira, která je nazývána Sixtinskou kaplí paleolitu. Nachází se v severním Španělsku, v blízkosti půvabného středověkého městečka Santillana de Mar. Ještě koncem 60. let, kdy byla jeskyně přístupna takřka bez omezení, sem přicházelo na 1500 návštěvníků denně. Všichni chtěli spatřit na vlastní oči ony impozantní malby bizonů a dalších zvířat, které zhruba před 14 000 lety ztvárnili dávní umělci. Trvalý příliv návštěvníků změnil mikroklima a způsobil, že se malby začaly ničit. Návštěvy jeskyně byly nejprve regulovány a dnes už je původní jeskyně pro veřejnost uzavřena. Nejslavnější jeskynní malby na světě však mohou lidé obdivovat v Muzeu Altamira, jehož součástí je i přesná replika altamirské jeskyně. Muzeum Altamira, které bylo otevřeno v polovině roku 2001, se nachází asi 300 metrů od původní jeskyně a jejím autorem je španělský architekt Juan Navarro Baldeweg. Stálá výstava "V dobách Altamiry" seznamuje návštěvníka s nejrůznějšími aspekty života primitivního člověka prostřednictvím nejmodernějších muzejních technologií. "Novojeskyně", replika vytvořená podle původní jeskyně v měřítku jedna ku jedné, se nachází v podzemní části budovy. Naprosto přesné kopie maleb souboru 76 bizonů a dalších zvířat jsou dílem Pedra Saury a Matilde Múzquizové.

Odborná část

Účast na kurzu Evidence Based Librarianship (EBL) – knihovnictví založené na důkazech „How to make better decisions in library practice“ (Jak se lépe rozhodovat v každodenní knihovnické praxi).

Cílem kurzu bylo pomocí praktických příkladů poskytnout úvod do problematiky knihovnické a informační praxe založené na důkazech. Výsledkem kurzu pro účastníky mělo být:

· identifikovat klíčové oblasti své činnosti, kde by bylo možné uplatnit metody EBL,

· na základě denní knihovnické praxe sestavit otázky, na které je možné nalézt odpověď buď v informačních pramenech, nebo v praktické knihovnické zkušenosti,

· porozumět hlavním typům výzkumných projektů a jejich přínosu pro správné směrování otázek vyplývajících z profesní praxe,

· být schopen pracovat v týmu a umět zhodnotit a implementovat vyhledané poznatky z odborné literatury na svém pracovišti.

Zadání praktického úkolu vždy navazovalo na přednášku, která představovala teoretický úvod pro jeho splnění.

Příklady:

Najdi informační zdroje a zdroje uspořádej podle jejich důležitosti pro rozhodnutí jak nejlépe vybrat bezpečnostní brány pro knihovnu.

Najdi pomocí metody „critical appraisal reading“ - metoda kritického čtení (validity, reliability and applicability – platnost, spolehlivost, aplikovatelnost) dostatečné argumenty pro podporu rozhodovacích procesů v praxi klinického knihovníka, který má zdůvodnit, proč je potřeba pokračovat ve školení odborného zdravotnického personálu v informačních dovednostech. Bylo třeba přečíst vybraný článek k této problematice a pak jej zhodnotit na základě otázek formulovaných podle zásad EBL (setting, population, intervention/exposure, comparison, evaluation - prostředí, populace, intervence/expozice, srovnání, hodnocení).

Součástí školení byl rovněž velmi užitečný úvod do základů statistiky, včetně přehledu typů klinických studií a způsobu jejich možného užití i v knihovnické praxi.

Účast na jednání kongresu

Jako obvykle na podobných kongresech byl program rozčleněn na plenární zasedání, kde byly prezentovány tzv. keynote lectures (základní programové přednášky), které buďto hodnotily dosavadní vývoj v aplikaci informačních technologií v knihovnách, anebo se věnovaly hodnocení dlouhodobých projektů v oblasti, např. informačního managementu, digitalizace dokumentů jako řešení archivace a ochrany fondu.

V rámci přednášek zařazených na program plenárního zasedání velmi zaujala opět (obdobně jako na konferenci před 2 roky) přednáška Lesley Grivella, pracovníka Evropské organizace pro molekulární biologii z Heidelbergu, popisující tentokrát výsledky projektu E-BioSci a ORIEL, jejichž výsledkem jsou služby a nástroje umožňující propojení vědecké literatury s molekulárními datasety (zobrazení genetických struktur, mutací, proteinů, geneticky podmíněných nemocí), včetně zobrazení výsledků molekulárně diagnostických metod.

Ze zcela jiné oblasti byla velice zajímavá přednáška Betty Lyon, pracovnice National Library of Medicine, která ve své přednášce na obrázcích renovovaných interiérů řady amerických lékařských knihoven ukázala, jakým způsobem ovlivňují nové informační technologie a jejich uživatelé (knihovníci a čtenáři) architektonické uspořádání knihoven.

Paralelní sekce byly tematicky rozčleněné a postihovaly následující témata:

· Budoucnost lékařských knihoven (role knihovníka v poskytování informací pacientům, marketing v knihovně).

· Informace a lidé (uplatnění EBM metod při sledování využití EBM zdrojů, zpracování systematických přehledů, práce v Cochrane Group, knihovníci jako vydavatelé publikací).

· Hybridní a digitální (virtuální) knihovny (budování portálů a testování jejich funkčnosti, práce s elektronickými zdroji).

· Profesní organizace lékařských knihovníků (přehled jejich dosavadní činnosti a jejich plány).

· Vědecké publikace a jejich hodnocení (ruční vyhledávání jako nezaměnitelný nástroj vyhledávání zdrojů pro randomizované studie, selekční kritéria pro zařazení národních informačních zdrojů do světových bibliografických bází (Medline, EMBASE).

· Činnost WHO dokumentačních center.

· Významné osobnosti v dějinách lékařství a ošetřovatelství a historie lékařského knihovnictví.

· Veterinární knihovny.

EAHIL Santander 2004 - sekce posterů.

Tato témata dále rozvíjela anebo doplňovala sekce posterů. Celkem bylo prezentováno 55 posterů, z toho 2 z ČR:

Jarolímková A. - Hrazdilová P.: Using electronic fulltexts: IKEM´s experience.

Votípková M. - Hercová J. - Špála M.: The use of XML format in processing medical bibliography – Bibliographia medica čechoslovaca.

Řada posterů byla věnována analýze národních publikací v různých oblastech lékařství, propojení bibliografických databází s citačními rejstříky a hodnocení úrovně lékařských národních časopisů vzhledem k počtu jejich impaktovaných článků v citačních databázích (SCI, Euro – Factor, Index Copernicus).

Nedílnou součástí konferencí EAHIL bývají prezentace firem zabývajících se zpracováním bibliografických a fulltextových databází a nástrojů na jejich zpřístupňování. Cennou trofejí byl zisk informační příručky citační databáze SCOPUS, kterou pro časopisy excerpované v EMBASE produkuje firma ELSEVIER.

Přednesené referáty a vystavené postery reflektovaly trendy v informačních technologiích, jakými je např. digitalizace, využití metod EBML pro kvalitativní hodnocení získaných informací a stejně tak trendy v poskytování informací, které představují hybridní knihovny.

Abstrakta přednášek (včetně fulltextů) jsou vystaveny na adrese <https://ibio.humv.es/bibliotheca/eahil>.

Tištěný soupis abstrakt přednášek a program kongresu předán ke zpracování a uložení do fondu NLK.

Portál <www.eukvalifikace.cz>

Portál <www.eukvalifikace.cz> je internetový virtuální portál, který umožňuje vyhledat a získat odkazy i fulltextové informace o podmínkách pro získávání a vzájemné uznávání odborné a specializované způsobilosti k výkonu povolání zdravotnických pracovníků v České republice a v zemích Evropského společenství. Informace se týkají právních a administrativních aspektů této problematiky a nejčastějších dotazů z oblasti uznávání kvalifikací zdravotnických pracovníků zaslaných na odbor vědy, vzdělávání a ošetřovatelství Ministerstva zdravotnictví ČR. Portál je administrativně spravován a aktualizován odborem vědy, vzdělávání a ošetřovatelství MZ ČR ve spolupráci s firmou Albertina icome Praha a  Národní lékařskou knihovnou. Anglická verze portálu se připravuje.

MV

ZPRÁVY

Činnost a perspektivy rozvoje SVI IZPE

PhDr. Věra TOMANDLOVÁ

IZPE, Kostelec nad Černými lesy

<vera.tomandlova@izpe.cz>

Institut zdravotní politiky a ekonomiky (dále IZPE) vznikl na konci roku 2000. Je institucionalizovaným výzkumným pracovištěm v oblasti sociálního lékařství s využitím multidisciplinárního přístupu tohoto oboru (medicína, veřejné zdravotnictví, podpora zdraví, sociologie, sociologie medicíny, psychologie zdraví, ekonomie, veřejná ekonomika, ekonomika zdraví, právo, správní právo, veřejná správa, veřejná politika, sociální politika, politologie, epidemiologie, statistika, informatika, řízení, řízení a správa ve zdravotnictví, řízení lidských zdrojů).

Ve spolupráci s vysokými školami zabezpečuje podmínky pro výchovu mladých vědeckých pracovníků. Výsledky činnosti IZPE přispívají k rozvoji poznání v oblasti tvorby a realizace zdravotní politiky na centrální, regionální a lokální úrovni. Podílí se také na popularizaci výsledků pro širší veřejnost v rámci výuky, souhrnů poznatků z významných zahraničních publikací nebo souhrnů vlastních výsledků. IZPE řeší výzkumná a analytická témata v rámci dlouhodobě zaměřených výzkumných záměrů, účelových grantů a krátkodobých analýz. Spolupracuje na některých úkolech s mezinárodními organizacemi a s výzkumnými pracovníky v jiných státech. Přispívá tak k potřebné výměně poznatků na mezinárodní úrovni a současně zajišťuje rozvoj domácího poznání cestou mezinárodního srovnávacího výzkumu a analýz. IZPE navázal na činnost Ústavu sociálního lékařství a organizace zdravotnictví, který působil v ČR v letech 1952 - 1992 a představoval důležitou formu základního a aplikovaného výzkumu v oblasti sociálního lékařství a organizace zdravotnických služeb.

IZPE je rozděleno do pěti vědeckých úseků:

Zdraví a zdravotní politika

Zdravotnické systémy

Kvalita zdravotnických a zdravotně sociálních služeb

Potřeba a spotřeba zdravotní péče

Ekonomika zdraví

Kromě plnění úkolů v rámci výzkumného záměru IZPE je řešeno několik grantových úkolů, které se týkají zdravotní péče cizinců, zdravotního stavu bezdomovců, násilí ve zdravotních a sociálních službách, atd.

Středisko vědeckých informací

Úkolem Střediska vědeckých informací je poskytování informačních, knihovnických a referenčních služeb nejen zaměstnancům IZPE, ale i odborné veřejnosti v rámci resortu zdravotnictví a dalším případným zájemcům. SVI je registrováno na Ministerstvu kultury ČR jako veřejná knihovna. Z toho pro nás vyplývají požadavky na zkvalitňování a rozšiřování služeb. To však vyžaduje dostatek finančních prostředků na nákup literatury a dalších informačních zdrojů, na technické vybavení a lidské zdroje. Každoroční problémy s přidělováním finančních prostředků na provoz IZPE mají negativní vliv na rozpočet SVI. I koncem letošního roku nevíme, jestli budeme moci uhradit předplatné časopisů pro příští rok v plné výši.

SVI je rozděleno do tří úseků: knihovna, studovna časopisů a rešeršní oddělení. Provoz zajišťují 2 pracovnice na celý úvazek a dvě na částečný úvazek.

Knihovna

Knižní fond k dnešní datu představuje necelých 4 000 svazků. Jedná se o literaturu příručkovou (slovníky, encyklopedie, právní předpisy), statistiky všeobecné a odborné, dále ekonomickou, právnickou a sociologickou literaturu, publikace z oblasti veřejného zdravotnictví, sociálního lékařství, zdravotní politiky, financování zdravotnictví a zdravotní péče, publikace OECD, WHO a další domácí i zahraniční literaturu z příbuzných oborů (sociální politika, politologie, ekonomie, veřejná politika, atd.).

Pro zpracování a zpřístupnění fondu používáme SW KP-win, bohužel ještě stále nemáme webovské rozhraní katalogu, takže vzdálení uživatelé nemohou v našem katalogu vyhledávat.

V letošním roce byla knihovna vybavena knižním skenerem PS 7000, který umožňuje jednak šetrné kopírování z knih, ale také elektronické ukládání dokumentů. V brzké době bychom tak mohli vyřizovat požadavky MVS daleko rychleji, v elektronické podobě.

V knihovně pracuje 1 knihovnice, která zapisuje nové publikace do přírůstkového seznamu, vytváří záznamy v KP-winu a poskytuje výpůjční služby. Současně má na starosti studovnu časopisů - průběžnou evidenci docházejících novin a časopisů, evidenci výpůjček časopisů, které se realizují v rámci pracoviště IZPE.

Studovna časopisů

Již čtvrtým rokem odebíráme cca 65 titulů zahraničních časopisů. Z tohoto počtu více než polovinu titulů neodebírá žádná jiná knihovna v ČR. Předplatné časopisů tvoří převážnou část prostředků z rozpočtu SVI a vzhledem k výše uvedeným problémům IZPE se opakovaně dostáváme do problémů s úhradou faktur. Zatím se bráníme redukci odebíraných titulů, jednak proto, že jsme chtěli zachovat posloupnost ročníků již objednaných časopisů, jednak proto, že ne všechny tituly časopisů jsou dostupné v elektronických databázích. Každoročně zpracováváme seznam odebíraných zahraničních periodik pro centrální evidenci.

Studovna časopisů a samozřejmě i knihovna jsou přístupné i cizím uživatelům. Avšak podle našeho Knihovního a výpůjčního řádu jsou všechny publikace dostupné jen prezenčně.

Rešeršní oddělení

Rešeršní oddělení je velmi důležitým úsekem vědecko-výzkumného pracoviště. Na něm závisí vyhledávání nejaktuálnějších informací, dat, údajů a podkladů pro řešení vědeckých úkolů, zpracovávání jednorázových i průběžných rešerší. V našem oddělení pracuje 1 pracovnice na celý úvazek, ale protože byla dlouhodobě nemocná, přijali jsme před měsícem brigádnici na úvazek 0,2. Díky spolupráci s Národní lékařskou knihovnou máme přístup do databáze OVID, již několik let platíme konsorciální poplatky pro přístup do databází Elsevier, propojením našeho pracoviště s Univerzitou Karlovou můžeme využívat i databáze, které jsou přístupné na serveru UK (Proquest, EBSCO, JSTOR, WoS, atd.).

Vzhledem k úkolům IZPE, uvedeným v úvodu tohoto článku (viz též Výzkumný záměr IZPE na <http://www.izpe.cz>), je třeba konstatovat, že na nedostatek práce si rozhodně nemůžeme stěžovat.

Školící akce

Už se stalo zvykem, že jednou za rok pořádáme seminář o informačních zdrojích pro nové zaměstnance IZPE. Cílem seminářů je seznámit pracovníky s dostupnými databázemi a informačními zdroji, které potřebují pro svou práci, a naučit je vyhledávat knihy v katalozích knihoven. Samostatnou částí semináře je školení o struktuře bibliografických citací a problematice odkazování na literaturu. K tomuto účelu byl vypracován manuál pro potřeby publikací IZPE, který je dostupný na intranetu.

V letošním i loňském roce jsme se účastnili několika školících akcí pořádaných IPVZ, AiP, Národní knihovnou, Národní lékařskou knihovnou, atd.

Naše perspektivy

Po čtyřech letech už můžeme konstatovat, že je za námi velký kus práce. Přesto je řada věcí, se kterými nemůžeme být spokojeni: webovské rozhraní katalogu, nedostatečné vybavení knihovny knižními a časopiseckými regály, malý rozvoj knižního fondu, opakované problémy s finančními prostředky na předplatné časopisů, atd. – většina problémů souvisí s postavením IZPE v rámci ministerstva zdravotnictví.

Co nás však těší je slib, že v nejbližší době konečně proběhnou dlouho slibované stavební úpravy. IZPE totiž sídlí v budově, ve které byla dříve dětská léčebna. Nejdříve jsme neměli investiční prostředky, pak zase dva roky probíhal soud o budovu. Teď budeme moci upravit místnosti (dříve dětské herny, ložnice, lékařské pokoje atd.) pro potřeby knihovny, studovny časopisů a skladovací prostory podle projektu, který máme již čtyři roky vypracovaný.

Naše perspektivy jsou těsně spjaté s existencí IZPE, jeho financováním, rozvojem lidských zdrojů, vědecko-výzkumnými úkoly. Proto bych na závěr radši uvedla naše „Novoroční předsevzetí“:

Další zkvalitňování služeb střediska nejen pro přímé zaměstnance IZPE, ale i pro spolupracující instituce a knihovny.

Stabilizovat a pokud možno i rozšířit počet pracovníků SVI, abychom mohli spolupracovat na budování souborného katalogu knih ČR.

Dále rozšiřovat a prohlubovat své znalosti a dovednosti ku prospěchu našich uživatelů.

A abych nebyla na závěr tak vážná:

Cvičit se v asertivitě a sebeovládání - většina knihovnic mi jistě rozumí.

Oddělení marketingu odborných programů Na Homolce

Lékařská knihovna

Ing. Helena CHVALOVSKÁ

Nemocnice Na Homolce, Praha

<helena.chvalovska@homolka.cz>

Ráda bych Vás seznámila se změnami, které nastaly v organizační struktuře Informačního a kongresového centra Nemocnice Na Homolce. K 1. 6. 2004 došlo k rozdělení tohoto centra a k vytvoření samostatných oddělení. Náš úsek dostal název „Marketing odborných programů – lékařská knihovna“. Na rozsahu služeb, které poskytujeme široké odborné veřejnosti, se však nic nemění.

Naše lékařská knihovna získává a zpřístupňuje i přes nedostatek finančních prostředků unikátní zahraniční i tuzemská periodika zejména z  oborů kardiologie, kardiochirurgie a cévní chirurgie, neurologie, neurochirurgie, stereotaktické a radiační neurochirurgie, anesteziologie, radiodiagnostiky včetně magnetické rezonance, počítačové tomografie a pozitronové emisní tomografie.

Snažíme se, aby náš akviziční plán pokryl co nejširší spektrum požadavků preferovaných oborů naší nemocnice. Jsme si vědomi toho, že zejména nákup zahraničních titulů není levnou záležitostí, a proto také vítáme dotaci ministerstva zdravotnictví na pořízení některých periodik.

Služby poskytujeme nejen našim zaměstnancům, ale snažíme se vyjít vstříc požadavkům zdravotnických pracovníků i z jiných lékařských zařízení v rámci MVS. Od ledna 2005 budeme poskytovat MVS i elektronicky, formuláře budou na nových internetových stránkách Nemocnice Na Homolce.

Stále více také zaznamenáváme změnu práce knihovníků, kteří kromě klasických výpůjček knih a časopisů se na základě požadavků lékařů musí naučit sami aktivně vyhledávat materiály z  rozmanitých elektronických medicínských zdrojů. Snažíme se proto o neustálé zvyšování odborné úrovně knihovníků formou školení a účastí na prezentacích o biomedicínských zdrojích a stále hledáme další možnosti přístupů do databází a získávání nových informací.

V roce 2003 jsme zakoupili nejnovější verzi knihovnického software Kp-win 1.2. V elektronickém katalogu jsou zpracovány záznamy knih a odborných časopisů od roku 1995. Modul OPAC umožňuje vystavení katalogu na Intranetu nemocnice a tedy přístup do katalogu všem našim zaměstnancům.

Kromě těchto služeb nabízí naše knihovna i grafické zpracování prezentací v programech PowerPoint a Corel Draw, digitalizaci videozáznamů a následné ukládání pořízených dat na diskety, CD a DVD, zajišťujeme skenování fotografií, diapozitivů, RTG snímků apod. Připravujeme také podklady pro výrobu posterů na lékařské kongresy a sympozia na barevné tiskárně.

Naše oddělení má na starosti zajišťování překladů odborných textů, korespondence apod. do světových jazyků a ze světových jazyků do češtiny pro celou nemocnici a jejich archivaci.

Vzhledem k tomu, že jsme se stali součástí marketingového oddělení nemocnice, spočívá dále naše práce i v podpoře marketingové strategie. Rozvíjíme a realizujeme marketingové projekty podporující jednotlivé lékařské programy, spravujeme a aktualizujeme databáze partnerů nemocnice, vytváříme věrnostní programy pro partnery, analyzujeme trh nekomerčních služeb, sledujeme konkurenci ve zdravotnictví.

Naším cílem do budoucna je další zvyšování kvality informačních a knihovnických služeb, a tím přispívání k růstu odborné úrovně zdravotníků. V příštím roce bychom rádi naši studovnu vybavili dalším počítačem s přístupem na internet, který by sloužil zejména střednímu zdravotnickému personálu k získávání nejnovějších medicínských informací.

Lékařská knihovna v Liberci

Mgr. Jitka KLÍMOVÁ

Krajská nemocnice, Liberec

<jitka.klimova@nemlib.cz>

V časopise Lékařská knihovna č. 3 z roku 2001 na str. 5-6 byl publikován popisný článek o naší knihovně. Jsme odborná knihovna budující knihovní fond v gesci medicína a zajištující knihovnické služby dle požadavků svých uživatelů všemi dostupnými prostředky, snažící se stíhat vymoženosti doby. Fond monografií má cca 10 tisíc svazků, odebíráme přes 120 titulů časopisů, máme rozsáhlou cirkulaci, MVS ... a máme to štěstí, že jsme 3 kvalifikované knihovnice. Naváži na základní informace glosami k několika okruhům práce, které z mého pohledu stojí za zmínku.

Od roku 2001 došlo k několika změnám zařazení knihovny v organizaci. Nyní jsme součástí odboru pro personalistiku a vzdělávání. Naši práci nově ovlivňuje ustanovení spinální jednotky, výrazně se rozšířil zájem pracovníků o pooperační rehabilitace, dále bylo nově otevřeno odd. kardiologie. Finančně nás zajišťuje domovská organizace Krajská nemocnice Liberec, vztahy s krajským úřadem Libereckého kraje jsou zatím nevyjasněné. Ve vlastním zájmu se budeme snažit využít dotací grantového fondu Libereckého kraje. Doufáme v jejich vypsání v takovém znění, aby nám to umožnilo se o grant ucházet. Jako specializovaná knihovna s převážně odbornými uživateli a omezenými finančními zdroji nemáme zájem rozšiřovat svoji činnost na specifické skupiny obyvatel, kam vypsané granty dosud převážně směřovaly. Máme zájem prohloubit naše služby pro uživatele, kteří mají o informace zájem a dokáží prospěch z informací vrátit zpět do zdravotnictví přes službu pacientovi. Myslím, že využití grantů vypisovaných ministerstvy aj. je pro menší knihovny problematické, protože nemáme výzkumné a vzdělávací aktivity, ba naopak se pyšníme tím, že obsluhujeme lékaře a ostatní zdravotníky v praxi.

V těchto letech se výrazně mění aktivita uživatelů ve prospěch středoškoláků. Lékaři studovali a studují, je to dáno rychlým vývojem techniky, metod, novými léky a hlavně systémem vzdělávání lékařů, kteří se podrobují atestacím. Krajská nemocnice Liberec podporuje publikační činnost lékařů a sester a jako motivaci vypisuje každým rokem honorovanou soutěž v několika kategoriích. V souvislosti se změnou v atestačním režimu a možností využívat různorodé informační zdroje sledujeme u lékařů i určitou únavu z přemíry informací.

Výraznou změnou jsou studijní aktivity sester, které učíme základním dovednostem nutným pro samostatné vyhledávání odborných informací. Sestry se připravují nejen v doškolovacích kurzech, vystupují také aktivně na odborných seminářích a konferencích, publikují. Řada sester je nucena si doplnit vzdělání nezbytné pro práci na pozici středního zdravotnického managementu. Knihovnu velmi využívají.

Třetí skupinou, pro kterou pracujeme, jsou studující všech typů škol, především studenti středních zdravotnických škol, vyšších zdravotnických škol i studenti bakalářského a magisterského studia univerzit a lékařských fakult. S uživateli pracujeme individuálně a snažíme se předejít kontroverzím např. v délce výpůjční doby, kterou chápe jinak student, jinak lékař připravující se k atestaci, jinak běžný uživatel.

Objevuje se také nová rostoucí skupina uživatelů z řad lékařů a sester - jsou to cizinci, kteří vyžadují informační služby v rámci své přípravy na vykonávání odborné práce v ČR.

Jako akreditovaná knihovna známe a respektujeme své povinnosti z akreditace vyplývající a jsme spokojeni, pokud můžeme informacemi pomoci každému, kdo o to požádá.

Další oblastí, ve které došlo ke změnám, je poskytování požadovaných dokumentů, monografií, ale převážně časopiseckých článků. Převratná změna způsobená rozvojem výpočetní techniky a sítí umožňuje provinčním knihovnám zabezpečovat služby, které byly dříve specifikem vybraných knihoven. Konsorcia a licence, free vstupy do databází, nejdříve výjimečná, ale nyní stále se rozšiřující, možnost vstupu do fulltextů. Změna myšlení uživatelů, od „nic není nemožné“ k postupnému uvědomování si ceny kvalitní informace, lépe řečeno, „za informace se platí“. Považuji za úspěch, že jsme si mohli předplatit díky pochopení managementu Krajské nemocnice Liberec balíček Library Medicine ProQuestu. Je to skutečně gesto porozumění ze strany organizace.

Druhá strana této mince jsou problémy technického rázu. Potřeba stále bezchybně pracujících počítačů, tiskáren, nevysychajících inkoustových náplní, netenčících se balíků papíru a pevných nervů knihovníka v roli prostředníka. Komunikujeme samozřejmě se svými dodavateli i uživateli elektronicky, ale můžeme jen potvrdit, že obliba „papíru“ zůstává. U nejpokrokovějších uživatelů se přidává pochopení rešeršní práce a schopnost si nalézt kvalitní citaci samostatně, delegují však na knihovnu stažení nebo získání dokumentu. Považujeme knihovnickou práci za pomocnou profesi a bereme změny pracovních postupů jako přirozený vývoj. Jde stále o jedno jediné – službu uživatelům.

Na závěr několika slovy, co pro nás znamená Národní lékařská knihovna: * Nezastupitelný zdroj odborných informací, soustředěných na jejich domovských stránkách.

* Obrovské fondy, které jsou nám ochotně k dispozici.

* Elektronické dodávání dokumentů.

* Zdroj informací z oboru, informací o knihovnickém vzdělávání.

* Vstřícné chování.

* Můžeme jen poděkovat.

OVI Slezské nemocnice v Opavě

Bc. Barbara DUŠKOVÁ

Slezská nemocnice, Opava

<ovi@nemocnice.opava.cz>

Oddělení vědeckých informací - lékařská knihovna je součástí Slezské nemocnice v Opavě, která je jejím zřizovatelem. Slezská nemocnice byla založena roku 1900, ovšem přesné datum založení lékařské knihovny není známo. Pravděpodobně se datuje se zavedením přírůstkového seznamu ode dne 13. 4. 1956. Prvními přírůstky knihovny byly svázané ročníky zahraničních časopisů z přelomu 19. a 20. století. Od roku 2000 je knihovna umístěna v  prostorách, které jsou v budově ředitelství Slezské nemocnice.

OVI - lékařská knihovna poskytuje své služby především odborným pracovníkům Slezské nemocnice z řad lékařů a středního zdravotnického personálu. Uživateli knihovny jsou také studenti a odborná medicínská veřejnost opavského regionu.

Fond knihovny obsahuje asi 11 tisíc svazků odborné literatury z oblasti biomedicíny a hraničních oborů. Část fondu je uložena v příručních knihovnách jednotlivých oddělení Slezské nemocnice. OVI rovněž odebírá české odborné biomedicínské časopisy. Katalog knihovny je v elektronické podobě přístupný pouze v rámci lékařské knihovny. Kromě výpůjčních služeb, ať už z vlastního fondu, nebo prostřednictvím MVS, poskytuje knihovna bibliografické informace z lékařské bibliografické databáze MEDLINE, české BIBLIOMEDICA a dalších volně dostupných zdrojů s následným zajištěním kopií požadovaných článků.

V současné době knihovna postrádá přístup k placeným fulltextovým databázím. V loňském roce knihovně skončila licence na využívání databází systému OVID. Od roku 2001 bylo OVI účastníkem národní licence ProQuest 5000 International, tato licence byla ukončena ke 30. 9. 2004. Tyto báze byly pro naše uživatele zdroji plných textů dokumentů, které byly z řad lékařů a zdravotních sester velmi ceněny. Bohužel se platnost této licence nepodařila prodloužit a zakoupení databáze ProQuest Medical Library je v současné době pro knihovnu nereálné. Přesto je snahou OVI poskytovat svým uživatelům informace o dostupných elektronických informačních zdrojích – bibliografické databáze, volně přístupné fulltextové časopisy (FreeMedicalJournals) nebo domácí i zahraniční medicínské portály.

V příštím roce bych ráda zveřejnila základní informace o knihovně na www stránkách Slezské nemocnice a rozvíjela spolupráci s ostatními knihovnami nejen v rámci Moravskoslezského kraje.

KONFERENCE - SEMINÁŘE

Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce

Název akce Místo konání Termín

Třemi zeměmi Evropské unie - Slovensko, Maďarsko, Rakousko (exkurze za knihovnami)	Sdružení knihoven ČR, Brno	26. - 29. 4. 2005
INFORUM 2005	Vysoká škola ekonomická, Albertina icome Praha	24. - 26. 05. 2005
CASLIN'05	Moravská zemská knihovna, Lednice	19. - 23. 06. 2005

Dostupné na WWW: <http://www.stk.cz/Akce> 8. 12. 2004.

Vzdělávací akce

Oddělení vědeckých informací IPVZ Praha

Název akce: Kurz - Knihovna na síti. Vědecké elektronické informační zdroje v medicíně - 1. část 

Číslo akce: 399001

Určeno pro: lékaře, knihovníky a ostatní zájemce.

Program: Přehled existujících dostupných elektronických zdrojů v síti VISZ. Konsorcia. Podmínky přístupu ke zdrojům.  

Vedoucí: PhDr. E. Lesenková  

Místo konání: Budějovická 15, Praha 4  

Termín: 10. 2. 2005

Předpokládaná cena: 500,- Kč  

Název akce: Kurz - Knihovna na síti. Vědecké elektronické informační zdroje v medicíně - 2. část 

Číslo akce: 399002

Určeno pro: knihovníky, informační manažery a zřizovatele informačních středisek a knihoven.  

Program: Efektivita využívání informačních zdrojů, koordinace jejich nákupu, přípravy smluv.  

Vedoucí: PhDr. E. Lesenková  

Místo konání: Budějovická 15, Praha 4  

Termín: 28. 4. 2005

Předpokládaná cena: 500,- Kč  

Dostupné na WWW: <http://www.ipvz.cz/templan/seznamkurzu.asp?pololeti>.