AKTUALITY NLK

K problematice lékařských knihoven

MUDr. Ivan Pfeifer, CSc - PhDr. Hana Pessrová, CSc.

Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha

<Ivan.Pfeifer@mzcr.cz, Hana.Pessrova@cerge.cuni.cz>

(Předneseno na poradě vedoucích pracovníků lékařských knihoven v Nemocnici Na Homolce dne 15. 10. 2002)

Vážené dámy a pánové, setkáváme se dnes při významné příležitosti – jednání o zápis lékařských knihoven, které zajišťují veřejné informační služby ve zdravotnictví, do evidence ministerstva kultury dle zákona č. 257/2001 Sb. Ministerstvo zdravotnictví koordinovalo až do 1. ledna 2002 ve smyslu zákona č. 53/59 Sb. meziresortní síť pracovišť lékařských knihoven a středisek vědeckých lékařských informací, které poskytují veřejné informační služby pro zdravotnictví ze zdrojů pro výzkum a vývoj.

V Národní lékařské knihovně (NLK) v Praze se např. bibliografická databáze české (a slovenské) lékařské vědecké literatury počítačově zpracovává od r. 1977, NLK také garantuje bezchybné zpracování příspěvků do databáze RIV a zpřístupňuje prostřednictvím své webové stránky katalogizační záznamy grantových zpráv IGA, které NLK uchovává od r. 1991 ve svých fondech. Síť spolupracujících knihoven zahrnuje 124 pracovišť ve výzkumných ústavech, v nemocnicích a dalších zdravotnických organizacích, z toho 41 v resortu MZ ČR, ostatní v resortech MŠMT ČR, MV ČR a v pravomoci Krajských úřadů a místní správy. Více než polovina pracovišť v síti dává pracovníkům zdravotnického výzkumu a vývoje možnost webového přístupu ke zdrojům výzkumu, vývoje a léčebné péče na Internetu, 10 pracovišť zpřístupňuje vlastní katalog vědeckých publikací organizace, více než 20 pracovišť využívá plné texty elektronických vědeckých lékařských časopisů v komunikační síti a tento počet stále roste.

Metodicky činnost sítě zajišťuje Národní lékařská knihovna v Praze, která současně koordinuje akvizici lékařských časopisů v meziresortním průřezu, zajišťuje proškolování knihovníků v práci s bázemi dat pro vědu a výzkum a spolupracuje při vytváření resortní databáze výsledků výzkumu a vědy v rámci IGA.

Pokrok, kterého bylo dosaženo od roku 1995, kdy byla síť lékařských knihoven zřízena, je realizován v těsné návaznosti na spolupráci s evropskými lékařskými knihovnami, se kterými NLK a další knihovny sítě spolupracují v Evropské asociaci lékařských knihoven (EAHIL).

Formou příspěvku neinvestičních prostředků bylo do konce roku 2001 vloženo do knihoven sítě z MZ ČR celkem 167,4 mil. Kč a v „Programu investičních prostředků na obnovu a realizaci národních lékařských knihoven“ celkem 25,5 mil. Kč. V tomto trendu pokračuje MZ ČR i v roce 2002, rozpis prostředků byl již schválen poradou vedení ministerstva a je připraven pro finanční odbor ministerstva k rozpisu limitů na jednotlivá pracoviště. Plán těchto prostředků na rok 2003 je zapracován v návrhu státního rozpočtu v kapitole Zdravotnictví.

Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, který platí od 1. ledna 2002, gesčně příslušný Ministerstvu kultury ČR, přebírá řadu zásad, uplatňovaných ve zdravotnictví ČR v rámci ministerstvem zdravotnictví v roce 1992 schválené „Koncepce veřejných informačních služeb ve zdravotnictví“ a prakticky realizovaných v síti lékařských knihoven. Proto by bylo velkou chybou, kdyby lékařské knihovny zůstaly mimo platnost nového zákona a nesnažily se s jeho podporou dále rozvíjet veřejné služby, které ve zdravotnictví slouží zejména lékařské vědě, výzkumu a rozvoji léčebné péče, celoživotnímu vzdělávání lékařů, zdravotnických i nezdravotnických pracovníků ve zdravotnictví.

Je známo, že v lékařských knihovnách pracují odborníci oddaní svému povolání. Mnoho knihoven je již vybaveno odpovídající informační technikou a technologiemi. Aby tyto knihovny mohly uskutečňovat své nové poslání a postupně plnit potřeby českého zdravotnictví, přecházejí tímto rokem ze sítě ministerstvem zdravotnictví akreditovaných pracovišť pro veřejné informační služby ve zdravotnictví pod širší rámec systému knihoven dle Knihovního zákona. Jejich dosavadní činnosti koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské mohou být napříště podporovány nejenom dosavadním příspěvkem ministerstva zdravotnictví České republiky, ale v prioritních oblastech budou poskytovány i z dalších prostředků státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo národního fondu, na základě stanoviska Ústřední knihovnické rady při ministerstvu kultury ČR. Nový zákon dává možnost také zachovat a přesněji definovat dosavadní strukturu sítě pracovišť veřejných informačních služeb ve zdravotnictví. Z pracovního setkání s odborem umění a knihoven ministerstva kultury ČR o uplatnění zákona v lékařských knihovnách vyplynulo, že oba druhy zákonem stanovených pracovišť, tj. jak knihovny specializované, tak i knihovny základní, lze vydefinovat z dosavadní struktury sítě pracovišť VISZ, kterou odborně vede a metodicky zajišťuje Národní lékařská knihovna na úrovni krajů, ve spolupráci s regionálními centry sítě.

Ministerstvo zdravotnictví ČR hodlá podporovat hlavní cíle rozvoje knihoven, poskytujících veřejné informační služby ve zdravotnictví, které jsou totožné s cíli dalších knihoven, provozujících veřejné knihovnické a informační služby v rámci České republiky, zejména

oborovou organizaci systému knihoven a budování multifunkčních knihovnických center,

dosažení maximální kompatibility a unifikace knihovnických činností a systémů v národním a mezinárodním měřítku s cílem zlepšit kvalitu služeb, zvýšit efektivitu činností knihoven a odstranit duplicitu činností,

standardizaci a kontrolu služeb knihoven,

napojení všech knihoven na Internet,

optimalizaci systému meziknihovních služeb,

zvýšení objemu financování nákupu knihovních fondů a dalších informačních zdrojů,

vytváření konsorcií při nákupu elektronických zdrojů, spolupráci s vydavateli a distributory,

budování souborných elektronických katalogů,

digitalizaci vybraných částí knihovního fondu.

Příspěvek ministerstva zdravotnictví ČR na činnost pracovišť, poskytujících veřejné knihovnické a informační služby dle zákona č. 257/01 Sb., bude v příštích letech směrován především na zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb, na podporu propojení knihoven v síti, doplňování knihovních fondů a zpracování informačních pramenů do elektronické podoby a také na zabezpečení dalšího odborného vzdělávání pracovníků knihoven.

Dámy a pánové, jedním z požadavků MZ na nové vedení NLK bylo, aby odborná veřejnost byla o jejích aktivitách šířeji a systematičtěji informována. Řada fundovaných článků v odborných časopisech a vystoupení na konferencích či seminářích pořádaných různými odbornými společnostmi svědčí o významné změně, která v tomto směru nastala. Uznání a dík patří všem, kteří se na této změně podílejí.

Dík patří po právu ovšem Vám všem a Vašim spolupracovníkům za Vaši obětavou práci.

Vážené dámy a pánové, přeji dnešnímu jednání jménem odboru vzdělávání a vědy MZ ČR úspěch a věřím, že povede ke kontinuitě dosavadní činnosti ministerstva zdravotnictví v oblasti zajišťování veřejných informačních služeb ve zdravotnictví a pomůže vytvořit v příštích letech programy nové, podporující hlavní trendy našeho zdravotnictví na cestě k evropské spolupráci.

Knihovny současnosti 2002, Seč u Chrudimi, 24. – 26. 9. 2002

Alena Štiborová – Radka Římanová

Národní lékařská knihovna, Praha

<stiborov@nlk.cz, rimanova@nlk.anet.cz>

10. konference Knihovny současnosti se odehrávala již tradičně ve školícím středisku v Seči u Chrudimi. Také programové schéma bylo obvyklé, dvakrát společný program, prostřední den rozčleněn na tematické sekce. Příspěvky shrnovaly hlavní „události“ v českém knihovnicko-informačním světě v roce 2002. Bohužel takovou událostí byly i ničivé povodně letošního léta, které zasáhly některé české knihovny. Měly jsme možnost se seznámit se vzniklými škodami v knihovnách i s technologiemi záchrany fondů.

První den byl věnován prezentacím francouzských veřejných knihoven. Pro nás byl zajímavý příspěvek Yanna Marchanda (BPI: organizovat veřejný přístup k elektronickým informacím), který popisoval i způsob zpřístupňování Internetu pro uživatele. Uživatel může za poplatek využít zcela neregulovaný přístup nebo bezplatně „brouzdat“ stránkami z kolekcí, které připravují knihovníci. Mimo kompletaci tematických stránek do oborových portálů jsou v rámci těchto počítačových stanic systémově zakazovány přístupy na stránky s nevhodným obsahem.

Úplný přehled příspěvků z  jednotlivých sekcí je uveřejněn ve sborníku z konference. (Viz Literatura). K příspěvkům, které nás zaujaly v sekci „Internet opět po roce“, patří vystoupení Pavla Čekala, zástupce 1. certifikační agentury, jediného autorizovaného poskytovatele elektronických podpisů v ČR. Proniknutí této formy autorizované komunikace do knihovnických operací bude v budoucnu poplatné rychlosti rozšíření certifikátu mezi běžné obyvatele ČR. Současné poplatky za tuto službu podle našeho názoru širšímu rozšíření mezi uživatele českých knihoven brání, změnu by mohlo například přinést bezplatné nebo zvýhodněné poskytování certifikátu klientům bank.

Představeny byly internetové stránky pro děti vytvářené v Krajské knihovně Karlovy Vary (Mudr pro každého, www stránky pro děti a mládež - Jana Dusilová), které jsou jednou z aktivit odrážejících práci knihovníků s informačními zdroji dostupnými na Internetu. Firma Sefira s. r. o. prezentovala nový knihovnicko-informační systém Daimon, s důrazem na technologii sdílení centrálně instalovaného knihovního systému. V této sekci odezněl i příspěvek Národní lékařské knihovny propagující službu Ultra Access (Ultra Access: vstupy do elektronických verzí periodik, aneb které služby NLK jsou přístupné i po otevírací době II. - Radka Římanová).

Jak již bylo zmíněno, Seč je zrcadlem událostí v českém knihovnickém světě v daném roce. Letos se nám zdá, že nastal výrazný odklon od okouzlení informačními technologiemi nebo problémů věnovaných řešení technických obtíží automatizace k otázkám realizace vlastních služeb knihoven. O tom svědčí i několik příspěvků ze sekce věnované Internetu, např. svěží a vtipné vystoupení ředitele knihovny ve Vyškově Vladislava Rašky (Internet a elektronické pracovny ve veřejných knihovnách) o zcela konkrétních zkušenostech s provozováním „veřejné elektronické písárny“.

Naši myšlenku o renesanci zájmu o knihovnické služby mezi odbornou veřejností podporuje i výrazně vyšší zájem účastníků konference o příspěvky druhé odborné sekci „Veřejné knihovny – systém knihoven“.

Dopolední část jednání v sekci reflektovalo problematiku registrace knihoven v systému veřejných knihoven podle nařízení nového knihovního zákona (např. Knihovní zákon a národní knihovní systém z  pohledu vysokoškolské knihovny - Iva Procházková, Barbora Ramajzlová).

Ostře vystupuje dosud málo diskutovaná problematika meziknihovních výpůjčních služeb (viz Vít Richter, Marta Hejhálková: Příprava standardu veřejných knihovnických a informačních služeb pro knihovny zřizované obcí, Jindřiška Pospíšilová: Meziknihovní služby, Vladimír Klásek: MVS - podněty a bariéry, co nás žene, ovlivňuje a brzdí). Jednou z otevřených otázek je zpoplatňování MVS, které však patří v souladu s knihovním zákonem ke službám základním, tudíž bezplatným. Otázka zpoplatňování se však neřeší jen ve vztahu k uživateli, ale i mezi knihovnami navzájem.

Velice zajímavý byl příspěvek Ivany Anděrové (Kooperační systém článkové bibliografie – KOSABI: vývoj a současný stav metodiky zpracování, zpřístupnění, organizace kooperace, perspektivy). Příspěvek precizně popisuje sofistikovaný a funkční model spolupráce na společné databázi článků z českého periodického tisku mezi knihovnami různých typů. Při jejím budování je v maximálně dostupné míře využíváno prvků moderních technologií (CD ROM Anopress, XML, Dublin Core).

Moderování posledního jednacího dne se ujal předseda Svazu knihovníků informačních pracovníků Vít Richter. Ústředním tématem byl dokument „Strategie knihoven 2003 – 2005“ zpracovaný Ústřední knihovnickou radou. Materiál byl předložen k široké odborné diskusi. Jeho kompletní text je uveřejněn ve sborníku z konference. Další přednášky shrnovaly nejvýznamnější projekty, které ovlivní rozvoj našeho oboru v následujících letech. Pro přehlednost uvádíme soupis zmiňovaných projektů, včetně internetových adres jejich prezentací: Jednotná informační brána - http://jib-info.cuni.cz; národní licence pro databázi fulltextových verzí periodik eIFL Direct – http://www.nkp.cz/eifl, projekt Webarchiv – http://webarchiv.nkp.cz, projekt digitalizace vzácných tisků a rukopisů Memoriae Mundi Series Bohemica a Kramerius a projekty systému kontinuálního vzdělávání knihovníků.

Pozoruhodný byl příspěvek Hany Nové shrnující zkušenosti z využívání elektronických časopisů v licenci eIFL Direct. Její argumenty vycházely ze statistických ukazatelů získaných při sledování využívání národní licence. Ty porovnávala s důvody, které údajně širšímu využívání elektronických periodik zamezují (např. jazykové bariéry, problémy s užíváním Internetu, kvality připojení apod.) a kterým lze však úspěšně čelit především širokou a cílenou osvětou a propagací mezi uživateli knihovny. V závěru apelovala na knihovny působící v nejmenších obcích, aby se před těmito zdroji neuzavírali a neomezovali svou činnost na pouhé výpůjční služby. Jedná se o běh na dlouhou trať, efektivita může být zdánlivě zanedbatelná, ale úplné rezignování na tyto služby dnes v budoucnu poškodí úroveň i postavení takové knihovny.

Z výše uvedené zprávy je zřejmé, že účast na letošním ročníku konference Knihovny současnosti byla přínosem i pro nás, pracovnice specializované knihovny. V jednom z diskusních příspěvků zazněl návrh na umožnění větší prezentace právě specializovaných knihoven. Po rozpadu sítě VTEI ztratily odborné knihovny i vzhledem k organizačnímu začlenění pod různými zřizovateli a resorty své vzájemné vazby. Neexistuje ucelený přehled o strukturách dostupných veřejných specializovaných informačních služeb a úroveň poskytovaných služeb je v různých oborech i regionech kolísavá. Domníváme se však, že ozdravný proces je nutné inicializovat mezi knihovnami navzájem. Příkladem mohou být knihovny vysokoškolské, které zvolna nacházejí své místo v systému veřejných knihoven, o čemž svědčí i příspěvek ředitelky knihovny ČVUT Barbory Ramajzlové (Vysokoškolské knihovny – dnes a zítra) přednesený v závěrečné sekci konference.

Literatura:

Knihovny současnosti 2002: sborník z 10. konference, konané ve dnech 24. – 26. 2002 v Seči u Chrudimi. Brno: Sdružení knihoven 2002. 401 s. (Sborník lze objednat v Moravské zemské knihovně v Brně. V NLK signatura K 74950 – možnost objednat kopie jednotlivých článků).

4. setkání evropských dokumentačních center

Světové zdravotnické organizace

PhDr. Jaroslava Veselá

Národní lékařská knihovna, Praha

<veselaj@nlk.cz>

Ve dnech 14. a 15. října 2002 se ve Vídni konalo 4. setkání evropských dokumentačních center Světové zdravotnické organizace pod názvem „4th Meeting of the WHO Documentation Centres in Europe: A New Approach to New Challenges“. Spolu s ostatními 50 zástupci se setkání zúčastnila i zástupkyně Národní lékařské knihovny, neboť NLK je dokumentačním centrem od r. 1992. Takové setkání se uskutečnilo po čtyřech letech a mělo reagovat na změněnou situaci ve vedení Evropské regionální úřadovny SZO v Kodani, resp. jejích sekcí Health Documentation Services a Division of Information, Evidence and Communication, ale i na nové možnosti, jež dávají  střediskům současné informační technologie.

Vídeňské setkání se zaměřilo na hodnocení činnosti středisek a na možnost lepší vzájemné spolupráce. V úvodu jednání nastínila manažerka Health Documentation Services Marina Ghitoc, kde vidí WHO EURO své slabiny, ale i dosažené výsledky a perspektivy, jaká je politika a strategie EURO v oblasti informačních produktů a služeb a jaké jsou cílové skupiny jejich uživatelů. Požadavkem je především zjišťování potřeb, tvorba a šíření dokumentů a vyhodnocovací procesy. Slabostí je především fakt, že distribuované dokumenty nejsou vždy přizpůsobeny definovaným úkolům DC ani v počtu kusů ani ve formátech, dále pak nejasný mechanismus komunikace. Pracuje se tudíž na úpravách rozdělovníků s cílem vyloučit nechtěné duplicity a zajistit požadované formáty (CD, on-line, hard copy) i počty. Připravují se listservery (do konce roku 2002), zdokonaluje se webová stránka WHO EURO, komunikace však má vždy zůstat na neformální úrovni. Byl připraven katalog všech produktů zahrnutých v bibliografické databázi WHOLIS za rok 2002 na CD ROM i s přístupy do fulltextů. Chystají se též webové stránky jednotlivých národních kanceláří WHO (liason officer).

Velmi zajímavé informace o nových aktivitách WHO knihovny v Ženevě přednesla její ředitelka Yvonne Grandbois, která se pak podrobně věnovala situaci v jednáních o HINARI projektu (Health InterNetwork Access to Research Initiative) a GIFT projektu (Global Information Full-Text). Tyto senzační benefiční projekty představují on-line přístupy zdarma či s podstatnou slevou do téměř 2000 lékařských časopisů 26 významných světových nakladatelství; zatím jsou však určeny pouze zemím s velmi nízkým hrubým domácím produktem či pro zaměstnance WHO, tudíž jen pro kanceláře liason officera. Diskutovaly se možnosti dokumentačních středisek, jak na tyto projekty dosáhnout.

V pracovních skupinách se následně revidovaly úkoly dokumentačního centra. Pověření bude přidělováno na dobu 5 let a bude se třeba důkladně věnovat hodnocení práce střediska s WHO materiály a každoročně v únoru zasílat výsledky hodnocení do Kodaně.

Další pracovní skupiny se s použitím dříve zaslaných pracovních materiálů z jednotlivých středisek zabývaly těmito tématy:

· Jak lépe spolupracovat s WHO liaison officer, aby se dosáhlo očekávaných výsledků v šíření informací pro zdravotnictví.

· Jak více zviditelnit WHO Regional Office prostřednictvím vysoce kvalitních informačních produktů.

· Jak může WHO Regional Office pomoci v těchto snaženích dokumentačním centrům.

Pro Národní lékařskou knihovnu znamenají závěry z jednání novou iniciativu. Bude potřebné se zaměřit na aktualizaci a lepší prezentaci informací o WHO a přesnější vyhodnocování práce s WHO materiály. Otevírá se celá nová oblast spolupráce s WHO liaison officer v Praze, a to v  akvizici i přístupu k projektům. Tato spolupráce se bude v dohledné době projednávat s  pověřeným zástupcem kanceláře WHO. (Místo liason officer je však dosud neobsazeno).

ZPRÁVY

Lékařská knihovna FNsP Ostrava

Helena Ertlová

Fakultní nemocnice s poliklinikou, Ostrava

<Helena.Ertlova@fnspo.cz>

Fakultní nemocnice s  poliklinikou v Ostravě, dříve Krajský ústav národního zdraví, v letošním roce oslavuje 90. výročí svého trvání. Úvodem trochu vzpomínek z historie knihovny.

Do roku 1953 není - stejně jako v jiných zdravotnických zařízeních - v KÚNZ v Ostravě ústřední lékařská knihovna. Příruční knihovny některých odborných oddělení tvoří většinou knihy, které jsou soukromým majetkem přednosty oddělení, ojediněle i knihy, zakoupené ústavem. Docházející časopisy, často multiplicitní, zůstávají bez jakéhokoliv evidence na odborných odděleních.

Po vydání Směrnice pro knihovnickou a bibliografickou informační službu zdravotnických zařízení v roce 1953 sílí i v KÚNZ v Ostravě tendence vybudovat ústřední lékařskou knihovnu, která by sloužila potřebám všech odborných oddělení. Ústav vydává větší finanční prostředky na nákup odborné literatury, ale protože chybí centrální knihovna, získává tuto literaturu v omezeném výběru jen několik jedinců. Jejich zásluhou, jde ve většině případů o významné odborníky v oboru a opravdové zájemce o práci s odbornou lékařskou literaturu, se vytvářejí podmínky pro vznik ústřední lékařské knihovny KÚNZ v Ostravě.

V roce 1955 přijímá KÚNZ pracovníka bez odborné kvalifikace a svěřuje mu péči a starost o knihovnu, která byla umístěna v bývalé nemocnici Zábřeh. Knihovna v té době zápasí s místem, nedostatečným vybavením a v neposlední řadě jí chybí i odborné vedení. Z řad vedoucích odborníků ústavu se stále více volá po odborném pracovníkovi v knihovně. Koncem roku 1959 přichází do KÚNZ v Ostravě knihovník s vysokoškolským vzděláním, pan PhDr. Stanislav Jelen.

Knihovna sestává z jedné místnosti, vybavené dřevenými skříněmi a pracovním stolem, na kterém se hromadí knihy a časopisy nejrůznějšího druhu a stáří, o které nikdo nejeví zájem. Větší část knihovního fondu je umístěna v knihovnách přednostů jednotlivých odborných oddělení KÚNZ. Chybí centrální evidence, katalogy, místní seznamy, pomocná evidence časopisů. Dosavadní evidence v mnoha případech neodpovídá skutečnosti.

Koncem roku 1961 navštívila knihovnu pí. Křivinková, knihovnická inspektorka SÚZD, a Dr. Neopustil, vedoucí knihovny ministerstva zdravotnictví a člen Ústřední knihovnické rady. Jejich metodické pokyny pomáhaly knihovně překonávat potíže v počátečních období. Rok 1966 byl rokem mnoha významných plánů. Vedle plánu metodické pomoci odborným lékařským knihovnám Severomoravského kraje byla vypracována i studie o rozvoji odborné knihovnické služby ve zdravotnických zařízeních města Ostravy (do roku 1980) a koncem roku 1966 podal vedoucí knihovny návrh na výstavbu ústřední lékařské knihovny v budoucí KNsP v Ostravě - Porubě.

Rozhodnutím ředitelství KÚNZ ze dne 8. ledna 1969 byla Ústřední lékařská knihovna KNsP převedena do Krajského ústavu národního zdraví, organizačně do metodického oddělení, při kterém byl zřízen Útvar pro vědecko-informační a knihovnickou službu a reprografické středisko KÚNZ. Útvar byl posílen o další 2 pracovníky. Začala se další etapa v rozvoji vědecko-informační a knihovnické služby v Ostravě.

Činnost lékařské knihovny se měnila s rozvojem nových informačních technologií a s požadavky, které na ni kladla odborná veřejnost. V roce 1996 knihovna splnila podmínky akreditace do sítě veřejných informačních služeb ve zdravotnictví a od té doby tuto akreditaci každoročně obhajuje. V roce 1996 knihovna započala s realizací projektu knihovnicko-informačních služeb. Díky získaným dotacím MZ ČR máme dnes vybudované moderní regionální knihovnicko-informační centrum, které své služby poskytuje našim zaměstnancům (vědeckým pracovníkům, profesorům, lékařům, SZP, PZP, atestujícím), ale i široké odborné veřejnosti (soukromým lékařům, učitelům, profesorům, studentům lékařských fakult, studentům Sociálně zdravotní fakulty, studentům jiných vysokých škol, lékařským knihovnám v regionu i mimo region). Nevyhýbáme se spolupráci i s nelékařskými knihovnami. Knihovna na základě akreditace poskytuje klasické knihovnicko-informační služby: absenční a prezenční výpůjčky, zajišťuje meziknihovní i mezinárodní výpůjční služby. Knihovnám, které mají zájem, poskytuje službu RIOS, spolupracuje s  NLK v zajišťování separátů z  titulů nedostupných v ČR službou JASON a zpracování rešerší, reprografické služby.

Z referenčních služeb knihovna poskytuje informace o přírůstcích knihovního fondu, informuje o dostupnosti informačních pramenů v ČR (www přístup do katalogů knihoven), speciální službu a v poslední době hojně využívanou je evidence publikační činnosti zaměstnanců FNsP a její zpracování pro MZ ČR, RIV, uchovávání kopií separátů.

Akviziční politika se řídí při nákupu monografií požadavky přednostů klinik. Knihy jsou zpracovávány v automatizovaném knihovním systému RL - Rapid Library UNIMARC, který je v knihovně od r. 1996. V současné době máme zpracován již celý knihovní fond. Knihy a periodika máme opatřeny čárovým kódem. Výpůjční proces je již plně automatizovaný. Předplaceno máme 155 tuzemských titulů a 63 zahraničních periodik, z toho je 5 titulů unikátních.

Velmi pečlivě jsou vybírána zahraniční periodika, sledujeme jejich využití a po vyhodnocení Knihovní radou jsou objednána. Periodika jsou cirkulována v regionu, ale i ve zdravotnických zařízeních ČR. Za předplatné zahraničních periodik bylo zaplaceno přes 900 000 Kč. Dotace MZ ČR na rok 2001 činila pouhých 500 000 Kč.

Na intranetových stránkách http://www.fnspo.cz/ v sekci knihovna máme svou nabídku služeb lékařské knihovny: online katalog knih systému Rapid Library, seznam odebíraných časopisů, Knihovní a výpůjční řád, personální obsazení, elektronickou žádanku MVS, seznam databází, novinky lékařské knihovny.

Informační databáze

V rámci programu Informační zdroje pro výzkum a vývoj vyhlášeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR byl schválen projekt připravený v Národní knihovně ČR, ,,Zpřístupnění plnotextových databází odborných zahraničních periodik“. Díky této jedinečné a velkorysé možnosti máme po dobu trvání projektu do konce r. 2003 bezplatný on-line přístup k databázím s plnými texty velkého počtu periodik, které by jsme si nemohli dovolit zakoupit - OVID, EBSCO a ProQuest 5000. Tyto databáze jsou využívány také našimi pracovníky v rámci intranetu i s manuály. Máme vstup do plných textů časopisů Minerva, jako souběh předplatného tištěné verze. Knihovna vlastní Silver Platter Medline na CD s retrospektivou od roku 1996, BiblioMedica CD. Ve výpůjčním procesu je pro uživatele počítač s on-line katalogem. Studovna je vybavena 1 PC s přístupem na Internet. Převážná část našich pracovníků má přístup k databázím přímo na svých klinikách.

Všechny pracovnice lékařské knihovny FNsP, ale i knihovnice z lékařských knihoven v regionu, se pravidelně účastní školících akcí, které pro nás připravuje SVK v Ostravě.

Personální složení lékařské knihovny

V lékařské knihovně pracuje 6 pracovnic na 5,75 úvazku:

2 pracovnice s vyšším odborným knihovnickým vzděláním

2 pracovnice se středoškolským odborným knihovnickým vzděláním

2 pracovnice s ostatním středoškolským vzděláním.

Ochrana a aktualizace knihovního fondu

Dle plánu se provádí revize knihovního fondu v dílčích knihovnách klinik, oddělení FNsP Ostrava. Ve 40 dílčích knihovnách bylo uloženo k 31. 12. 2001 25 079 knihovních jednotek. Tyto knihy a časopisy půjčují na jednotlivých odděleních či klinikách pracovnice pověřené primáři, přednosty. Všem pracovnicím po provedené revizi je předána hmotná odpovědnost a pokyny pro ochranu knihovního fondu. Každý pracovník, který rozváže pracovní poměr ve FNsP Ostrava, musí mít na výstupním listě podepsáno a potvrzeno, že má vráceny všechny vypůjčené knihovní jednotky také z dílčí knihovny. Toto platí také i pro osobní výpůjčky z lékařské knihovny.

Pro zastaralost a opotřebování bylo vyřazeno celkem 776 svazků knih v hodnotě 193 566,75 Kč. Knihovní fond lékařské knihovny představuje k 31. 12. 2001 celkem 31 501 tištěných jednotek. Nezvěstné knihy byly dohledány nebo nahrazeny.

Akce

Pravidelně pořádáme prodejní výstavy zahraniční lékařské literatury (jarní, podzimní).

Proběhl seminář pro lékaře dětské kliniky FNsP Ostrava (rešeršní technika, vyhledávání medicínských informačních zdrojů na Internetu).

Rok 2002

Podle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (Knihovní zákon) lékařská knihovna podala žádost o evidenci na Ministerstvo kultury. Dne 16. 7. 2002 byla knihovna zaevidována na Ministerstvu kultury. Lékařská knihovna splňuje podmínky a má povoleno provozovat veřejné knihovnické a informační služby.

Dle plánu byla provedena revize knihovního fondu v dílčích knihovnách FNsP Ostrava:

Cytolog. laboratoř červenec

Interní klinika červen

Radioterap. klin. Paskov srpen

Urologické oddělení září

Ústav klin. farmakologie říjen

Odbor informatiky říjen

Mimořádná revize z důvodu odchodu pracovníka odpovědného za vedení dílčí knihovny:

Porodnicko gynekol. klinika srpen

Transplantační centrum únor

TRN klinika květen

Klinika nukl. medicíny květen

ORL květen

Bylo dokončeno stěhování a uložení lékařských časopisů ze Zábřehu do skladů FNsP Ostrava. V polovině listopadu budou vymalovány prostory v  knihovně s následnou pokládkou nových koberců.

Vzdělávání a pracovní porady pro region

Také v tomto roce probíhá cyklus kontinuálního vzdělávání pro knihovníky, Kurz gramotnosti PC (kurz práce s informačními a komunikačními technologiemi) pořádaný SVK Ostrava.

Pravidelně jsou prováděny semináře, pracovní výjezdní porady, exkurze do knihoven jiných regionů, pro pracovníky lékařských knihoven regionu.

Metodické návštěvy:

Lékařská knihovna Městské nemocnice Ostrava - Fifejdy

Lékařská knihovna Nemocnice Třinec

Lékařská knihovna NsP Karviná, Orlová 4

Středisko vědeckých informací NsP Karviná - Ráj, 12. 6. 2002 (výjezdní porada).

Technické vybavení lékařské knihovny

Nárůst nových služeb pro uživatele a zkvalitnění ochrany knihovního fondu, to vše je třeba zajistit kvalitním technickým vybavením.

V současné době je velmi nutné řešit technické vybavení lékařské knihovny:

Krátkodobě:

Nový server, nutností bylo rozšíření licence Rapid Library o 5 uživatelů, protože současná licence pro 5 uživatelů byla nedostačující vzhledem k tomu, že zpracováváme publikační činnost pracovníků FNsP Ostrava.

Byl podán požadavek na nákup 3 nových PC (cca 100 000,-) pro studovnu lékařské knihovny, která je v současné době vybavena pouze 1 PC značně zastaralým a vzhledem k tomu, že plníme funkci regionálního centra, pořádáme odborné semináře pro knihovníky v našem regionu, ale i pro začínající lékaře, je stávající situace neúnosná.

Dlouhodobě:

Toto hledisko je úzce spjato s rychlejším přístupem na Internet, a proto je třeba počítat s pravidelnou investicí do hardware k udržení stávajícího provozu.

Po dlouhé době se konečně začíná realizovat sen většiny knihovnic v regionu: Zdravotnická informační brána Moravskoslezského regionu.

Ve spolupráci s firmou Rapid Library chceme spolupracovat v regionu na budování kooperativní katalogizace s  následným vytvořením konsorcia uživatelů knihovnického programu Rapid Library. V listopadu bude svolána velká porada v lékařské knihovně FNsP k tomuto tématu.

S ohledem na uživatele „Zdravotnická informační brána“ zabezpečí více úrovní prohledávání informačních zdrojů s možností určení lokace vybraných dokumentů a  definování požadavků na zpřístupnění takto nalezeného a lokalizovaného dokumentu, kontrolu oprávněnosti přístupu uživatele k danému dokumentu, jeho zpřístupnění, tedy doručení uživateli.

Základní cíle projektu

Budování zdravotnické informační brány v regionu (budování, údržba a kontrola kvality centrální databáze, správa bibliografických a holdingových informací, kontrola a budování souborů autorit a hesel, propojení na externí databáze).

Vyhledávání dokumentů (výběr nástroje na vyhledávání, zadání podmínek pro vyhledávání, provedené hledání a zobrazení výsledků, označení vybraných záznamů pro další činnosti).

Určení jejich lokalizace (určení knihovny odkud získat informaci nebo kde ji modifikovat, specifikovat formát dokumentu, specifikovat podmínky).

Zadání požadavku na zpřístupnění (definovat přesně o který dokument jde – jednoznačná specifikace, definovat nástroj pro získání dokumentu, potvrdit souhlas s podmínkami poskytnutí dokumentu, provést platbu).

Poskytnutí dokumentu (poskytovatel odešle dokument žadateli).

Očekávané výsledky a přínos projektu

Realizací navrhovaného projektu „Kooperativní katalogizace“ a  následným vytvořením konsorcia uživatelů knihovnického programu Rapid Library v regionu se lékařská knihovna jako jedno z největších pracovišť s regionální působností zaměřuje na zabezpečení přístupu zdravotnické odborné veřejnosti k nejširšímu okruhu informačních zdrojů, poukazuje na nutnost kooperace zdravotnických knihoven v oblasti elektronického přístupu k informačním zdrojům a důležitost zvýšení kvality knihovnicko-informačních služeb při zachování adekvátních finančních nákladů.

Budeme poskytovat praktickou pomoc lékařským knihovnám v regionu, vést je k soustavnému vzdělávání, organizovat semináře s knihovnicko- informačním zaměřením. Poskytovat svým uživatelům co nejkvalitnější bibliograficko-informační, rešeršní, cirkulační služby, včetně MVS, RIOS.

Přehled statistických ukazatelů k 31.12.2001

Počet xerokopií z našich pramenů
Jiným uživatelům	33 074
Našim uživatelům	66 150
Celkem	99 224
Periodika
Počet vázaných časopisů	159
Počet cirkulačních míst	47
Počet cirkulovaných titulů	75
MVS	30
Počet výpůjček v rámci cirkulace jiným	3 022
Počet výpůjček v rámci cirkulace od jiných	1 094
Počet přeložených stran dokumentů	946
Počet zpracovaných retro záznamů	406
Počet zpracovaných nových záznamů	3 900
Počet xerokopií z SVK	356
Školení	Počet
Semináře	3
Účastníci	20
Lektoři z vlastního pracoviště	2
Konzultace	50
Metodické návštěvy	4
Výjezdní porady LK	2
Školení SVK Ostrava	26

Lékařská knihovna Psychiatrické léčebny Bohnice

Dana Vašíčková

Psychiatrické léčebny, Praha

<vasickova@plbohnice.cz>

Psychiatrická léčebna Bohnice v Praze 8 je zdravotnické zařízení Ministerstva zdravotnictví ČR, založené v roce 1909. Prvním ředitelem bohnického ústavu byl jmenován MUDr. Jan Hraše. Psychiatrická léčebna poskytuje psychiatrickou péči na úrovni současných vědeckých poznatků a k tomu vytváří potřebné podmínky i odborná knihovna svými službami.

Odborná knihovna byla založena v padesátých letech a byla umístěna v prvním patře administrativní budovy. V roce 1986 byla knihovna z provozních důvodů přestěhována do menších přízemních prostor pavilonu 4, kde má k dispozici tři místnosti. V sousední prostorné hale se nachází knihovna pacientů a čítárna.

Součástí odborné knihovny je knihovna pro pacienty, zaměřená na beletrii a sloužící též zaměstnancům léčebny na místo zrušené odborové knihovny. Významnou činností v pacientské knihovně jsou skupiny biblioterapie s pacienty, které jsou součástí rehabilitačně resocializačního programu léčebny. Čítárna pacientům slouží k četbě populárních časopisů, denního tisku a půjčování knih. V současné době je v pacientské knihovně zaměstnána jedna knihovnice na částečný úvazek.

Knihovní fond odborné knihovny je zaměřen převážně na odborné publikace z oboru psychiatrie, psychologie, psychoterapie, dále pak obory hraniční a související, jako je sexuologie, alkoholismus a drogové závislosti.

Zahrnuje též oblast sociálně právní a lékařsky odbornou. V odborné knihovně pracuje jedna knihovnice na plný úvazek a poskytuje standardní i nadstandardní knihovnické a informační služby všem zaměstnancům léčebny.

Odborné knihovnické a informační služby

Zajišťování podkladů pro atestační práce, přednáškovou a publikační činnost lékařů a psychologů.

Výpůjční služby, MVS, MMVS, reprografické služby, informační služby.

Bibliograficko-informační služby, sestavování rešerší, zajišťování odborných článků nedostupných v ČR přes Internet, lokačně-informační služba, zjišťování a informace o dostupnosti fondů.

Přístup na Internet, konzultační služba, cirkulace časopisů po odděleních PLB.

Při zpracovávání rešerší pracuji s databází MEDLINE, využívám databázi PROQUEST a přes webové stránky NLK Praha vyhledávám fulltexty, najčastěji v databázi Science direct, dále objednávám články přes službu Jason.

Odborná knihovna poskytuje své služby bezplatně, nejsou zavedeny žádné sankční poplatky z prodlení. Knihovna je otevřena celý týden kromě středy, která je knihovnici vyhrazena na tzv. pochůzky po jiných knihovnách a nákup knih.

Uživatelé naší odborné knihovny jsou pouze zaměstnanci PLB. Počet zaměstnanců PLB je stále cca 900 pracovníků. Knihovnu nyní navštěvuje 394 zaměstnanců, z toho 80 lékařů, 170 SZP, 35 psychologů a jiný odborný personál (sociální pracovnice, terapeuti…).

Cílem odborné knihovny je neustálé zkvalitňování poskytovaných služeb.

Vítejte na italském dvorečku

(Lékařská knihovna Psychiatrické léčebny Brno – Černovice)

Bronislava Šímová

Psychiastrická léčebna, Brno

<simova@plbrno.cz>

Úvod a historie

Psychiatrická léčebna v Brně Černovicích (dále jen PL) byla prvním ústavem pro léčbu duševních onemocnění na Moravě. Jako samostatné zařízení pro léčení a ošetřování duševně nemocných byla založena v r. 1863. Jejím zakladatelem a prvním ředitelem byl dr. Josef Čermák.

Přesuneme-li se v čase o sto let dále, narazíme na další významnou osobnost svázanou s touto léčebnou, a sice je to MUDr. Leonard Rektor, jenž zde působil v letech 1963-1976. Právě v době jeho vedení dochází k důležitým změnám, z nichž je pro naše téma zajímavé zejména to, že „dbá na odbornou úroveň všeho personálu“¹⁾. To v praxi znamená, že lékařská knihovna (dále jen LK) začíná od roku 1970 pracovat pod profesionálním vedením (jedné knihovnice/knihovníka).

Složení knihovního fondu

Přesto se dá říci, že LK vlastní podle svého zaměření víceméně ucelenou sbírku odborné literatury až do současnosti, jak byla na našem území průběžně vydávána. Nejstarší svazky pocházejí už z 19. století.

Hlavními obory jsou zde psychiatrie, psychologie, gerontopsychiatrie, geriatrie, alkoholismus a toxikománie, sexuologie a pedopsychiatrie. Kromě toho jsou v knihovním fondu zastoupeny alespoň okrajově téměř všechny klinické obory, kromě úzkých specializací. Všechny knihy a současné ročníky periodik jsou přístupné ve volném výběru.

Kromě základních medicínských titulů LK odebírá a archivuje české a slovenské časopisy odpovídající profilu léčebny, s důrazem na obory psychiatrie a psychologie. Ze zahraničních časopisů jsou to „Journal of Clinical Psychiatry“ a „Der Nervenarzt“. Oba jsou v jihomoravském, resp. moravském regionu ojedinělé a patří k nejčastějším v požadavcích MVS, včetně požadavků ze Slovenska.

Technické vybavení a prezentace

Na poli technického vybavení se podařilo v několika posledních letech mnoho: postupně byly zakoupeny dva počítače s příslušenstvím, laserová tiskárna a knihovnický software KP-win – miniverze do pěti tisíc svazků pro dva uživatele. Internetové připojení je zde od roku 1998 jako lokální a od roku 1999 s pevnou linkou.

I v roce 2002 platí, že se LK podílí na zvyšování počítačové a hlavně internetové gramotnosti, přestože se v PL počet internetových připojení na ostatních pracovištích nadále rozšiřuje. Elektronický katalog je za pomoci České národní bibliografie a tezauru MeSH budován od roku 2000 - u nových přírůstků průběžně, a retrospektivně podle toho, jak to umožňuje provoz.

Je přístupný na uživatelském počítači v LK. Kromě toho je na interní síti vždy umístěn aktuální soupis docházejících časopisů a čtvrtletně seznam nových knižních přírůstků. Informace o knihovně s přehledem poskytovaných služeb, provozní dobou a kontakty jsou k dispozici na vnitřní počítačové síti nebo přímo v knihovně ve formě tištěného letáku.

Základní prezentace LK vystavená na webových stránkách léčebny byla z technických důvodů přemístěna na vnitřní informační síť intranet. V současné době probíhá jednání o tom, aby se znovu a v lepší podobě vrátila na web léčebny.

Jedním z dosud neuskutečněných plánů LK je umístit elektronický katalog s vyhledáváním na vnitřní síť a posléze i na webovou stránku PL a umožnit tak jeho širší přístupnost.

Kontakt a základní informaci o knihovně lze najít ve virtuální podobě na stránce IDVPZ Brno na adrese http://knihovna.idvpz.cz/web/htm/vzi/poster.htm, na níž je prezentace lékařských knihoven jihomoravského regionu.

Služby

LK pracuje v jedné místnosti o rozloze 35 m², kde koncentruje téměř všechny své činnosti – ta slouží jako informační středisko, půjčovna, studovna, pracovna i reprografické centrum zároveň.

Své služby poskytuje hlavně zaměstnancům PL, studentům středních a vyšších zdravotnických škol, vysokoškolským studentům, ostatní odborné veřejnosti a samozřejmě jiným knihovnám, s nimiž udržuje dobré kontakty. Velkou část uživatelů tvoří střední zdravotnický personál (asi 44 %).

Kromě klasických služeb, jako je absenční a prezenční půjčování literatury, je k dispozici meziknihovní výpůjční služba (MVS), bibliograficko-informační služba, cirkulační služba, přístup k Internetu, kopírování, po domluvě je možné využít laserovou tiskárnu nebo si objednat rešerši. Knihovna má licenci k databázím BiblioMedica a Česká národní bibliografie. Přístup k nim je možný na uživatelském počítači.

Kromě toho využívá všech dosažitelných možností včetně volných přístupů k bázím Proquest, EIFL Direct, Medline atd., popřípadě rešerši zprostředkuje.

Přístup k Internetu jakož i ostatní služby jsou pro zaměstnance PL bezplatné.

Pacientská knihovna

Nedílnou součástí práce a jistým specifikem je zde péče o pacientskou knihovnu. Tato u nás obsahuje kolem čtyř tisíc svazků. Pacienty je hojně využívána. Je lokalizována v další místnosti nedaleko LK. Nové přírůstky pocházejí v rámci úspornosti v posledních několika letech hlavně z darů.

Místnost pacientské knihovny poskytuje zároveň úložný prostor pro starší ročníky lékařských časopisů.

Závěr

LK získala od r. 1995 každoročně akreditaci k poskytování služeb ve VISZ. Nyní akceptuje nový Knihovní zákon č. 257/2001 a usiluje o začlenění do evidence knihoven u Ministerstva kultury ČR. Zároveň hodlá pokračovat v zavedené spolupráci s MZ ČR, NLK a dalšími knihovnami, v průběžném sebevzdělávání a ostatních aktivitách.

Na závěr se dá snad říci, že Lékařská knihovna Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích sice patří svým rozsahem k těm menším, avšak na nedostatek uživatelů si nemůže stěžovat. Její umístění v atriu za hlavní budovou, na tzv. italském dvorečku, a zároveň v blízkosti jídelny pro zaměstnance lze označit za strategické.

Kromě výše zmíněného odborného servisu, který poskytuje, využívá také služeb místní knihařské dílny k údržbě a opravám knihovního fondu nebo služeb zdejšího zahradnictví a dělá zkrátka všechno pro to, aby byla příjemným místem, kam každý rád zajde nejen pro zdravotnické informace.

1) Psychiatrická léčebna v Brně-Černovicích – oáza klidu uprostřed města. Brno 1993. S. 13.

STATISTICKÉ UKAZATELE VISZ

Errata, viz LK č. 4/2002, s. 17:

Služby mezi knihovnami (počet vyřízených požadavků v roce 2001)

Organizace	Jiným knihovnám					Od jiných knihoven
	*Cirk.	MVS	MMVS	RIOS	JASON	*Cirk.	MVS	MMVS	RIOS	JASON
KHN Karviná	0	1	0	0	0	31	12	0	0	0
VNbl. Ostrava	8	23	2	2	0	68	866	0	8	0
NsP Karviná	21	243	0	0	0	36	1221	11	87	1

*Cirkulace periodik (počet titulů)

Prostorové podmínky v knihovnách (rok 2001)

Organizace	P o č e t m í s t n o s t í						P l o c h a v m2
	Pracovna	Půjčovna	Studovna	Sklad	Jiné	Celkem	Pracovna	Půjčovna	Studovna	Sklad	Jiné	Celkem
VFN Praha	16	1	2	3	0	22	439	40	163	364	0	1006
FN Praha-Motol	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
FN Praha-Bulovka	2	4	3	3	0	11	42	50,3	69,6	53,6	0	215,5
FN K.Vinohrady	2	0	1	1	0	4	30	0	15	40	0	85
N Praha-Homolka	8	1	1	1		11	121	13	73	102	0	309
FN Plzeň	3	1	2	1	1	8	0	0	0	0	0	0
FN Hradec Králové	10	1	2	10	1	24	195	37	131	750	42	1155
FN U sv. Anny Brno	2	2	1	0	1	6	32	34	36	0	6	112
FN Brno	2	2	0	1	0	4	48	183,2	0	20	0	251,2
FNsP Ostrava	3	1	2	7	0	13	39,5	64,9	134,6	156	0	395
PL Praha-Bohnice	1	1	1	2	2	7	8	50	225	70	30	383
PL Kosmonosy	1	0	1	1	0	3	33,4	0	18,7	14,2	0	66,3
RÚ Kladruby	1	1	0	0	1	3	5	18	0	0	100	123
PL Brno	0	1	0	0	1	2	0	35	0	0	18	53
PL Opava	1	1	1	0	0	3	25	35	22	0	0	82
RÚ Praha	1	1	1	0	0	1	0	0	0	0	0	96
ÚHKT Praha	2	1	1	1	1	6	41	21	20	76	85	243
IKEM Praha	6	1	2	2	0	11	108,5	40	90	272	0	510,5
ÚPMD Praha	1	1	1	1	1	5	20	25	20	10	20	95
PC Praha	4	1	1	2	1	9	48	42	42	26	10	126
EÚ Praha	1					1	103
IPVZ Praha	4	1	1	1	0	7	120	100	80	100	0	400
Organizace	P o č e t m í s t n o s t í						P l o c h a v m2
	Pracovna	Půjčovna	Studovna	Sklad	Jiné	Celkem	Pracovna	Půjčovna	Studovna	Sklad	Jiné	Celkem
SZÚ Praha	16	1	1	4		22	327	48	28	442		845
SÚKL Praha	2	0	0	0	0	2	100	0	0	0	0	100
IZPE Kostelec n. Č.	2	1	1	1	0	5	30	35	35	40	0	140
NLK Praha	8	3	2	15	36	64	169,8	158,3	101,7	1103,8	636,3	2169,9
VÚZD Brno	1	0	1	0	0	2	25	0	25	0	0	50
CKTCH Brno	1	0	0	0	0	1	15	0	0	0	0	15
MOÚ Brno	1	0	1	0	0	2	27	0	97	0	0	124
ÚN Brno	0	1	1	3	0	5	0	0	0	0	0	118,4
IDVPZ Brno	3	1	1	1	1	7	48	22	30	100	25	225
KHS Praha	1	0	0	0	0	1	20,7	0	0	0	0	20,7
KHS Plzeň	1	0	1	0	0	2	19	0	19	0	0	38
KHS Ostrava	1	0	2	2	0	5	15	0	32	33	0	80
SLL Karl.Studánka		1				1		50				50
NsP Příbram	1	0	1	1	0	3	30	0	30	30	0	90
N Kolín	1		2			3	18		39			57
SZZ Mladá Boleslav	1	1	1	0	0	3	30,3	35	35	0	0	100,3
N České Budějovice	2	1	1	1	1	6	23,9	39,4	40,8	100	19	223,2
OkrN Tábor	1	0	0	1	0	2	30	0	0	28,5	0	58,5
NsP Most	1	1	1	1		4
MN Ústí n. Labem	6	1	1	1	3	12	123	108	61	98	35	550
NsP Louny	1	3	1			4	21	105	12			138
N Liberec	2	0	1	1	1	5	0	0	0	58	0	403
N Jablonec n. Nisou	1	0	0	1	0	2	22	0	0	44,6	0	66,6
Organizace	P o č e t m í s t n o s t í						P l o c h a v m2
	Pracovna	Půjčovna	Studovna	Sklad	Jiné	Celkem	Pracovna	Půjčovna	Studovna	Sklad	Jiné	Celkem
VN Náchod	1	1	1	2	0	5	5,7	5,2	7,15	30,2	0	48,2
N Pardubice	1	0	0	0	0	1	79	0	0	0	0	79
N Ústí n. Orlicí	0	1	1	0	0	2	0	42	42	0	0	84
OkrN Nové Město	1	1	1	1	0	4	15	50	15	15	0	95
OkrN Pelhřimov	1	1	0	2	2	6	12	34	0	47	4,5	97,5
N Jihlava	1	0	1	1	0	1	344	0	0	0	0	344
N Třebíč	0	1	1	0	0	2	0	50	65	0	0	115
NsP Ivančice	0	0	1	0	0	0	0	0	32	0	0	0
OkrN Kyjov	0	1	1	1	0	3	0	30	30	30	0	90
OkrN Znojmo	0	1	1	3	0	5	0	33	0	40	0	73
NsP Vyškov	2			1		3	46,5			10,8		57,3
IN Boskovice	1	0	1	0	0	2	12	0	50	0	0	72
N Břeclav	1	0	0	0	0	1	37	0	0	0	0	37
N Kroměříž	1	0	1	1	1	4	16,4	0	20	18	14	68,4
MěN Valaš.Meziříčí	1	1				2	30	30				60
NsP Uher.Hradiště	1	1	0	1	0	3	8	118	0	18	0	144
BN Zlín	3	1	1	1	4	10	32	32	32	68	51	215
NsP Bohumín	1	0	1	0	0	2	0	0	0	0	0	37
VNbl.MA Ostrava	0	1	1	2	4	6	0	189	0	72	0	261
NsP Karviná	2	1	1	5		9	42,4	32	11,5	80		165,9
KHN Karviná	1	1	0	0	0	2	16	30	0	0	0	46
N Frýdek-Místek	1	0	1	1	0	3	30.0	0	54.0	23.0	0	107.0
SSN Opava	1	1	1	1	1	5	17,6	17,6	18,1	38,7	15	107
NsP Orlová	0	1	2	1	0	4	0	21	21,4	21	0	63,4
Organizace	P o č e t m í s t n o s t í						P l o c h a v m2
	Pracovna	Půjčovna	Studovna	Sklad	Jiné	Celkem	Pracovna	Půjčovna	Studovna	Sklad	Jiné	Celkem
PL Kroměříž	1	0	1	1	0	3	20	0	23,6	48	0	91,6
OHS Břeclav	1	0	0	0	0	1	18	0	0	0	0	18
SZŠ Praha-Ruská	0	1	1	0	0	2	0	48	48	0	0	96
VZŠ Praha 5	1	0	1	0	0	2	23	0	52	0	0	75
SZŠ Kladno	1	2	2	0	1	6	0	0	0	0	0	130,3
SZŠ Písek	1	1	2	2	0	6	0	0	0	42,3	0	80,4
SZŚ Tábor	1	0	1	0	0	2	0	0	0	0	0	67
SZŠ Teplice	0	0	1	1	2	4			90	12	7	109
SZŠ Hradec Králové	1	1	1	2	0	5	10	25	25	35	0	95
SZŠ Trutnov	0	1	0	1	0	2	0	56	0	19	0	75
SZŠ Pardubice	1	1		1		3	72	18		12		102
SZŠ Havlíčkův Brod	1	1	0	0	1	3	9	31,2	0	0	0	40,2
SZŠ Žďár n. Sázav.	1	1	1	0	0	3	44	44	44	0	0	132
VZŠ Brno	1	1	1	1	0	4	35,2	35,2	58,2	5,4	0	134
SZŠ Znojmo	0	1	1	1	0	3	0	54	26	12	0	92
SZŠ Zlín	0	1	1	0	0	2	0	70,9	54,4	0	0	125,3
SZŠ Kroměříž	0	1	1	0	1	3	0	20	20	0	20	60
SZŠ Nový Jičín	0	0	1	0	1	2	0	0	64	0	21	85
3. LF UK Praha	7	1	1	2	2	13	150	10	77	44		281
ZZS Praha	1	0	0	0	0	1	15	0	0	0	0	15
FarF Hrad.Králové	3	1	2	1	1	8	56	28	68	120	28	300
LF MU Brno	7	1	5	3	4	20	160,9	57,7	318,2	148,7	142,2	827,7
C e l k e m	191	70	87	114	77	529	4206,9	2649	3066	5560,9	1329	17605

DISKUSE

Veřejná přístupnost odborných informací, najmě lékařských

PhDr. Michal Glykner

Národní lékařská knihovna, Praha

<michal.glykner@mzcr.cz>

K napsání tohoto příspěvku mně inspirovala série krátkých vyjádření, která zazněla na poradě pracovníků lékařských knihoven v Nemocnici Na Homolce 15. 10. 2002. Týkala se zásadní otázky: jak omezit přístup „neodborníků“ a „nelékařů“ k určitým, na poradě blíže nespecifikovaným odborným lékařským informacím.

Domnívám se, že tento problém je určitým průsečíkem názorů a vlastně i skupinových zájmů – lékařů, pacientů a jejich organizací, řídících pracovníků státní správy a dalších. V žádném případě nezpochybňuji hlavní účel existence lékařských knihoven, t.j. poskytování spektra informačních služeb lékařům a odborníkům. Pro rozhodování, které informace nemohou být veřejně dostupné, uvažuji následovně.

Obecně je dostupnost informací dána zákonem č. 106/1999 O svobodném přístupu k informacím. Zákon je vyjádřením snahy o demokratizaci společnosti, o přiblížení se k vyspělým společnostem a o osvojení si jinde samozřejmých občanských práv a z nich vyplývajícího chování. Dostupnost informací je zde omezena pouze tehdy, týká-li se požadavek důležitých zájmů celé společnosti (ochrana utajovaných skutečností) nebo pokud by jeho uplatnění bylo na úkor práv jiných občanů (ochrana soukromí, ochrana duševního vlastnictví, obchodní tajemství apod.) a je specifikováno jinými zákony. Zákon č. 257/2001 Sb. (Knihovní zákon) chápu v tomto smyslu jako specifikační pro naši oblast (viz § 2, bod a a § 4, odst. 5), který v rovném přístupu k informacím navazuje na zákon č. 106/1999 Sb.

Některé knihovny mohou být založeny jako neveřejné (výhradně pro službu zaměstnancům dané instituce), myslím si však, že to v žádném případě nemohou být knihovny nebo instituce čerpající jakoukoli formou prostředky ze státního rozpočtu (mimo ty, podléhající jiným zákonům, např. o utajovaných skutečnostech).

Jsou-li ve fondech „veřejné“ knihovny již zveřejněné informace nebo má-li knihovna přístup k databázím, může jejich dostupnost omezovat jen technicky (výpůjčními podmínkami, zpoplatňováním služeb apod.), nikoli úplným odmítnutím informací určité skupině (vlastně diskriminačně). Jsou-li ve veřejné knihovně nebo instituci financované ze státního rozpočtu vytvářeny informace nové, bude záležet na stupni jejich dohotovení - odborní pracovníci instituce mají jistě kompetenci rozhodnout, které informace u nich vznikající nebo jimi shromažďované podléhají „utajení“ (jsou čistě pracovní) a které ne (právě s ohledem na zákon o informacích). Ve chvíli, kdy jsou tyto informace předány v jakékoli podobě knihovně, myslím si, že se stávají veřejně půjčovatelnými, respektive přístupnými v různých režimech, na rozdíl od dokumentů, předávaných do archivů a podléhajících jiným zákonům.

Oblast lékařských informací je velmi citlivá a specifická (na rozdíl např. od matematiky či astrofyziky – může se jednat kdykoli o každého z nás), je-li však za pozitivní přijat trend partnerství a důvěry mezi lékaři a pacienty, myslím si, že knihovny jsou přímo povinny svým informačním dílem pomáhat těm pacientům, kteří o to projeví zájem. Do informačního otevírání medicíny pacientům patří nepochybně akreditace lékařských zařízení, s tím souvisí poskytování statistických informací o výsledcích daného zařízení, od počtu operací až po počet nemocničních nákaz. To vše občanům může napomoci ke kvalifikovanějším rozhodnutím a odpovědnějšímu vztahu k sobě i k lékařům. Vím, jak je otázka objektivizovaných a srovnatelných údajů složitá, ale myslím si, že se lékařské knihovny nesmějí podílet na zakrývání nedostatků v lékařské péči – pokud k takovým informacím mají knihovny přístup, považuji za neetické a profesně pochybené je zájemcům odpírat. Ostatně myslím, že je pouze otázkou času, kdy se pacienti i takovéto informace stanou předmětem systematického zájmu právníků, a doufám, že to bude ve svých důsledcích pacientům ku prospěchu.

Pokud jsem správně pochopil referáty z příspěvků na konferenci EAHIL, dotýkající se diskutované oblasti, nikde nejde o oddělení zájemců od zdrojových odborných informací, ale naopak o snazší přístup k informacím těm, kteří chtějí do problému proniknout (An Italian Oncologic Integral Databank for Patients, Health Info 4U jsou výslovně konstruovány pro zlepšení vztahu lékaře a pacienta).

V jednom příspěvku zaznělo jako argument pro selekci vyvolených k plnému informování, že právě proto byla v NLM v Bethesdě (USA) vytvořena báze PubMed. Domnívám se, že předchozí bezplatné veřejné zpřístupnění báze MEDLINE bylo dáno politickou atmosférou v USA (demokraté a Al Gore). Současný tlak producentů k tomu, aby profesionální informační pracovníci byli nuceni využívat placenou profesionální bázi chápu spíše jako krok motivovaný finančně, s tím, že právě pro bezbariérové jednoduché zpřístupnění stejného objemu informací laikům je vytvořen „klon“ PubMed.

KONFERENCE - SEMINÁŘE

Semináře Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

leden – červen 2003

Využívání, zpracování a tvorba vědecké informace v medicíně - 1. část

Určeno pro: pracovníky ve zdravotnictví, kteří se zajímají o přístup k informacím pro řešení praktických klinických nebo vzdělávacích problémů v medicíně.

Program: Jak číst článek v lékařském časopise. Principy objektivního hodnocení nalezené klinické informace. (Metaanalýza, randomizované studie).

Vedoucí: PhDr. E. Lesenková

Místo konání: Praha 4, Budějovická 15

Termín: 23. 1. 2003

Využívání, zpracování a tvorba vědecké informace v medicíně - 2. část

Určeno pro: pracovníky ve zdravotnictví, kteří publikují odborná sdělení.

Program: Jak napsat odborný článek. Stylistika a struktura odborného vědeckého textu.

Vedoucí: PhDr. E. Lesenková

Místo konání: Praha 4, Budějovická 15

Termín: 20. 2. 2003

Využívání, zpracování a tvorba vědecké informace v medicíně - 3. část

Určeno pro: pracovníky ve zdravotnictví, kteří se chtějí blíže seznámit s mezinárodními pravidly a etikou publikování v klasické i elektronické formě.

Program: Jak prezentovat a publikovat. Problematika kvality klasického i elektronického publikování v medicíně. Autorské normy. Mezinárodní standardy. Autorství a etika publikování.

Vedoucí: PhDr. E. Lesenková

Místo konání: Praha 4, Budějovická 15

Termín: 16. 4. 2003

Vyhledávání v licenčních lékařských elektronických časopisech dostupných v České republice

Určeno pro: uživatele vědeckých lékařských informací.

Program: Přehled užívaných licencí elektronických lékařských časopisů. Přístup do jejich plných textů a možnosti připojení k nim prostřednictvím služby NLK Ultraaccess.

Vedoucí: PhDr. E. Lesenková

Místo konání: Praha 4, Budějovická 15

Termín: 15 .5. 2003

Přihlášky na semináře naleznete na adrese: http://www.ipvz.cz/cesky.htm.

Další informace na tel. 261 092 464

SKIP: Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce

Název akce Místo konání Termín

INFOS´2003	Stará Lesná, SR	7. - 9. 4. 2003
MEDSOFT 2003	Brno	22. - 23. 4. 2003
INFORUM 2003	Albertina i. Praha	27. - 29. 5. 03
CASLIN '03 - Management knihoven	Holenský dvůr, Jih.Č.	8. - 12. 6. 2003
Nordic Baltic EAHIL Workshop *	Oslo, Norsko	26. - 28. 6. 2003
Knihovny současnosti 2003	Seč u Chrudimi	16. - 18. 9. 2003

Dostupné na WWW: <http://www.stk.cz/Akce> 2. 12. 2002.

* Dostupné na WWW: <http://www.namhi.org/oslo2003.htm> 3. 12. 2002.