PubMed poskytuje přístup k bibliografickým informacím v rozsahu databáze MEDLINE a zahrnuje další přírodovědecké časopisy (více než 4000 biomedicínských časopisů vydávaných v USA a dalších 70 zemí světa s retrospektivou od poloviny 60. let minulého století). Většina záznamů je z pramenů publikovaných v angličtině, resp. má anglický abstrakt. Prostřednictvím rubriky Journal Browser a Journal LinkOut provider je možné získat informace o zpracovávaných titulech periodik.

Databáze PubMed je určena pro zpracovávání rešerše na zadané téma, ale uživatel může jejím prostřednictvím získat i fulltextovou verzi článku, jehož citaci zná z jiného zdroje. Při zpracovávání požadavků na službu JASON v NLK jsme dospěli k závěru, že tato služba, která by mohla ušetřit vyřízení několika nám zaslaných požadavků, není mezi našimi klienty dostatečně známa, a proto si dovolím nyní podrobně popsat, jak lze v krátké době text získat. Zadáním adresy uvedené v nadpisu článku se octneme na domovské stránce portálu PubMed. Kliknutím na link “Journal Browser” se octneme na obrazovce, kde lze zadáním některé z podmínek vyhledat časopis - vyhledání ve všech rejstřících, název, ISSN, zkratka názvu užívaná v MEDLINE. Pokud známe název časopisu, můžeme kliknout na link “journals with links to full-text web sites” a dostat se do abecedního výčtu titulů. U názvů titulů jsou poznamenány ročníky, jejichž čísla lze zdarma získat prostřednictvím tohoto portálu. Vstup kliknutím přímo na číslici ročníku. Dostáváme se na domovskou stránku časopisu a pohybujeme se již podle grafického zpracování stránky konkrétního titulu.

V letošním roce dochází k radikálním změnám v činnosti publikačního oddělení NLK. Zatímco v roce 2000 vycházelo 12 sekcí Referátových výběrů s celkem 56 čísly, bylo vzhledem k nedostatečnému rozpočtu a nutnosti úspor rozhodnuto pokračovat v dosavadním vydávání tiskem pouze u dvou sekcí RV s největším nákladem, což jsou RV a aktuality z anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a RV a aktuality z urologie.

Další dvě sekce - RV z radiodiagnostiky a RV z revmatologie budou průběžně zpřístupňovány na Internetu (www.nlk.cz - rubrika Publikace NLK). Na téže adrese bude i nadále aktualizována bibliografie české a slovenské urologické literatury, tak, jak je uveřejňována v RV a aktualitách z urologie.

V současné době je stále více dokumentů dostupných v elektronické formě. Zvláště v oblasti zahraničních periodik nabývá tento trend v posledních několika letech na důležitosti. Proto NLK na podzim r. 2000 zajišťovala dotazníkovou akci, jejímž cílem bylo v prvé řadě zmapovat situaci v této oblasti, tj. získat přehled, které knihovny mají přístup do plnotextových verzí periodik dostupných on-line, a to jak na základě individuálního předplatného daného titulu v tištěné verzi, tak díky vlastnictví určité licence (ať již celoplošné národní či na bázi uzavřeného konsorcia). Získání přehledu o stavu a možnostech zpřístupnění plných textů dostupných on-line pak bylo následně východiskem pro úvahu, jak tuto skutečnost promítnout do způsobu vedení oborového Souborného katalogu zahraničních periodik (báze LSS) v Národní lékařské knihovně.

- jestliže ano, jedná se o přístup vázaný na vaše předplatné tištěné verze nebo o přístup v rámci určité licence,

1. Z celkového počtu obeslaných institucí jich 80 není technicky vybaveno tak, aby mohly zajišťovat přístup do on-line fulltextů. (Údaj je uváděn včetně institucí v SR, kterých bylo kontaktováno celkem 38; z těchto 38 institucí jich zatím 12 potvrdilo, že nemají potřebné technické vybavení). Příloha č. 1 obsahuje nejen výčet těchto institucí (v daném výčtu jsou uvedeny pouze české instituce), ale i jejich kategorizaci dle metodiky statistických ukazatelů sledovaných NLK). Počet těchto institucí je vysoký, ale naštěstí je možno konstatovat, že alespoň nemocnice a polikliniky řízené MZ ČR mají všechny přístup do on-line fulltextů zajištěn.

2. Z celkového počtu obeslaných institucí jich více než 100 vlastní nějakou licenci, nejčastěji se jedná o v ČR dostupné celoplošné licence typu EIFL Direct (vlastníky je více než 60 institucí), PROQUEST (tuto licenci má téměř 50 institucí), SPRINGER-LINK (cca 25 institucí), SCIENCE DIRECT (cca 40 institucí) apod. (Celkem instituce uvedly 20 různých licencí či konsorcií). Příloha č. 2 obsahuje výčet těchto institucí (řazený podle jejich sigel), přičemž pro potřeby tohoto příspěvku jsou uvedeny pouze knihovny zdravotnických zařízení (řízená MZ ČR a mimorezortní) a lékařské fakulty. V příloze je uveden též údaj o tom, jak daná instituce řeší MVS v této oblasti. Z daného přehledu jasně vyplývá, že MVS z on-line fulltextů je v současné době zajišťována spíše výjimečně. Po vyhodnocení dané dotazníkové akce je dále možno konstatovat, že z více než 80 institucí, které jsou vlastníky licencí, jich ještě více než 30 též zajišťuje on-line přístup do archivu fulltextů na základě předplatného tištěné verze konkrétních titulů. Dalších 10 institucí sice nevlastní žádnou licenci, ale přístup do on-line fulltextů zajišťují na základě předplatného.

Vzhledem k tomu, že Národní lékařská knihovna je vlastníkem celonárodních licencí EIFL Direct, PROQUEST, SPRINGER-LINK a SCIENCE Direct, bylo možno prověřit, že v rámci těchto licencí jsou dostupné plnotextové verze titulů periodik, které buď v současné době na území ČR ve verzi tištěné již dostupné nejsou (instituce, které byly v dřívějších letech jejich předplatiteli, již objednávání těchto titulů neprovádí), nebo do ČR ve verzi tiskové nikdy nebyly objednávány. Národní lékařská knihovna považovala tedy za přínosné tyto tituly evidovat. Jejich zapracování do bází vedených v NLK proběhlo dvojím způsobem. V bázi NML (katalog knižních a časopiseckých fondů NLK) je možno nalézt záznamy titulů zahraničních periodik dostupných on-line v rámci zmiňovaných licencí, přičemž tyto záznamy mají uloženu adresu URL daného periodika, takže, pracuje-li uživatel na počítačích, které jsou mu v NLK zpřístupněny, dostává se kliknutím v příslušné nabídce do plných textů článků publikovaných v rámci vybraného titulu zahraničního periodika.

Potřebný přístup v tomto směru se promítl i do báze SKP (souborného katalogu zahraničních periodik). V současné době je tedy možno při vyhledávání v této bázi najít i záznam periodika, které do ČR v tištěné verzi nikdy nedocházelo. V záznamu takovéhoto titulu je uvedeno, v rámci které licence je dostupný a pomocí propojení na bázi adresáře si jednoduchým dotazem (zadáním kódu dané licence) zobrazit výčet všech institucí, které danou licenci vlastní. U záznamů titulů, které jsou dostupné jak ve verzi tištěné, tak on-line, jsou uvedeny jak konkrétní instituce, které odebírají verzi tištěnou, tak návěští o dostupnosti v rámci určité licence. Je-li on-line přístup institucí zajišťován na základě individuálního předplatného dané instituce, je tato informace uvedena přímo u konkrétní sigly daného vlastníka. Tento přístup k budování báze Souborného katalogu zahraničních periodik byl zohledněn i při přípravě ročenek:

V těchto soupisech je poprvé též u jednotlivých titulů periodik uvedeno, je-li plnotextová verze daného periodika dostupná nejen v tištěné formě, ale i on-line, a to v institucích, které jsou vlastníky příslušných licencí (zapracovány byly prvořadě celonárodní licence EIFL Direct, PROQUEST, SPRINGER-LINK a SCIENCE DIRECT). Dále byl do tohoto soupisu zařazen nově oddíl, ve kterém jsou uvedeny tituly periodik, které do ČR, resp. SR nebyly objednány v tištěné verzi, ale jejichž plnotextové verze jsou dostupné on-line v rámci uvedených licencí. Za adresářem použitých sigel institucí, u nichž je dále uveden jejich plný název a adresa, následuje oddíl s výčtem institucí dle vlastnictví těch licencí, které jsou uváděny u záznamů titulů periodik.

2. ODBORNÉ LÉČEBNÉ ÚSTAVY

BOE205 Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, Brno

Příloha 2 VLASTNÍCI LICENCÍ PRO ON-LINE FULLTEXTY PERIODIK

Ústav pro péči o matku a dítě, Praha – Podolí

MVS: Zpřístupňování online fulltextů v rámci MVS zajišťují podle licenčních podmínek, a to buď tištěnými výstupy nebo odesíláním elektronických souborů

MVS: Zpřístupňování online fulltextů zajišťují formou tištěných výstupů

MVS: Zpřístupňování online fulltextů v rámci MVS zajišťují formou jak tištěných výstupů, tak odesíláním počítačových výstupů

Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně, Hradec Králové

LICS: PROQUEST, OVID(Core)MVS: Zpřístupňování online fulltextů v rámci MVS nezajišťují

MVS: Online fulltexty v rámci MVS zajišťovány jak formou tištěných výstupů, tak odesíláním elektronických souborů

Lékařská fakulta UK a FN v Plzni

V překotné době globalizace jen pár řádků o tom, jak se tento trend projevuje na našem pracovišti. V letošním roce naše nemocnice oslaví 70 let od svého vzniku. Informace o historii Bulovky vyjdou ve sborníku, na jehož přípravě se podílí i naše středisko. Takže jen na okraj něco z posledních let: již v 80. letech většina knihovnických agend byla automatizována systémem MEKARES1. Středisko v této době samostatně zpracovávalo strojové rešerše. Koncem 80. let byl tento trend ukončen tragickým odchodem PhDr. Jana Heřmana. V 90. letech byl zakoupen program CDS/ISIS a modifikován pro potřeby knihovny. Data byla konvertována a chybějící údaje doplněny ručně. V těchto letech byla knihovna přestěhována mimo areál nemocnice. Jeden z důvodů tohoto kroku bylo sloučení s knihovnou Sdružení ambulantních zdravotnických zařízení Prahy 8 - první známka globalizace. A hned další krok - v roce 1995 byla k SVI připojena knihovna Ústavu plicních nemocí. Tento trend spojování byl ukončen v roce 1999, kdy byl k FN připojen Ústav radiační onkologie a tím jeho knihovna byla začleněna k našemu SVI. V této době bylo naše středisko již rok v areálu nemocnice. Dislokace knihovny se neosvědčila.

Zásadní změnu nám přinesl návrat do areálu nemocnice. Přiblížil informace uživatelům. Počet čtenářů i výpůjček několikanásobně vzrostl. Umožnil nám napojení střediska na intranet a pevné připojení na internet. Investiční prostředky jsme získali od našeho zřizovatele. Štěstí nás neopustilo ani při rozdělování investic MZ ČR. Náš projekt “Portace knihovního systému pro síťové prostředí” přinesl středisku další investiční prostředky. Vybavili jsme i dvě z našich dílčích knihoven výpočetní technikou. Zakoupili jsme deset instalací síťové verze knihovního systému KPwin:

• modul akvizice,
• katalogizace (katalog obsahuje OPAC),
• výpůjční systém.

Nákupem nového programu se nám podařilo vyřešit několik zásadních problémů:

• dodržovat platná katalogizační pravidla AACR2,
• používat výměnný formát UNIMARC,
• sjednotit programové prostředí centrální knihovny s našimi dílčími knihovnami,
• vystavit katalog na naše webové stránky.

• katalog a s ním spojené výpůjčky (rezervace, prolongace, ověření čtenářského konta),
• formuláře pro MVS a MMVS,
• formuláře pro zadání rešerší.

Stěžejní práce našeho střediska jsou průběžné rešerše z Current Contents (dále jen CC), Life Sciences a Clinical Medicine. Letos se nám podařilo tuto práci automatizovat vlastním programem. Průběžné rešerše zpracováváme nejen pro potřeby našich uživatelů, ale i pro další knihovny a zájemce z ostatních státních i soukromých zdravotnických zařízení. Je možné zadat nejen profil, ale i sledování obsahů časopisů indexovaných v CC. Na tuto činnost navazuje MVS a MMVS. Většina požadavků na MVS bývá z průběžných rešerší. V letošním roce máme v plánu nakoupit kupóny služby Jason a objednávat zahraniční články přímo na našem pracovišti. Tím urychlit dodávku primární informace uživateli. Vybaveni jsme, doufejme, že se nám podaří tento plán finančně zabezpečit.

Středisko vědeckých informací Státního zdravotního ústavu

SVI SZÚ je jedním z odborných pracovišť SZÚ, jehož hlavním úkolem je informační podpora činnosti vědeckých a odborných pracovníků ústavu a poskytování služeb uživatelům sítě veřejných informačních služeb ve zdravotnictví a hygienické služby v rámci své gesce. Spektrum činností a profil fondu střediska vyplývá z postavení ústavu a jeho aktivit. Priority činnosti SZÚ se realizují dvěma způsoby, jednak účastí na ochraně veřejného zdraví (zajištění odborné podpory pro výkon státní správy - sledování a analýza zdravotních rizik, příprava podkladů v oblasti odborného usměrňování péče o zdravé životní podmínky, zabezpečování souladu předpisů s normami a doporučeními EU apod.), a jednak účastí na podpoře zdraví (posilování kladných tendencí, programy prevence apod.).

Středisko zajišťuje veškeré knihovnické, informační, rešeršní, překladatelské, fotografické a reprografické služby pro svá výzkumná a odborná pracoviště. Shromažďuje a zpracovává odbornou literaturu a další informační materiály z vědeckých oborů hygieny obecné a komunální, hygieny a bezpečnosti práce, monitorování a ochrany životního prostředí, epidemiologie, mikrobiologie, virologie, imunologie, biochemie a dalších příbuzných vědních oborů. SVI je členem sítě The Global Environmental Library Network (GELNET).

Knihovna poskytuje klasické knihovnicko-informační služby, poměrně rozsáhlou agendou je MVS a MMVS. Vzhledem k rozsáhlým výzkumným aktivitám SZÚ (v roce 2000 bylo vědeckými pracovníky  SZÚ řešeno 99 výzkumných záměrů a projektů, včetně spolupráce na 20 projektech mezinárodních) je stále silnější tlak ze strany uživatelů na rychlejší poskytování primárních časopiseckých článků. Vedle využití plnotextových databází na Internetu je tak stále více využívána služba JASON, kterou si středisko již druhý rok zabezpečuje samo.

Čítárna knihovny nabízí databáze přístupné v síti SZÚ – katalog knihovny SVI (monografie, periodika, databáze na CD ROM, databáze plnotextových právních předpisů ASPI, BiblioMedica, bibliografické databáze ČSNI) - seznamy českých, evropských a DIN norem. Zároveň je zde přístup do Internetu a možnost e-mailu pro pracovníky, kteří nemají možnost připojení ze svého pracoviště. Online přístup k databázím získaným v rámci národních a konsorciálních licencí (Elsevier Science, Springer Verlag, Proquest/PCI) je uživatelům zprostředkován v součinnosti s pracovníky SVI, zejména rešeršéry. Databáze EBSCO je přístupná z celé sítě SZÚ z jednotlivých pracovišť. Dokumentační oddělení dále poskytuje rešerše z dalších databází Medline, Current Contents Life Sciences, CC – Agriculture, Biology and Environmental Sciences, Poltox I – toxikologická BD, Celex – databáze evropských právních předpisů. SVI vytváří BD Monitoring denního tisku a vybraných časopiseckých titulů sledovaných z hlediska činnosti SZÚ a hygienické služby. Výstupy z této BD jsou vystaveny na serveru www.zdrav.cz . Další vytvářenou databází je personální bibliografie pracovníků SZÚ – ročně zde přibývá cca 600 záznamů. BD je využívána pro hlášení do RIV. Součástí dokumentačního oddělení je činnost překladatelů - překlady z a do angličtiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny, jazykové korektury a konzultace.

Počátek automatizace knihovnických procesů se datuje od roku 1994 , kdy byla ve středisku vybudována počítačová síť a zahájeno zpracování fondu v BD ISIS. V roce 1998 byla provedena konverze do systému KP-SYS, který se stal hlavním knihovnickým systémem SVI. Vedle toho byly zachovány vedlejší evidence v systému ISIS. Překotný vývoj techniky, nových programů a prostředí nás nutí opustit aplikace v MS DOS a přizpůsobit se novým aplikacím v prostředí Windows. Tyto změny jsme zahájili již před rokem postupnou konverzí programů a databází, nyní nás čeká modernizace počítačové sítě.

Současné aktivity, směry a cíle SVI SZÚ se odvíjejí od projektu, který byl schválen MŠMT v rámci vyhlášení projektů Informační zdroje pro vědu a výzkum v loňském roce. Jedním z jeho výstupů je zpřístupnění informací o výsledcích knihovnicko-informačních činností, vydavatelské a publikační činnosti SZÚ prostřednictvím www rozhraní. Podařilo se nám vystavit BD Personální bibliografie SZÚ prostřednictvím modulu KP-SYS WWW. OPAC na internetových stránkách knihovny, v tomto roce bude následovat vystavení katalogu monografií, bází dat na CD ROM a části časopisů. V tomto roce začneme vystavovat plné texty časopisu Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica.

V nejbližších měsících bychom také chtěli zásadně přebudovat vzhled celé www stránky SVI SZÚ tak, aby stránka byla rozcestníkem a jednoznačně a přehledně směrovala uživatele k časopisům a publikacím vydávaným SZÚ, prezentovala publikační činnost pracovníků a také umožnila bezproblémový přístup a orientaci v elektronicky zpracovaném fondu knihovny SZÚ. Vstup ke službám SVI je na adrese www.szu.cz (dále jednotlivá pracoviště – SVI). Prosíme naše uživatele o trpělivost v důsledku přetváření současných stránek a případné dočasné nedostupnosti některých informací.

Fakultní nemocnice Brno vznikla v roce 1998 sloučením tří fakultních brněnských zařízení – Fakultní nemocnice v Bohunicích, Fakultní dětské nemocnice a Fakultní porodnice. Knihovny, které poskytovaly služby v těchto zařízeních, pracovaly samostatně až do roku 1999, kdy došlo k jejich sloučení a začlenění do oddělení centra informatiky pod názvem Lékařská knihovna FN Brno. Centrálním pracovištěm se stala knihovna v Bohunicích, která kromě řídící funkce převzala některé centralizované činnosti, především nákup a zpracování literatury, zhotovování rešerší a v letošním roce také meziknihovní výpůjční služby. Knihovny v dětské nemocnici a v porodnici plní funkci ústavních knihoven na svém pracovišti a vykonávají veškeré knihovnické a informační služby.

Ve studovně s 15 studijními místy a počítači připojenými na nemocniční síť a na Internet mají uživatelé  možnost vyhledávat  v medicínských databázích Medline a BiblioMedica,  v  katalogu naši knihovny i v elektronických katalozích jiných knihoven.

Od r. 1997, kdy byla z účelové dotace MZ ČR zakoupena výpočetní technika, je knihovní fond ukládán do elektronické podoby knihovnického programu KP-sys. Postupně provádíme retrokatalogizaci staršího fondu. Automatizace nám velice urychluje práci nejen při vyhledávání literatury, ale zejména u výpůjčního protokolu, kde knihy i časopisy půjčujeme pomocí čárového kódu. Čtenáři mají možnost vyhledávat literaturu v modulu OPAC na počítačích ve studovně a také v intranetové síti nemocnice. Elektronický katalog chceme vystavit na webových stránkách. Protože všechny tři knihovny pracovaly se stejným knihovnickým programem, máme v plánu propojit jednotlivé katalogy a vystavit je na intranetové síti. V loňském roce jsme začali pracovat s novou verzí programu KP win.

Převážná část knihovního fondu je volně přístupná, s výjimkou staršího fondu uloženého ve skladu a v  dílčích knihovnách, které však postupně rušíme. Časopisecký fond je určen k prezenčnímu studiu ve studovně s možností pořízení kopií článků. Absenční výpůjčky a cirkulace jiným knihovnám provádíme až po uplynutí doby, určené k vystavení ve studovně. Časopisy, které dostáváme v rámci cirkulace z jiných knihoven, jsou také určeny pouze k prezenčnímu studiu. Zavedli jsme systém adresných upozornění jak na nová čísla časopisů, tak i na došlé cirkulující časopisy, čímž se zvýšila dostupnost časopisů pro větší počet uživatelů. Tato služba je uživateli velice vyhledávaná.

V oblasti rešeršních služeb využíváme možnost online přístupu k databázím systému OVID a zároveň zpracováváme rešerše ze zakoupených databází Medline a BiblioMedica. 290 jednorázových a 20 průběžných rešerší, zpracovaných pracovnicemi lékařské knihovny v loňském roce, svědčí o velkém zájmu o tyto služby.

Několik let patří mezi činnosti lékařské knihovny evidence publikační a přednáškové činnosti zaměstnanců nemocnice, která je pod názvem Acta medica brunensis vydávána jako příloha k ročence FNB. V letošním roce byla k tomuto účelu vytvořena speciální databáze vystavená na síti, do které evidují publikace průběžně samotní autoři. Soupis publikační činnosti bude zveřejněn na internetových stránkách FNB na adrese www.fnbrno.cz.

Své služby propagujeme hlavně na nemocniční intranetové síti, kde pravidelně informujeme nejen o činnosti knihovny, ale také uveřejňujeme seznamy odebíraných časopisů a přírůstků odborných publikací. Také v časopise Nemocniční listy, který vydává Fakultní nemocnice, uveřejňujeme informace o nových publikacích a časopisech, které je možné v knihovně zapůjčit. Několikrát za rok pořádáme v knihovně výstavy zahraniční lékařské literatury s cílem obeznámit lékaře s nejnovější produkcí světových vydavatelů.

Jak jsem už uvedla v úvodu, má LK FNB centrální knihovnu v Bohunicích a dvě “pobočky” – v dětské nemocnici a v porodnici. Tyto knihovny mají bohužel trochu odlišné pracovní podmínky. Knihovna v porodnici, která je specializovaná na gynekologickou a porodnickou literaturu, slouží zároveň jako zasedací a společenská místnost. Po dohodě s vedením kliniky jsme omezili výpůjční dobu pouze na odpolední hodiny od 13 do 15 hod.

Knihovna v dětské nemocnici patřila mezi nejlépe vybavené knihovny v Brně. Vlivem různých nepříznivých okolností byla nucena opustit prostory, v kterých sídlila asi 15 let, a uskromnit se s malinkou místností na uzavřeném oddělení, kde knihovnice nemohla plně vykonávat svou činnost a kde byl omezený přístup i pro čtenáře. Naštěstí se nám v letošním roce podařilo získat nové prostory a v současné době je knihovna ve fázi stěhování a zařizování. Předpokládáme, že začátkem dubna bude moci zahájit činnost a lékaři v dětské nemocnici budou mít ke studiu stejné podmínky, jako v Bohunicích – studovnu, volně přístupný fond, přístup na Internet, apod. Katalog knihovny (doufám že už brzy) bude síťově propojen a uživatelé budou mít možnost vybírat z celého knihovního fondu.

Akreditační osvědčení pro poskytování veřejných informačních služeb ve zdravotnictví získalo v  severomoravském regionu na rok 2000 celkem 16 knihoven.

O statistických údajích z činnosti jednotlivých knihoven Vás zde informovat nebudu, každý si tato čísla může srovnat v ročence ”Statistické ukazatele knihoven zdravotnických zařízení ČR za příslušný rok”, kterou vydává NLK. Ráda bych se však zmínila o stavu automatizace v těchto knihovnách. Knihovny přímo řízené MZ ČR (FNsP Ostrava, KHS Ostrava) nebo knihovna integrovaná (LF a FN Olomouc) jsou vybaveny lokálními počítačovými sítěmi, mají již automatizovanou téměř veškerou knihovnickou agendu, je zde napojení na Internet.

Situace se velmi zlepšila i v knihovnách mimoresortních. Základní počítačové vybavení (tzn. minimálně 1 PC) má v současné době mimo dvou knihoven, NsP Havířov a NsP  Český Těšín, každá lékařská knihovna v regionu, ale doufám že se situace zlepší v NsP Havířov v průběhu roku 2001. Knihovnický software Rapid Library má 10 mimoresortních knihoven. Přístup k síti Internet buď přímo v knihovně, nebo s možností využívání této služby v rámci ústavu má 12 knihoven. Vzájemnému kontaktu a spolupráci v regionu přikládám velký význam. Osobně jsem mnohé z těchto knihoven v průběhu roku 2000 navštívila, například Karvinskou hornickou nemocnici, Vítkovickou nemocnici bl. Marie Antoníny, Ostravu Fifejdy, Orlovou 4. Uskutečnily se dvě výjezdní porady pracovnic lékařských knihoven ve Státní slezské nemocnici Opava a v Nemocnici Nový Jičín.

Pro lékařské knihovny mimo resort MZ nejsou finance přidělovány. Kolegyně vítají alespoň školení, která jsou pro ně pořádána. Školení, které pro náš region připravila paní Mgr. Jarmila Potomková z Informačního centra LF UP a FN Olomouc: vyhledávání a využití medicínských informací na Internetu, se všem knihovnicím líbilo a touto cestou ji děkuji. Ve spolupráci s IDVPZ Brno jsme uspořádali školení databáze BiblioMedica - Tornádo a exkurzi do lékařských knihoven FNsP Brno Bohunice a FNsP u Sv. Anny. Touto cestou děkuji kolegyním Dzůrové a PhDr. Kovalčukové za vřelé přijetí, kterého se nám dostalo. Paní Mgr. Drdulová velice ochotně zajistila prostory i lektora pro toto školení a nabídla další spolupráci při školeních pro knihovnice z lékařských knihoven celé Moravy, také jí děkuji jménem všech pracovnic lékařských knihoven SM.

Velkou pozornost věnujeme propagaci naší lékařské knihovny. V rámci WWW stránek FNsP Ostrava jsem navrhla novou podobu naší home page knihovny, ve které prezentujeme veškeré dostupné služby pro uživatele. Je zde zpřístupněn katalog zpracovaných monografií. Formulář MVS mohou kolegyně z jiných zdravotnických zařízení používat k vyřizování požadavků pro uživatele. Mezi naše aktivity patří především pořádání prodejní výstavy zahraniční lékařské literatury pro zdravotnickou veřejnost celého regionu, zpracováváme a evidujeme publikační a přednáškovou činnost pracovníků FNsP, která nám dává informační přehled pro její hodnocení.

Zprostředkováváme překladatelskou službu externisty. K rešeršní činnosti používáme databáze BiblioMedica, Medline Silver Platter, které jsou zpřístupněny po síti FNsP Ostrava. Na Intranetu FNsP máme pro uživatele zpřístupněny databáze OVID, EBSCO v rámci projektu EIFL Direct. Po proškolení uživatelů zpřístupníme také databázi PROQUEST 5000. V plánu máme rozšíření počítačové studovny s možností práce v síti Internetu. Tato bude sloužit i pro pracovnice regionu k seminářům a školicím akcím.

Další podrobnější informace o naší knihovně získáte na WWW.FNSPO.CZ (KNIHOVNA ).

North Thames Postgraduate Medical and Dental Education, London je instituce, která se zabývá celoživotním vzděláváním lékařů a stomatologů. V současné době je jejím hlavním cílem orientace na zlepšení kvality poskytované lékařské péče a prevenci chorob. Byl vypracován systematický přístup k hodnocení výkonů a kompetencí během profesního vývoje lékařů. Při dalším vzdělávání je kladen velký důraz na osvojení a uplatnění principů medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine). Postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví spadá sice pod resort školství, ale má těsnou vazbu na zdravotnický sektor.

Nedílnou součásti této vzdělávací instituce je knihovnicko-informační centrum, které je financováno z prostředků Národní zdravotní služby (National Health Service - NHS) a má gesci na poskytování odborných informací pro zdravotnictví v regionu Severní Temže (oblast kolem Londýna se 7 mil. obyvatel). Koordinuje regionální knihovnicko-informační síť pro potřeby NHS, spolupracuje s vysokými školami a provádí expertní činnost v oblasti knihovnicko-informačních služeb. Hlavním posláním je poskytovat lékařské a zdravotnické informace široké odborné veřejnosti (tj. lékaři, konzultanti, školitelé klinických oborů, sestry, ostatní zdravotnický personál, pracovníci v administrativě, studenti, vědečtí pracovníci) a tak přispívat k udržení a zlepšení úrovně poskytované zdravotní péče. Postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví spadá sice pod resort školství, ale má těsnou vazbu na zdravotnický sektor.

Dr. Aileen Wood pracuje jako koordinátorka pro rozvoj a vzdělávání v oblasti knihovnictví a informatiky. Ve své přednášce se nejprve zaměřila na výklad administrativního řízení zdravotnictví a lékařského vzdělávání ve Velké Británii. Národní zdravotní služba (National Health Service) byla založena krátce po II. světové válce. Funguje na regionálním principu a v současné době čelí obdobným zdravotnickým problémům jako většina vyspělých zemí, tj. stárnoucí populace, kardiovaskulární choroby, zhoubné nádory, respirační nemoci a diabetes. Výše zmíněné rozdělení země na regiony má význam jednak pro financování zdravotnických služeb, účelnou organizaci prevence, provoz nemocnic, rehabilitačních zařízení, pečovatelských služeb, hospiců a stomatologických praxí. V rámci regionů dále fungují knihovnicko-informační služby ve zdravotnictví. Každý region má regionálního lékařského knihovníka a většina také samostatné pracoviště pro knihovnicko-informační rozvoj. Tato pracoviště plní úkoly na úrovni strategického plánování, zavádění nových technologií a postupů a koordinace činností. Kromě toho shromažďují statistické údaje a poskytují konzultační služby. V regionu Severní Temže je 90 místních lékařských knihoven s 200 zaměstnanci.

Hlavní téma přednášky Dr. Woodové byl systém kontinuálního vzdělávání vypracovaný pro lékařské knihovníky a informační pracovníky. V současné době, která se vyznačuje rychlým rozvojem informačních technologií, je toto průběžné vzdělávání naprostou nezbytností pro zajištění kvalitních informačních služeb ve zdravotnictví. Úspěšná organizace vzdělávacího procesu je v prvé řadě založena na hodnocení úrovně znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků knihoven. Toto hodnocení se provádí individuálně a řídí se oficiálními standardy, které obsahují požadované kvalifikační minimum (tzv. Good Practice Toolkit). Výsledky hodnocení jsou pak analyzovány a je sestaven přehled témat pro další vzdělávání. Je zajímavé, že hodnocení se nezaměřuje pouze na knihovnicko-informační znalosti, ale také na přehled v dalších oborech, např. evidence-based healthcare, informační poradenství, informační technologie, management, vzdělávání.

Získané údaje se ukládají do expertní databáze. Každoročně se připravuje přehled o vzdělávacích potřebách a požadavcích knihovníků, který vyplývá z pohovoru s každým pracovníkem. Celý systém je založen na individuálním přístupu k pracovníkovi a předpokládá sebekritiku, snahu o další vzdělávání a zapojení do nových činností.

Vzdělávací kurzy jsou koncipovány jako základní, pro pokročilé a specializované. Dr. Woodová zdůraznila, že není zastáncem krátkých jednodenních kurzů. Na svém pracovišti takto organizuje pouze 10 % školících akcí. Průzkum provedený v letošním roce v regionu Severní Temže ukázal, že celkem bylo definováno téměř 1200 různých požadavků na vzdělávání, ale pouze 20 % z nich lze považovat za nosná témata pro školení v regionálním rozsahu. Knihovníci začínají chápat, že mnohé problémy je možno vyřešit přímo na vlastním pracovišti.

Velmi specifickým prostředkem profesionálního rozvoje je vzdělávací program pod názvem "Route A". Do tohoto programu se mohou přihlásit pouze absolventi VŠ a zároveň členové britské Knihovnické asociace (Library Association - LA). Každý uchazeč má svého školitele po dobu 1 roku, který dohlíží na jeho profesní činnosti. Kromě toho se musí uchazeč zúčastnit předepsaných pracovních seminářů, navštívit několik odborných knihoven a být celkově aktivní v rámci své profese. Koncem roku pak předloží výroční zprávu a po úspěšném obhájení obdrží osvědčení od LA.

Pirjo Rajakiili je ředitelkou Státní vědecké zdravotnické knihovny (TERKKO) v Helsinkách. Knihovna je účelovým zařízením LF Univerzity v Helsinkách a Ústřední fakultní nemocnice. Zároveň slouží jako celostátní centrum lékařských a zdravotnických informací. Knihovna sídlí v nově postavené dvoupodlažní budově, která byla otevřena v r. 1998. Fond monografií (30000 svazků) a časopisů (1400 titulů) je umístěn ve volném výběru (8 km regálů) se studijními prostorami včetně 50 PC s připojením na Internet. V rámci národního konsorcia mají uživatelé přístup k 2500 elektronickým plnotextovým časopisům. V celé budově je k dispozici 1 výkonná síťová laserová tiskárna (HP 4000), na níž tisknou uživatelé dokumenty ze všech PC v síti.

P. Rajakiili přednesla příspěvek na téma “Národní finská elektronická knihovna”. Tento projekt byl zahájen v r. 1997 v situaci, kdy se začal zvětšovat počet časopisů v elektronické podobě a zároveň Finsko procházelo obdobím, kdy vláda zvýšenou měrou podporovala rozvoj vědy a výzkumu. Jako vzor byly použity zahraniční digitální knihovny ve Velké Británii (Elib), Dánsku (DEF) a USA (DLIB). Autorem projektu FinElib bylo finské ministerstvo školství a hlavním cílem byla podpora vysokého školství, vědy a výzkumu. Tomu odpovídá i struktura digitální knihovny, která zahrnuje hlavně odborné časopisy a databáze. V současné době stojí v čele projektu řídící skupina jmenovaná ministerstvem školství, která se skládá z 10 členů z různých vysokých škol a výzkumných ústavů. Tato skupina zodpovídá za akviziční politiku, zpětnou vazbu s uživateli, rozpočet a náklady. Na základě jejího doporučení uvolňuje ministerstvo školství potřebné finanční prostředky. Konkrétní realizací byla pověřena Univerzitní knihovna v Helsinkách a technickou podporu zajišťuje Počítačové centrum. Od července 2000 začala digitální knihovna fungovat ve standardním režimu.

V oblasti akvizice zdrojů je nejdůležitějším hlediskem licenční politika v souladu se zásadami Ligy evropských vědeckých knihoven schválenými v r. 1999 (LIBER). Pro zajištění vyváženého pokrytí jednotlivých oborů byla vytvořena pracovní skupina sestávající z 8 členů, kteří reprezentují jednotlivé zájmové skupiny a předkládají návrhy řídící skupině. Kromě toho existují expertní skupiny jednotlivých vědních oborů (technika, přírodní vědy, zemědělství a lesnictví, medicína, obchod, společenské vědy, humanitní vědy, kultura a umění), které každoročně připravují seznamy prioritních zdrojů, které by měly být do elektronické knihovny zařazeny.

Byla založena v r. 1998 a v počátku své existence se zabývala výběrem databází (Ovid Technologies, SilverPlatter, Springer Verlag). Nejdůležitějším úkolem je shromažďovat elektronické zdroje, hodnotit je podle různých kritérií (obsah, aktuálnost, použitý interface, cena) a předkládat návrhy řídící skupině FinElib.

ekonomika, společenské vědy - 40%

ELEKTRA 5000 článků z 30 finských odborných periodik

V dalším období pak budou jednotliví členové konsorcia platit 20 % nákladů, ale u specializovaných zdrojů, např. medicínských, bylo nutno od samého počátku hradit 50 % nákladů na zdroje. Cenová politika závisí na několika principech, např. rozsah poskytovaných služeb, počet uživatelů, cena předplatného časopisů.