Koncem roku 2000 byl Lékařským informačním centrem vydán zajímavý produkt. CD-ROM “Katalog lékařů a zdravotnických zařízení – Katalog Národní lékařské knihovny 2001 - 2002.” Vydání je skvělým příkladem kooperace státní a komerční instituce. První část obsahuje informace nejen o soukromých lékařích (praktických, zubních i odborných), ale též o nejrůznějších zdravotnických pracovištích působících v České republice. Byl zpracován na základě údajů vedených v rámci nově vytvořeného informačního systému, pojmenovaného jako Hlavní evidence léčby a prevence – zkratkou H.E.L.P. Systém vznikl v Lékařském informačním centru, které katalog nejen vydává, ale zároveň poskytuje informace o léčebně preventivní péči žadatelům. Informační systém je průběžně rozšiřován a obnovován v průběhu celého roku tak, aby údaje v něm byly stále aktuální. Kromě této formy je katalog vydáván rovněž v knižní podobě. Lze si též zakoupit verzi s možností tisku adres podle zvolených výběrových kritérií. Zájemci disponující připojením na Internet mají možnost si prohlédnout zvláštní verzi katalogu na adrese http://www.help-lic.cz s možností vyhledávání poskytovatelů léčebné a preventivní péče podle zvolených parametrů. Uživatelé systému H.E.L.P. mají možnost získat potřebné informace přímo v Lékařském informačním centru. CD-ROM vychází ve dvou verzích – tiskové a netiskové. Tisková verze umožňuje adresy uvedené v databázích katalogu H.E.L.P. tisknout, netisková verze pouze prohlížet.

Druhou samostatnou částí je Katalog NLK. Obsahuje bázi dat “Katalog knih a časopisů NLK”, “Souborný katalog zahraničních monografií” a “Adresář přispěvatelů do souborného katalogu”. Báze byly naplněny daty z elektronického katalogu NLK (přístupný na Internetu na adrese http://www.nlk.cz/czech/katalogy.htm/>), 30. 6. 2000. Katalog je určen pro uživatele se obtížným přístupem k Internetu (žádné připojení nebo připojení komutovanou linkou). Vyhledané katalogizační záznamy lze prohlížet (ve formátu ISBD nebo UNIMARC) a tisknout (i v netiskové verzi). Pro potřeby katalogizace obsahuje CD-ROM i funkci exportu záznamů do dalších automatizovaných katalogů. Tato funkce je kryta heslem. Veřejné knihovny a knihovny sítě zdravotnických knihoven toto heslo zdarma obdrží na e-mail adrese nml@nlk.cz nebo zasláním žádosti na adresu NLK, oddělení vnitřní spolupráce a rozvoje. Tak NLK získá přehled o využívání této funkce dalšími knihovnami. Převodní tabulku lze volně definovat podle používaného software a specifické struktury záznamů. Uživateli komutovaného připojení k síti Internet tento produkt umožňuje kombinovat vyhledávání v katalogu s on-line objednávkou dokumentu. Nejprve na CD-ROM vyhledá potřebné dokumenty, a ty pak přímo objednává prostřednictvím www katalogu NLK. Doba placeného připojení se maximálně zkrátí a využití Internetu je ekonomičtější. Vyhledávání v katalogu je snadné, stačí pozorně pročítat instrukce uváděné na jednotlivých obrazovkách. V režimu jednoduchého vyhledávání zadá uživatel termín s možností pravostranného krácení slova. Při zadávání dotazu specifikuje pouze pole, ve kterém se má dané slovo vyskytovat. Vyhledávat lze samozřejmě i ve všech polích zároveň. Pokročilý dotaz nabízí kombinaci více termínů v různých polích. Údaje popisující jazyk textu (čeština, angličtina...) a země vydání dokumentu jsou zapisovány v kódové podobě, chce-li uživatel specifikovat dotaz takto, může využít nabídky kódu uvedené u těchto polí. Vzhledem k vývoji věcného zpracování dokumentů v NLK (předmětová hesla, klíčová slova, oborové třídění, MeSH) je vyhledávání dokumentů shrnuto do jednoho pole “věcné třídění”.

Nároky na hardware a software: PC 486 a vyšší, 16 MB RAM, jednotka CD-ROM, Windows 95 a vyšší, Windows NT. Zájemci o koupi CD-ROM si jej mohou objednat na adrese Lékařské informační centrum, Lékařský dům, Sokolská 31, 120 21 Praha 2, tel. 02-96 18 26 26, e-mail: help_lic@netforce.cz. Informace o katalogu NLK získají na adrese Národní lékařská knihovna, oddělení vnitřní spolupráce a rozvoje, Sokolská 54, 121 31 Praha 2. Cena tiskové verze (tisk z katalogu H.E.L.P. a tisk z katalogu NLK) je 4990,- Kč, cena netiskové verze (tisk pouze z katalogu NLK) 490,- Kč.

OMNI (Organising Medical Networked Infromation) je portálem k hodnotným, kvalitním internetovým zdrojům z oblasti zdravotnictví a medicíny. Je určen studentům, vědcům, lékařům a zdravotníkům provozujícím vlastní praxi a informačním specialistům a knihovníkům. OMNI byl vytvořen týmem University of Nottingham Greenfield Medical Library ve spolupráci s odborníky University of Nottingham a Medical Library, Royal Free and University College Medical School of UCL a Royal Free Hampstead NHS Trust. Stránky zpřístupněné tímto portálem byly velmi pečlivě hodnoceny. V kapitole BIOME Evaluation Guidelines je přehledně uvedena metodika stanovování kvality stránek. Ta je rozdělena na kritéria určování hodnoty informačního zdroje obecně, informačního zdroje vystaveného na Interentu a specifika biomedicínského informačního zdroje. Nechybí ani soupis klíčových otázek, jejichž zodpovídáním lze hodnotu informačního zdroje stanovit. V nabídce služeb je i široká škála vzdělávacích programů, včetně možnosti on-line distančního studia.

Portál shromažďuje především adresy internetových prezentací vytvořených na území Velké Británie a USA. Nalézt lze samozřejmě i nadnárodní stránky, při pokusném vyhledávání jsem nalezla několik stránek německých a jednu švýcarskou. Záznam internetového zdroje obsahuje vždy název stránky, který je zároveň vstupem k informačnímu zdroji. Následuje fulltextová anotace a řádky deskriptorů. Deskriptory jsou aktivní a nabízí propojení do dalších záznamů o informačních zdrojích. Průměrně je u jednoho záznamu možné nalézt tři až pět deskriptorů. Podle výsledků zadaných dotazů jsou zpracovávány různé typy internetových publikací – e-periodika, stránky lékařských odborných společností, sborníky z konferencí i databázové soupisy.

V tomto rozhodném období služba JASON uskutečnila celkem 1265 řádných objednávek. Vzhledem k tomu, že v poslední době NLK získala přístup do řady fulltextových databází, byla řada objednávek od našich klientů vyřízena přímo přes tyto databáze. Tím se pochopitelně zvyšuje i počet vyřízených objednávek. V roce 2000 bylo zakoupeno v NLK 815 TANŮ v rámci ….. , financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Grafické znázornění vybraných statistických událostí:

MeSH-CZ 2000 pro AKS (pro nové uživatele) 3000,- Kč

Bibliografické a plnotextové databáze existovaly řadu let odděleně, nezávisle na sobě. Jejich propojení umožnil až příchod www, který usnadnil realizaci tohoto propojení pomocí hypertextových odkazů. Producenti a distributoři databází se rychle přizpůsobili trendu přívětivých grafických rozhraní pro přístup k databázím a vyhledávání, a rovněž tak zmíněné možnosti provázání databází. Začali vytvářet sítě odkazů mezi bibliografickými záznamy a souvisejícími fulltexty, mezi fulltexty navzájem (prostřednictvím citované literatury) a mezi fulltexty a bibliografickými záznamy. Tím vznikly jakési malé weby – “pavučinky”. Ale nezůstalo pouze u propojování v rámci databází jednoho producenta či distributora, stále více se rozšiřují i možnosti napojení na nakladatelské archivy plných textů, na časopisy odborných společností a katalogy knihoven, takže se uživatel může z jednoho výchozího bodu představovaného např. vyhledaným bibliografickým záznamem dostat k množství dalších relevantních článků.

Existují samozřejmě také databáze kombinované, které kromě bibliografických záznamů obsahují i fulltexty, takže se uživatel při přechodu mezi záznamem a článkem samotným pohybuje stále v jedné a téže databázi. V České republice se díky státní podpoře rozeběhlo či rozbíhá několik projektů umožňujících přístup ke kvalitním bibliograficko-fulltextovým zdrojům, a o nich bych se nyní chtěla zmínit.

Nejstarším projektem je konsorcium Ovid (http://ovid.medicon.cz), jehož vznik sahá do roku 1998, kdy se v IKEM začal testovat přístup k databázím této firmy prostřednictvím www rozhraní Ovid Web Gateway. V současné době zahrnuje konsorcium 22 institucí, které mají přístup k databázím Medline, Embase, Cinahl, HealthStar, Core Biomedical Collection, Best Evidence a Cochrane Database of Systematic Reviews. Z toho jsou hypertextově propojeny báze Medline, Core Biomedical Collection (případně další asi z 300 časopisů, které Ovid distribuuje ve fulltextové podobě) a databáze “evidence based medicine”.

Při vyhledávání je výhodné využít Medline zejména vzhledem k pečlivé indexaci záznamů pomocí hesel MeSH, která sjednocuje terminologii používanou v jednotlivých dokumentech, a usnadňuje tak vyhledávací proces, což samozřejmě platí i o ostatních bibliografických databázích. Z vyhledaných záznamů se pak uživatel jedním kliknutím dostane do plného textu, případně na související “article review” nebo “topic review” v EBM databázích, z textu článku pak prostřednictvím referencí může přejít na plný text nebo alespoň abstrakt souvisejících článků. Ovid připravuje podobné propojení i s Embase a jinými databázemi. Poněkud jiného charakteru je Cinahl, obsahující nejen bibliografické záznamy, ale přímo i vybrané plné texty, které jsou uloženy v databázi spolu se záznamy. Kromě toho nabízí Ovid i možnost napojení bibliografických záznamů na plné texty časopisů uložených u jednotlivých nakladatelů pomocí technologie OpenLinks, ale tato možnost není zatím členům konsorcia k dispozici, stejně jako WebLinks, což je propojení na lokální katalogy knihoven, a tedy možnost zjišťování dostupnosti časopisů

V pořadí druhý projektem je EIFL Direct (Electronic Information For Libraries), který je podporován nadací Open Society Fund a je určen pro země střední a východní Evropy. Účast ČR byla finančně zajištěna Národní knihovnou Praha v rámci programu LI2000. V rámci EIFL je přístupno několik polytematických databází, jedná se právě o databáze kombinované, tedy bibliograficko-plnotextové. Mezi tituly, které jsou dostupné v plném znění, je také celá řada medicínských periodik. Pro lékařské knihovny je důležitá zejména databáze Comprehensive Medline with Fulltext, což je Medline doplněná o fulltexty asi 90 časopisů, dále Health Source Plus obsahující plné texty asi 280 periodik spolu s vybranými referenčními příručkami a letáky a Clinical Reference Systém, databáze přehledových informací o nejrůznějších onemocněních. Rozhraní poskytuje velký vyhledávací komfort, u Medline je možno používat MeSH, ale databáze nejsou vzájemně provázány, obsahují pouze interní odkazy.

Mezi mladší projekty podporované v rámci programu LI2000 patří i Proquest5000 (http://www.proquest.cz), národní licence pro přístup k celé řadě plnotextových databází pod patronací Ústřední knihovny UK. Opět se jedná o polytematické kombinované databáze, z nichž pro medicínu je nejvýznamnější databáze ProQuest Medical Library, která zahrnuje více než 200 časopisů, u nichž jsou k dispozici plné texty, a další excerpované tituly alespoň ve formě bibliografických záznamů. Kromě této databáze jsou pro medicínu relevantní ještě méně obsažné Pharmaceutical News Index a Health Module. ProQuest sice umožňuje vyhledávání v bibliografických databázích podle tezauru, ten se ale v případě Medical Library rozsahem ani kvalitou nerovná MeSH. Míra provázanosti záznamů je rovněž nižší, jsou spojeny odkazy v polích autor a předmět, ale pouze v rámci jedné databáze.

ScienceDirect je systém, který umožňuje přístup k plným textům periodik nakladatelství Elsevier. V ČR je přístupný pro členy konsorcia, které je zastřešováno Státní technickou knihovnou a firmou Suweco. Přístup je z části hrazen z grantových prostředků a z části příspěvky jednotlivých členů konsorcia. Mezi přístupnými časopisy je i cca 100 lékařských titulů. U novějších článků je kromě textu v pdf formátu dostupný také rozšířený abstrakt a html podoba, která je plně provázána pomocí hypertextových odkazů, včetně odkazů na záznamy z bibliografických databází Elsevieru (např. Embase, Biotechnobase aj.). V rámci projektu Crossref jsou časopisy Elsevieru propojeny také s časopisy jiných nakladatelů, kde u článků lze získat alespoň abstrakt.

Kromě plných textů mají uživatelé možnost vyhledávat v bibliografické databázi “Abstract Database”, která je výtažkem z ostatních bibliografických databází. Zahrnuje záznamy z 2 800 klíčových časopisů za posledních 5 let.

Posledním projektem, o němž bych se chtěla zmínit, je přístup k fulltextům nakladatelství Springer (http://link.springer.de nebo http://link.springer-ny.com) opět formou národní licence pod vedením STK. Od ostatních projektů se liší tím, že nemá žádnou nadstavbovou bibliografickou databázi, takže případné vyhledávání probíhá přímo v článcích, a nelze tedy využití výhod indexace apod. V oblasti medicíny je v současné době k dispozici kolem 200 časopisů a další se průběžně připravují. Většina článků je v pdf formátu, takže není vzájemně propojena, výjimkou jsou články z kategorie “Online First”, tedy ty, které na publikování v tištěné verzi teprve čekají. U nich je naopak k dispozici pouze html podoba, ale bez odkazů na další dokumenty.

7. Závěr

Dne 15. září 2000 oslavil ve společnosti zaměstnanců Institute for Scientific Information (ISI) ve Filadelfii (USA) své 75. narozeniny pan Dr. Eugene Garfield, významná postava světové informační vědy. Byla zde také poprvé prezentována nová monografie s názvem The Web of Knowledge:A Festschrift in Honor of Eugene Garfield. Má tyto části: Eugen Garfield: History, Scientific Information and Chemical Endeavor; How the Science Citation Index Got Started; The Development of Science Indicators in the United States; The Role of Journals in the Growth of Scientific Knowledge; Visualizing Citation Connections; Collaboration Networks in Science; Citations as a Means to Evaluate Biomedical Research; On the Garfield Input to the Sociology of Science; Charting Pathways Through Science: Exploring Garfield´s Vision of a Unified Index to Science; The Citation Network as a Prototype of Representing Trust in Virtual Environments.

Eugene Garfield absolvoval v roce 1949 studium chemie na Columbia University (B.S. a M.S.), v roce 1954 k tomu přidal studium oboru “Library Science” na University of Pennsylvania (Ph.D.) a “Structural Linguistics” v roce 1961. Obhájil disertační práci na téma An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas. Jeho kariéra v oblasti vědecké komunikace a informační vědy začala v roce 1951, kdy se účastnil na projektu Welch Medical Indexing Project na Johns Hopkins University. Projekt byl financován tehdejší Army Medical Library (předchůdkyně National Library of Medicine, USA). Cílem projektu bylo stanovit základní a aplikované principy vyhledávání medicínských informací a využít nové metody v indexování bio-medicínské literatury. Klíčovou úlohou bylo zdokonalit Current List of Medical Literature (rok 1960 znamená také návrat k názvu Index medicus, který tomuto informačnímu zdroji dal v roce 1879 jeho zakladatel J. S. Billings a který se používal až do roku 1926). E. Garfield se podílel na revizi věcných hesel užívaných v Current List a tato práce vyústila ve vytvoření seznamu věcných hesel – Subject Heading Authority List. Tento seznam se pak stal prototypem pro termíny užívané v Index Medicus a posloužil rovněž pro transformaci dat při zpracování na děrných štítcích. Welch Project vytvořil teoretické a praktické základy systému MEDLARS – Medical Literature Analysis and Retrieval System.

Welch Project se také pokoušel stanovit základní cesty rozvoje vědecké komunikace a informační vědy a to také významně ovlivnilo kariéru E. Garfielda. Začala se rýsovat dvě hlavní témata – information discovery a information recovery. První téma přinášelo otázku, jak se současní výzkumní pracovníci vypořádají s tisíci a tisíci článků, které jsou každý týden ve světě publikovány. V souvislosti s tím začal E. Garfield vydávat Contents in Advance, který reprodukoval obsahy některých časopisů a dokumentů knihoven. Byl to již prototyp později známého Current Contents. Druhé téma evokovalo problematiku, jakým způsobem přesně lokalizovat relevatní články v záplavě literatury. Věcné restříky, které např. používal výše uvedený Index Medicus, patřily k již tradičním způsobům vyhledávání. Skupina odborníků shromážděná kolem Welch Project hledala i další cesty. E. Garfield se začal zajímat o automaticky generované indexování, které by efektivně popsalo obsah dokumentu bez vlivu lidského faktoru. Hledal metody spojení rozboru lingvistické struktury článků a tradičních indexačních metod. Zde se již objevuje myšlenka citačních rejstříků vědecké literatury. A tak ve spojením citačního indexování a indexování v přirozeném jazyce je nutno hledat počátky Science Citation Index.

Kromě zájmů v profesionální oblasti se stal E. Garfield po skončení studií v roce 1954 konzultantem ve farmaceutickém průmyslu. Zde už jsou počátky úvah o vytvoření soukromé firmy. V roce 1955 začal vydávat obsahy publikací z oblasti sociálních věd a managementu. Jeho prvním větším klientem byly Bell Laboratories, které odebíraly tento nový informační zdroj v 500 kopiích. V roce 1957 vytvořil podobnou službu pro farmaceutické společnosti. Lékaři a další pracovníci v oblasti biomedicíny získali záhy také nový zdroj informací – Current Contents/Pharmaco-Medical & Life Sciences.

V roce 1958 kontaktoval E. Garfielda Dr. Joshua Ledeberg, kterého zaujal článek o citačním indexu, který E. Garfield publikoval v časopise Science (Garfield, E.: Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation Through Association of Ideas. Science, 122, 1955, č. 3159, s. 108-111.). Jejich korespondence a následná spolupráce vedly k vytvoření Genetics Citation Index, který obsahoval multidisciplinárně pojatý rejstřík literatury (rok 1961). V roce 1964 pak začíná vycházet Science Citation Index (SCI) už jako publikace Institute for Scientific Information (nový název firmy, který byl zaveden v roce 1960). SCI přinesl nový rozměr do vědecké komunikace a informační vědy. Snažil se být skutečně “current” (běžný), zatímco jiné systémy přinášely někdy informace s několikaletým zpožděním. Kromě článků z odborných časopisů obsahoval i technické poznámky, opravy, dopisy, úvodníky, diskuse atd. SCI byl multidisciplinární – poskytoval přehled z více vědních oborů a disciplin a v počátečním období pomáhal také k navázání spolupráce prostřednictvím citací uvedených v literatuře za jednotlivými odbornými články, což jiné zdroje informací neumožňovaly.

Od roku 1961 se zájem E. Garfielda cele zaměřil na vytvoření nových informačních zdrojů. Vzniká Index Chemicus, Current Chemical Reactions, nové řady Current Contents, Automatic Subject Citation Alert (služba fungující na základě profilů, vytvořených přímo podle přání zadavatele – SDI, dnes nazývaná Research Alert), Genuine Article (rychlé dodání plného znění článku či jiného dokumentu), citační rejstřík pro oblast sociálních věd, Index to Scientific & Technical Proceedings and Books, Index to Scientific Reviews a další. Vedle možnosti získat tyto nové informační prostředky v tištěné podobě, začíná se objevovat i jejich produkce v podobě magnetických pásek, disket, CD-ROM nosičů a také možnost on-line propojení do databázových center. Inovační snahy E. Garfielda tak nabídly všem možnost udržet v informovanosti krok s exponenciálním růstem objemu literatury a udržet si přehled ve vytipované oblasti zájmu. Napomohly také snížit duplicitu ve výzkumné práci, vytvořit nové vazby a identifikovat budoucí směry možného vývoje. Zvláště SCI mohl poskytnou novou bázi pro analýzu informačních toků, a otevřel tak dveře novému odvětví – scientometrii. Bylo možné provádět longitudinální studie, porovnávání jednotlivých národů, institucí, odvětví, výzkumných týmů nebo časopisů podle produktivity a jejich vlivu na jednotlivá odvětví vědy, disciplin a specializací. Nově vytvořený pojem “impact factor” začal sloužit knihovníkům jako nástroj pro výběr titulů časopisů do fondů knihoven.

Dr. Garfield pokračoval ve svých aktivitách na poli informační vědy a v roce 1986 založil The Scientist, čtrnáctidenní noviny pro profesionální výzkumné pracovníky. Vytvořil tak unikátní fórum pro odborné diskuse a plné texty z tohoto periodika jsou dnes zdarma přístupné na Internetu (http://www.the-scientist.com). Navíc k všem těmto aktivitám je nutno připomenout více než tisíc esejí publikovaných každý týden v CC cca 25 let, bohatou přednáškovou činnost s účastí na významných vědeckých a informačních sympoziích a konferencích a jeho zasvěcené rozbory a komentáře rovněž uveřejňované v CC jako tzv. Citation Classics.

Je členem (a v řadě případů dosud aktivním) 23 společností a členem redakční rady: Annual Reviews, International Federation of Science Editors, Scott Award Advisory Committee, Journal of Information Science, Rockefeller University Council, Scientometrics a University of Pennsylvania Library.

Aktualizace seznamu oborů pro katalogizaci

ALERGIE A IMUNOLOGIE (vč. přecitlivělost, lymfologie, serologi interferony)

viz též: BIOLOGIE MOLEKULÁRNÍ, HISTOCYTOCHEMIE

EMBRYOLOGIE viz též TERATOLOGIE

viz též ANTIBIOTIKA; LÁTKY ANTITUMORÓZNÍ

FYZIOLOGIE (vč. svalové tká ně, neurofyziologie)

GENETIKA LÉKAŘSKÁ (vč. eugenika, dvojčata)

HISTOCYTOCHEMIE viz též BIOCHEMIE

CHIROPRAXE (vč. manipulace ortopedická)

viz též: TECHNIKY DIAGNOSTICKÉ ZOBRAZOVACÍ; RADIOLOGIE; RADIOTERAPIE

LÉKAŘSTVÍ OSTEOPATICKÉ (vč. biomechanika, terapeutický přístup kladoucí důraz na mechaniku lidského těla a manipulační metody odhalující a korigující špatnou funkci některých anatomických struktur)

LÉKAŘSTVÍ SOCIÁLNÍ (faktory prostředí a sociální v prevenci, výskytu a léčení nemocí)

viz též ONKOLOGIE

OTORINOLARYNGOLOGIE (včetně foniatrie)

PÉČE O PACIENTY V KRITICKÉM STAVU

PORUCHY MENTÁLNÍ (vč. mentální retardace, výchova mentálně postižených)

viz též RADIOLOGIE; LÉKAŘSTVÍ NUKLEÁRNÍ

SEXUOLOGIE od r. 2001 se nepoužívá

TRANSPLANTACE (vč. umělé orgány)

VĚDY PŘÍRODNÍ

VÝŽIVA (vč. potraviny, výživa lidí a živočichů, vitaminy, potravinářský průmysl)

Činnost Střediska vědeckých informací Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (dále jen SVI FN KV) se datuje od roku 1994, kdy došlo k rozdělení společného střediska, fungujícího jak pro FN KV, tak pro 3. lékařskou fakultu UK (dále jen 3. LF UK), na dva samostatné celky. Středisko vědeckých informací 3. LF UK a FN KV vzniklo v roce 1992 na základě vzájemné smlouvy, která byla vypovězena ze strany 3. LF na konci roku 1994.

Nynější obě samostatná střediska tedy náleží a jsou financována uvedenými právnickými subjekty spadajícími pod rozdílné vrcholné orgány: pod MZ a MŠMT. Činnost těchto jmenovaných institucí je velmi těsně spojena - fakultní nemocnice, jak sám název napovídá, je klinickou bází 3. LF UK, na jednotlivých klinikách pracují tedy jak “školští” tak “nemocniční” zaměstnanci. Pro obě střediska, i když pracují nyní samostatně, to znamená, že v konečném výsledku jde a půjde i nadále o poskytování informací všem uživatelům tohoto komplexu. Tato skutečnost vede obě střediska k velmi úzké spolupráci a k přesné koordinaci jednotlivých činností, ať již v oblasti knihovnické, či rešeršní. Tento problém v poslední době je řešen hlavně pomocí elektronického zpracování informací a jejich poskytování v rámci sítě Internet.

V oblasti knihovnických služeb středisko veškerý fond ukládá i zpřístupňuje v systému KP-sys. V současné době je katalog knihovny vystaven na www stránkách na adrese: http://svi.fnkv.cz/knihy/knihy.htm. Zde je i průběžně aktualizován seznam odebíraných časopisů na adrese http://svi.fnkv.cz/casopisy/casopisy_z.htm. Dále jsme využili též velké přednosti systému, tj. katalogizace všech typů dokumentů a zvolili ho pro zpracování publikační činnosti pracovníků nemocnice. Pro převedení dat do evidence výsledků výzkumu (do RIV) vypracovala firma Kp-sys konverzní program. Databáze publikační činnosti bude v nejbližší době zveřejněna též na www stránkách střediska. Na konci roku 1999 začala firma s distribucí verze KP-win (verze 1.0), kterou v průběhu letošního roku zakoupilo i naše středisko. Nová verze již plně pracuje v grafickém prostředí Windows 95/98/NT.

Velký úsek činnosti zaujímá MVS, MMVS a neméně důležitá pro uživatele zůstává služba RIOS Národní lékařské knihovny. O velkém zájmu svědčí vzrůstající počet vyřízených požadavků (v roce 1999 bylo zajištěno 2 164 titulů). Objednávky MVS byly vyřizovány pomocí programu MEVYS. Pro meziknihovní výpůjční službu z vlastních zdrojů v současné době připravujeme systém elektronického zasílání žádaných materiálů a doufáme, že přinese podstatné zrychlení v oblasti poskytování informací (časopiseckých článků aj.) ostatním knihovnám. Informační materiál je možno objednat pomocí elektronického formuláře vystaveného na stránce knihovnických služeb, na adrese: http://svi.fnkv.cz/knihsluz.htm. Dalším předpokladem bude naskenování jednotlivých čísel časopisů a uložení na lokální server. Tímto způsobem bychom chtěli řešit i problém cirkulace časopisů v rámci areálu nemocnice.

V oblasti rešeršních služeb středisko využívá možnosti on-line přístupu k databázím v systému OVID jako jedno z vybraných zdravotnických zařízení v rámci konsorciální velkoplošné licence resortu zdravotnictví a k databázím EBSCO v rámci projektu EIFL. V obou uvedených přístupech jsou zhotovovány rešerše z databáze MEDLINE a ostatních a dále je využíván především přístup k plnotextovým informacím. Ve středisku jsou zpracovávány rešerše i z databáze Bibliomedica, další informace jsou pak získávány v síti Internet.

Z dalších činností uvedeme ještě redakční práce. Prioritou tohoto úseku je pravidelné zpracování a vydávání interního časopisu Zpravodaj (čtvrtletní interval) a Kurýr (týdenní interval). Na stránkách časopisů se snažíme pravidelně informovat o knihách, časopisech i dalších poskytovaných službách SVI. Dále v rámci střediska graficky zpracováváme přednáškové materiály dle požadavků uživatelů pro jejich vědecko-výzkumnou činnost. SVI se též (spolu s Centrem výpočetní techniky) podílí na tvorbě domovských stránek nemocnice. Informace o středisku jsou přístupné i z adresy http://www.fnkv.cz.

Co říci na závěr. Snad to, že činnost střediska je opravdu různorodá a není jí určitě málo. Požadavků ze strany uživatelů stále přibývá a uspokojit je je možné pouze s využitím dobrého technického zázemí střediska, ovšem i tak stále narážíme na nedostatek pracovních míst. Největším problémem však zůstávají nedostatečné prostory především pro knihovnické služby a studovnu. Doufáme, že v rámci probíhajících stavebních úprav v areálu nemocnice by knihovna měla být v příštích letech přemístěna do nových, lépe vyhovujících prostor.

Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví slaví v letošním roce 40. výročí svého založení. Ve druhé polovině padesátých let se začaly objevovat požadavky na zřízení odborné “školy”, která by zajišťovala následné vzdělávání pro nejpočetnější skupinu pracovníků ve zdravotnictví – střední zdravotnický personál. Na základě tehdejšího ministerstva zdravotnictví ČSR bylo dne 26. 4. 1960 zřízeno Středisko pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků. Sídlilo na Merhautově ulici v Brně, ve střední zdravotnické škole a výuku zahájilo dne 1. 1. 1961.

Od tohoto roku lze datovat i vznik knihovny, která měla sloužit nejen pedagogicko-výzkumné činnosti, ale i ostatním zájemcům o práci a problémy středních zdravotnických pracovníků. Změny v názvu a určení činnosti pro tehdejší institut přinesl politický posun po listopadu 1989. Podle zřizovací listiny ze dne 14. 12. 1991 se tato vzdělávací organizace nazývá Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a odborná knihovna Středisko vědeckých zdravotnických informací.

V roce založení knihovny měl knihovní fond zhruba 454 svazků. Byly to převážně učební texty, skripta, pár kusů encyklopedií a jazykových slovníků. Dá se říct, že šlo o fond “co dům” dal. V červenci roku 1961 byly osloveny vybrané instituce a organizace, a to nejen v Brně, o uvolnění duplikátů a darů k rozšíření fondu. Na základě toho se počet zvýšil téměř na 2 000 svazků. Postupně byl na knihovní fond vyčleněn z rozpočtu organizace finanční příspěvek a mimo knih byly doplňovány i odborné časopisy. Tolik velmi stručně k historii odborné knihovny, která zajišťovala klasické knihovnické – výpůjční služby.

Dále bych se zmínila o práci a službách střediska VZI po roce 1992, kdy jsem měla možnost do IDV PZ nastoupit. V té době k nám bylo přičleněno tzv. dokumentační oddělení, zajišťující překladatelskou činnost. V roce 1996, v souvislosti s přípravou na automatizaci, jsme aktualizovali hlavně fond učebních textů a tzv. speciální fond, převedený nám odborovou organizací. Profil fondu (asi 18.000 KJ) je zaměřen na následné vzdělávání v oborech ošetřovatelství, organizaci a řízení, pedagogice, psychiatrii, sociologii, dále na práci klinických laboratoří, farmakologii a hygienu, primární péči, akutní medicínu apod. a slouží nejen studentům SZP, ale i medicíny, bakalářského studia ošetřovatelství, záchranářům rychlé zdravotní pomoci a letecké záchranné služby a dalším uživatelům z řad účastníků vzdělávacích akcí, konaných přímo v IDV PZ. Jednotlivým oborům je přizpůsoben i odběr časopisů, kterých je celkem 100, z toho je 31 zahraničních. Většinu článků z odborných časopisů pracovnice knihovny anotují a zpracovávají záznamy do speciální kartotéky článků. Ze zahraničních časopisů vydáváme čtvrtletní zpravodaj RISPON – tzv. referátovou informační službu péče o nemocné. Tento čtvrtletník rozesíláme na školy, nemocnice a další odborná pracoviště. Najdou v něm obsahy nejnovějších čísel daného časopisu (např. Amer. J. Nursing, Canadien Nurse, Kinderkrankenschwester, Ergotherapie und Rehabilitation apod.). Obsahy časopisů jsou opatřeny českým překladem a na požádání objednaný článek posíláme.

Od roku 1996, kdy středisko VZI obdrželo účelovou dotaci MZ ČR, na základě zpracování projektu k akreditaci a zapojení do sítě VISZ, jsme začali s celkovou obnovou a modernizací, nejen prostor v půjčovně a studovně, ale i výpočetní techniky a softwarového vybavení celého pracoviště. V roce 1997 se podařilo vybojovat jednu místnost a vybudovat počítačovou učebnu, kde proběhlo mnoho školicích akcí pro odborné pracovníky Institutu, pro účastníky kurzů jednotlivých odborných kateder, i pro kolegyně a kolegy odborných knihoven v regionech jižní i severní Moravy (např. opakované školení BMČ, příprava projektů a grantů, nebo základy práce s PC, přednášky o Internetu, vyhledávání v databázích se zaměřením na ošetřovatelství, geriatrii atd.). Ve studovně knihovny probíhají přednášky pro absolventy SZŠ, VOZŠ a bakaláře LF MU. Od roku 1998 se nám díky posílení finančního rozpočtu podařilo nejprve zkušebně, nyní již pevnou linkou připojit na Internet a tím naše práce získala zcela jiný rozměr. Ale to by byl nekonečný výčet činností od klasických výpůjčních, meziknihovních, rešeršních, překladatelských a dalších služeb, po přednáškové, konzultační a školicí akce, které jednotlivé odborné pracovnice střediska zajišťují.

Spolupráce evropských lékařských knihoven

Zúčastnili se ho Aileen J. Wood (Training and Development Co-ordinator, Library and Infromation Development Unit, Thames Postgraduate Medical and Dental Education, London, UK), Pirjo Rajakiili, (ředitelka National Library of Health Sciences, Helsinki, Finland), zástupci celorepublikové sítě lékařských knihoven, studenti Vyšší školy informačních služeb v Praze, posluchači Ústavu informačních studií filozofické fakulty UK a další hosté.

Všechny přítomné uvítala PhDr. Helena Bouzková, ředitelka Národní lékařské knihovny. Poté se ujal slova prof. MUDr. Stanislav Tůma, CSc., ředitel odboru vzdělávání a vědy MZ ČR, který zdůraznil význam lékařských knihoven pro vědu a výzkum. O svém profesním i osobním vztahu ke knihovnám hovořila PhDr. Jana Krejčíková, náměstkyně pro výuku IPVZ. Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc., zástupkyně ČR ve WHO, vyzdvihla ve svém příspěvku úlohu Dokumentačního centra WHO, které je součástí NLK, pro integraci českých lékařů a zdravotníků do struktur EU.

Mgr. Jarmila Potomková, vedoucí knihovny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci hovořila ve svém referátě “Lékařské knihovny České republiky v evropském kontextu” o práci organizace EAHIL (Evropská asociace lékařských knihoven), díky které byla také, mimo jiné, navázána spolupráce se zahraničními účastnicemi tohoto semináře. Ve svém příspěvku se Aileen J. Wood, koordinátorka vzdělávání Severotemžského regionu, zabývala systémem profesního kontinuálního vzdělávání tohoto regionu. A. Wood vysvětlila i náročný systém přípravy školicích akcí, zjišťování znalostní úrovně jednotlivých pracovníků tak, aby čas jim věnovaný (doporučovala vícedenní kurzy) byl efektivní.

Dalším zahraničním hostem semináře byla Pirjo Rajakiili, ředitelka National Library of Health Sciences, Helsinki, Finland. Referát nazvaný FinElib, the National electronic Library of Finland přinesl zkušenosti přímo z praktické činnosti finských knihoven. Finský vládní program, velmi podobný programu “Informační zdroje pro vědu a výzkum” MŠMT ČR, dal vzniknout virtuální knihovně FinElib. Finská vláda financovala zakoupení celonárodních licencí elektronických periodik. Některé jsou známy i v našich knihovnách (např. Springe-LINK a Science Direct). Vstup do těchto periodik je umožněn z PC stanic ve studovnách veřejných knihoven, ale i vzdáleným přístupem z PC umístěných na pracovištích nebo v domácnostech. Zmíněny byly některé otázky uzavírání licenčních smluv (při jednáních s nakladateli je např. určován počet licencí podle počtu vysokoškolských studentů a pedagogů). Dopolední blok uzavírala přednáška PhDr. J. Hradilové z Právnické fakulty UK “Informační politika Evropské Unie”.

PhDr. Jaroslava Veselá (oddělení akvizice Národní lékařská knihovna) seznámila přítomné s aktualizovaným referátem “Dokumentační centrum WHO v NLK”, který přednesla na 8. mezinárodní konferenci EAHIL v Londýně. Příspěvek RNDr. Vladimíra Albrechta, CSc. (Technologické centrum Akademie věd ČR) “První zkušenosti České republiky s účastí v 5. rámcovém programu Evropské unie pro výzkum a technologický vývoj” se týkal praktických zkušeností spolupráce se státy EU. Projekty podávané v tomto programu mají být nadnárodní (s účastí členských států EU) a řeší obvykle jediný problém různými řešitelskými týmy. Cílem projektu je konkrétní praktická problematika. RNDr. Vladimír Albrecht připomněl možnost knihoven využít nabídky projektů, zejména v oblasti publikační činnosti, jednoho z výstupů vědecko-výzkumné práce. Příspěvek Mgr. Adély Bakové (IKEM, Praha) “Sdílení bibliografických databází s přístupem k fulltextům v ČR” přehledně shrnul zkušenosti roku 2000 s těmito informačními zdroji. Závěrečný referát řešitelek projektu MEDVIK – PhDr. Heleny Bouzkové (ředitelky NLK, Praha) a PhDr. Evy Lesenkové (vedoucí OVI IPVZ, Praha) “Integrace medicínských informačních zdrojů v ČR – projekt MEDVIK” seznámil posluchače s první etapou řešení čtyřletého projektu podporovaného MŠMT ČR.

Seminář “Spolupráce evropských lékařských knihoven” byl uspořádán na vysoké odborné i technické úrovni. Plénum využilo prostoru k diskusi se zahraničními účastníky i s domácími přednášejícími. Diskusní kulatý stůl členů Konzultační skupiny Reglek (regionálních lékařských knihoven) se zahraničními hosty seminář zakončil. Na seminář navazovaly další odborné a kulturní akce připravené pro zahraniční hosty – exkurze v Národní lékařské knihovně, knihovně IPVZ, Knihovně Akademie věd ČR, Strahovském klášteře a další. Tato zahraniční návštěva konaná 5. – 10. 12. 2000 byla jednou z mnohých mezinárodních aktivit ČR před vstupem ČR do Evropské unie.

Zadavatelem projektu Medicínské virtuální knihovna (MEDVIK) – síťové sdílení informačních zdrojů pro vědu a výzkum v rámci programu “Informační zdroje pro vědu a výzkum” je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Hlavním řešitelem projektu je Národní lékařská knihovna v Praze, spoluřešiteli instituce sídlící v Praze - Institut klinické a experimentální medicíny, Ústav hematologie a krevní transfúze a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Cílem projektu je vybudování medicínské virtuální knihovny jako nástroje sdílení informačních zdrojů pro vědu a výzkum. Čerpání finančních prostředků v celkovém objemu 32 mil. Kč bylo rozvrženo do čtyřletého období na roky 2000–2003. MEDVIK bude znamenat významnou kvalitativní změnu služeb uživatelům řešitelských institucí. Čtenářům umožní přístup k lékařským informacím prostřednictvím jednoho portálu. Dílčími cíly řešitelského týmu je systémová integrace stávajících informačních zdrojů řešitelských institucí s možností přístupu dalších subjektů sítě lékařských knihoven, zajištění odběru časových řad primárního fondu unikátních titulů nezbytných pro vědu a výzkum v medicíně, plynulá dostupnost primárních informačních pramenů nevyskytujících se v ČR (nákup kupónů pro službu JASON v Bibliothek der Universität Bielefeld) a přístup do zahraničního databázového centra s multioborovým záběrem informací (STN International).

První etapa řešení projektu proběhla v letošním roce. Řešitelská skupina analyzovala primární a sekundární informační zdroje řešitelských organizací, včetně automatizovaných knihovnických systémů (Aleph, T-Series, Rapid Library) a stanovila základní vlastnosti virtuální knihovny MEDVIK. Byla zajištěna subskripce unikátních primárních zdrojů, nakoupeny kupóny pro službu JASON a otevřen internetový přístup do STN International. Rok 2001 bude z pohledu řešitelského týmu zásadním. Především musí být zakoupen a implementován aplikační software, NLK jako ústřední bod virtuální knihovny doplní potřebné hardwarové vybavení. Do experimentálního provozu bude uvedena funkce budování centrální databáze MEDVIK – zajištění vzájemné výměny, správy a ochrany dat mezi řešiteli směrem k externímu uživateli. Hlavními úkoly dalšího roku (2002) bude vystavení dat s tvorbou vlastních databází do integračního modulu. V závěru roku bude zahájeno testování všech funkcí systému, které bude hlavním úkolem roku 2003. V tomto roce také vyjdou materiály podporující uživatelskou i knihovnickou gramotnost, budou pořádány propagační a instruktážní prezentace. Po uvedení virtuální knihovny do rutinního provozu budou zahájeny aktivity směrem k rozšiřování spolupracovníků z řad lékařských knihoven.

Další informace a podněty pro řešitelský tým zasílejte, prosím, na oficiální e-mail Národní lékařské knihovny – nml@nlk.cz.

1. Jmenná katalogizace ve formátu UNIMARC s využitím Anglo- amerických katalogizačních pravidel (AACR 2)

· MeSH a zpracování rešeršních dotázů v databázích Bibliomedica a Medline

v letošním roce zahajuje IPVZ ve spolupráci se skupinou Reglek NLK cyklus kontinuálního vzdělávání lékařských knihovníků, věnovaný problematice informačních a komunikačních technologií (ICT – začátečníci). Každý cyklus bude mít specifické zaměření a bude připravován pro různou úroveň znalostí účastníků.

Program: Postupy užívání klíčových slov, vyhledávání frází, Boolova algebra, stahování souborů, záložky, pořádání elektronických rejstříků pro vlastní vyhledávání.

Program: Jednoduché zpracování prezentace odborného textu, MS PowerPoint. přenos obrázků.

Místo konání: Praha 4, Budějovická 15

Program: Principy e-mailu, příprava a posílání textových, grafických a zvukových souborů. Zkušenosti z užívání v klinické praxi

Program: Doplňkový závěrečný seminář 1. část cyklu Informační technologie a vědecké informace.

Záměrem organizátorů je umožnit vám absolvovat ucelený komplex seminářů na dané téma s vydáním osvědčení a získání kreditů pro váš profesní rozvoj. IPVZ Reglek zkvalitňuje svoje vzdělávací aktivity. Novinkou v letošním roce budou tištěné studijní materiály, které obdrží každý účastník semináře.

Vyzýváme všechny kolegy, kteří se věnují kontinuální vzdělávací činnosti, zejména na regionální úrovni, ke spolupráci ve skupině Reglek.