M. Glykner: Přístup do plných textů časopisů v NLK

M. Zámečník, P. Kocna: Datový standard MZ ČR a Národní číselník laboratorních položek v roce 1999

INFOS 99

Životní výročí doc. MUDr. Václava Zelenky

První takovou výstavou v roce 1999 byla výstava Medicína očima staletí, která byla instalována ve Vlastivědném muzeu Kyjov 11. ledna a trvala za značného zájmu do 12. března. Kyjovské muzeum bylo poslední, kterému Zdravotnické muzeum tuto výstavu zapůjčilo. Výstava již v různých obměnách prošla téměř 20 muzei v Čechách a na Moravě. Část panelů, které patří Zdravotnickému muzeu, bude možné použít po dokončení stavebních prací přímo v budově Národní lékařské knihovny.

Výstava Lékárny, lékaři a léčitelé, na níž se Zdravotnické muzeum podílelo významnou měrou, byla ukončena v březnu v Moravském zemském muzeu v Brně. Na žádost ředitele Západomoravského muzea v Třebíči byla výstava přímo z Brna převezena do Třebíče, kde byla zpřístupněna v termínu od 1. dubna do 16. května.

Zajímavá byla spolupráce na přípravě velké výstavy Pandur Trenck, zahájené 20.5. v západním křídle Špilberku, kterou je možné navštívit až do 31.10.1999. Rozporuplná postava Františka svobodného pána Trencka (1711-1749, Špilberk), plukovníka pandurů, dobrodruha, hráče, milovníka, ale i vzdělance, vzbuzuje dodnes zájem veřejnosti. Zdravotnické muzeum pro tuto výstavu poskytlo jak exponáty - především chirurgické nástroje používané k ošetřování raněných v 18. století -, tak i obrazový materiál.

Nejvýznamnějším počinem Zdravotnického muzea v tomto roce bude však výstava nazvaná Válka, pošta, lazarety 1914 - 1918, výsledek společné práce Zdravotnického muzea, Poštovního muzea v Praze a Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. Prostory pro výstavu, která proběhne v době od 5. října do konce listopadu, poskytne Poštovní muzeum. Pro tuto příležitost bude vydána i příležitostná dopisnice se zvláštním razítkem.

Téma Zdravotnické muzeum tentokrát pro svou výstavu zvolilo s ohledem na významné zastoupení tohoto válečného období ve sbírkách muzea, ale i vzhledem k současné mezinárodní situaci. V úvodní části výstavy proto připomene i mise českých lékařů v době balkánských válek v letech 1912-1913. Zdravotnické muzeum bude v panelové i vitrínové části dokumentovat činnost různých typů vojenských nemocnic, včetně dobových fotografií, i trojrozměrných předmětů. Poštovní muzeum vystaví dopisnice z lazaretů a nemocnic se zaměřením na filatelistickou stránku věci. Vojenská lékařská akademie přispěje některými obrazovými a archívními materiály, ale především radami při přípravě scénáře, zaměřenými hlavně na některé informace vojenského charakteru a dobovou terminologii.

Nedávno byla v systému ALEPH zpřístupněna v kapitole Katalogy - soupisy nová báze KUP, zpracovaná oddělením doplňování fondů. Obsahuje údaje o firmách a organizacích působících zejména v České republice v oblasti vydávání, prodeje a distribuce lékařské a zdravotnické literatury, případně v příbuzných oblastech. Dále zahrnuje údaje o jednotlivých lékařských a farmaceutických fakultách, výzkumných ústavech a odborných lékařských společnostech vydávajících konferenční sborníky a jiné materiály z oblasti tzv. šedé literatury. Ve výběru lze v bázi najít i údaje o farmaceutických firmách a distribučních firmách léků a zdravotnické techniky, které se podílejí na vydávání odborných publikací či toto vydávání podporují. Dále pak firmy, které se podílejí na sponzorování zdravotnických zařízení a zdravotnických programů v různých regionech České republiky. V současnosti je v bázi asi 2000 údajů a data jsou průběžně doplňována a aktualizována.

Budete-li chtít vyhledávat pomocí jednotlivých selekčních termínů (find), budete používat indexy, které obsahují slova z významných údajů záznamu. K vyhledávání můžete použít soubor slov ze všech indexovaných údajů nebo specifikovat pole, které má zadané slovo obsahovat. K dispozici jsou indexy:

* slova z názvů organizace,
* slova z místa sídla organizace.

Registrovaným uživatelům NLK je již delší dobu umožněn přístup z veřejných počítačů do plných textů některých časopisů přes Internet. Jedná se o využívání systému LASER, který nyní obsahuje cca 400 elektronických verzí časopisů, s průměrně tříletou retrospektivou. Téměř polovina titulů je s lékařskou a příbuznou tematikou. U všech titulů jsou přístupné obsahy jednotlivých čísel a také souhrny některých článků. Přístup do plných textů článků je možný u 46 titulů, které NLK nakupuje prostřednictvím firmy Minerva v tištěné formě.

Využívání LASERu je pro NLK bezplatné a pro čtenáře velmi jednoduché, protože vstup do systému se děje pouze kliknutím na odkaz "plné texty" v kolonce Bookmarks bez nutnosti psát jakékoli adresy a přístupová hesla. Vyhledávací systém je jednoduchý a nevyžaduje žádné školení. Možnost vyhledání článků z titulů, které jsou v tištěné verzi z jakýchkoli důvodů nedostupné (zpoždění, půjčení, vazba, ztráta atd.), je hlavní výhodou. Určité vady na kráse, jako je občasná nedostupnost serveru v SRN nebo delší vybavovací doba plného textu článku, budou jistě v budoucnu provozovatelem eliminovány. Systém LASER je průběžně rozvíjen a stále do něho přibývají další elektronické tituly.

Datový standard byl zaveden do praxe "Metodickým návodem Ministerstva zdravotnictví ČR k datové struktuře pro přenos dat mezi informačními systémy zdravotnických zařízení verze 01.10" (viz Věstník MZ ČR, 1997, částka 7, str. 5-12) a byl aktualizován a doplněn do stávajícího rozsahu označovaného jako "verze 01.11" (květen 1998, viz http://www.mzcr.cz). Standard byl vytvořen ve spolupráci s ČSZIVI. Datový standard umožňuje předávání pacientských dat mezi zdravotnickými informačními systémy různých typů a různých dodavatelů. V jednotlivých podrobně definovaných datových blocích umožňuje předávat potřebné základní identifikační údaje, údaje o zdravotní pojišťovně, adresy vázané k pacientovi, urgentní informace o pacientovi, informace o diagnózách trvalých i přechodných, informace o očkování, podávaných lécích, pracovních neschopnostech, vyšetřeních, hospitalizacích, anamnestické údaje, různé zprávy, různé typy vyšetření a další údaje. Významnou a v praxi velmi využívanou množinou datových bloků jsou bloky umožňující obousměrnou komunikaci s laboratorním komplementem. K této komunikaci s laboratořemi slouží řada datových bloků umožňujících nejen realizaci elektronické objednávky vyšetření a elektronického sdělení výsledků včetně požadovaných dalších informací (například interpretaci výsledků), ale také elektronické řešení případných kolizních situací (nesprávná objednávka, nesprávné zaslání materiálu, kolize při zpracovávání nebo při interpretaci aj.).

Při komunikaci s laboratorním komplementem je využíván Národní číselník laboratorních položek (NČLP), pomocí něhož je realizována jednoznačná identifikace požadavků, výsledků i doplňkových informací. NČLP byl zaveden do praxe "Metodickým návodem MZ ČR k používání Národního číselníku laboratorních položek verze 01.00" (viz Věstník MZ ČR, 1997, částka 7, str. 2-4). NČLP je pravidelně aktualizován (třikrát do roka), jeho nejnovější tvar je vždy vyvěšován společně s prohlížecím programem na příslušných WWW stránkách - nyní je aktuální tvar v rozsahu verze 01.07 (duben 1999) k dispozici na "http://www.sekk.cz" (na WWW stránkách MZ ČR je nyní pouze neaktuální starší verze). Na uvedených adresách jsou také k dispozici texty studie, zabývající se problematikou zabezpečení přenosu zdravotnických dat a jejich příslušné ochrany (materiály zpracovávané ve spolupráci s ČSZIVI). Tato studie měla být dovedena až do podoby metodického pokynu MZ ČR, po volbách ale došlo ke stagnaci projektu.

Současný stav

Pro potřebu kurzů o LIS a NIS, které v IPVZ proběhly v letošním březnu, jsme připravili rozsáhlou osnovu pro zpracování přehledné informace o jednotlivých LIS a NIS na našem trhu. Mezi body osnovy byly také dotazy na realizaci datového standardu v příslušném informačním systému a na jeho využívání v praxi. Pozitivním zjištěním bylo, že z dvanácti předních NIS má deset systémů v sobě zabudované moduly umožňující komunikaci s LIS prostřednictvím datového standardu a NČLP, zbývající dva NIS na problému nyní pracují.

Zabudování datového standardu připravují firmy PCS a STEINER.

Národní číselník laboratorních položek v rozsahu verze 01.07 obsahuje přes 8700 položek z oblasti biochemie, hematologie, imunologie, nukleární medicíny, transfúzní medicíny, základní a pro datový standard

Další rozvoj Národního číselníku laboratorních položek

Nástrojem, kterým je NČLP vytvářen a udržován a kterým jsou prováděny i potřebné vazby mezi NČLP a příslušnými laboratorními číselníky LIS, je počítačový systém SLP. Systém byl původně vytvořen pro prostředí DOS a v současné době je dokončována jeho nová přepracovaná verze pro prostředí Windows. Současně probíhá převod dat NČLP do nových datových struktur, které jsou podstatně rozsáhlejší a propracovanější. Tyto práce probíhají v pracovní skupině tvořené pověřenými zástupci jednotlivých odborných společností ČLS a budou dokončeny v září tohoto roku. První představení nové verze NČLP a také nové dokončené verze systému SLP-WIN proběhne v rámci sjezdu Společnosti klinické biochemie - 26. až 27. září 1999 v Hradci Králové. Autorský kolektiv NČLP se bude snažit o realizaci nového Metodického pokynu MZ ČR k používání NČLP a o vydání NČLP na CD. Tento rozšířený a doplněný Národní číselník laboratorních položek bude dále udržován novým systémem SLP-WIN a bude vydáván jak ve tvaru nových datových struktur, tak i ve tvaru datových struktur původních, zavedených v roce 1997. Nové struktury budou především využívat úzce spolupracující LIS a případně i NIS. Úvod do této problematiky byl předmětem kurzu "Spolupráce systému SLP s LIS a NIS", který připravila katedra klinické biochemie IPVZ ve spolupráci s ČSZIVI a který se konal v Praze dne 17. února 1999. V roce 2000 bude realizován kurs nebo seminář další, podrobnější.

- požadavek na rozšíření formátu pro zadávání data aktualizace o časovou informaci.

- několik drobných úprav

Kolegům, kteří se aktivně zapojili do práce nad novým upgrade datového standardu, rozešleme zpracovaný návrh úprav k připomínkování (koncem května, až se sejdou všechny slíbené dílčí návrhy). Pak bude následovat diskuse, která by měla vyústit v realizaci příslušných změn. Upravený datový standard bude předán MZ ČR k dalšímu řízení, které by mělo být završeno vydáním metodického pokynu. Ze zkušenosti víme, že tato finální fáze je časově velmi náročná, a proto předpokládáme, že text bude s příslušným doporučením k implementaci datového standardu a NČLP rozeslán dříve, a to prostřednictvím ČSZIVI.

Na svém posledním zasedání (http://www.nkp.cz/start/o_knihovnach/10_UKR.htm) schválila Ústřední knihovnická rada Zásady meziknihovních výpůjčních služeb (http://www.nkp.cz/start/o_knihovnach/Zasady_meziknihovni_vypujcni_
sluzby.htm).

Elektronické vydávání začíná alespoň v těch nejvyspělejších zemích podstatně měnit klasické, po staletí osvědčené způsoby odborné komunikace. Každý uživatel Internetu je již dobře obeznámen s elektronickými časopisy, s výhodami i nevýhodami přístupu k nim. O míře jejich využívání se dočítáme stále více z britského i amerického odborného tisku. Tak např. statistika využívání WWW serveru světoznámého časopisu Nature vykazovala koncem roku 1998 více než 300 000 přístupů týdně! Z přibližně 25 000 čtenářů elektronické verze British Medical Journal jich 40 % nikdy nespatřilo papírovou verzi BMJ.

V souvislosti s elektronickými časopisy je užitečné zmínit se stručně o dalším způsobu elektronického zveřejňování vědeckých prací, a to o preprintech. E-print je článek zpřístupněný na Internetu před formálním peer review a následným publikováním. Existují archivy e-printů pro některé vědní obory, první z nich založil Paul Ginsparg v Los Alamos v r. 1991 pro fyziku (http://xxx.lanl.gov). Od r. 1998 začínají archivy e-printů vznikat v biologii, např. pro molekulární genetiku.

Založení biomedicínského e-printového archivu je zřejmě nyní jen otázkou času. V lednu 1999 požádal H. Varmus, ředitel National Institutes of Health (NIH), vládu USA o podporu takovéhoto ambiciózního projektu. Proti tomu se však v odborném tisku ozvaly řady námitek, např. že některé vědecké společnosti jsou finančně závislé na vydávání svých časopisů či že recenzní řízení u e-printů je pochybené. Nejnovější vývoj vedl totiž k tomu, že již před založením do archivu mohou e-printy projít zjednodušeným peer review, v němž editor ověří spolehlivost dat.

Vytváření archivů e-printů označuje nicméně T. Delamothe, redaktor British Medical Journal, za "nejradikálnější posun ve vědeckém publikování od vzniku vědeckých časopisů v roce 1665". Podle J. McConnella z druhého proslulého britského časopisu Lancet jsou e-printy logickým krokem v publikování vědeckých (research) prací. Po dobu, než o nich rozhodne recenzní řízení, by se koncepty článků formou e-printů měly objevovat na webovských stránkách časopisu, kam byly zaslány pro publikování.

Vedoucí americké časopisy, např. New England Journal of Medicine či JAMA, ovšem odmítají uveřejňovat práce, které již byly "publikovány" jinde.

- Deutsche Zentralbibliothek für Medizin (DZM),
- lékařské fakulty a oborové knihovny na univerzitách a lékařských školách,
- nemocniční knihovny různých velikostí,

Mezi specializovaná centra patří DIMDI (Deutsches Institut für medizinische Dokumentation und Information). Všechny knihovny jsou sdruženy v Arbeitsgemeinschaft für medizinisches Bibliothekswesen (AGMB), asociace, která byla založena v roce 1975 a má cca 300 členů.

Nejdůležitější knihovnou v Německu, ale v Evropě vůbec je DZM, sídlící v Kolíně nad Rýnem (http://www.uni-koeln.de/zentral/zbib-med). Byla založena v r. 1969, ale její sbírky sahají daleko do minulosti. Je jednou ze čtyř centrálních specializovaných knihoven a je financována z republikového a státních rozpočtů. Má sbírku cca 1 mil. svazků s ročním přírůstkem cca 25 000 svazků. Časopisecký fond obsahuje cca 16 000 titulů, z toho 8000 titulů je předplaceno na běžný rok. Sbírky zahrnují literaturu ze všech zemí a ve všech jazycích. Nejvyšší prioritu mají časopisy, knihovna má kompletní sbírku časopisů indexovaných v databázi MEDLINE a EMBASE. V roce 1996 činil rozpočet na akvizici 2 900 000 dolarů, z toho na časopisy bylo určeno 65 %. Knihovna má kompletní sbírku materiálů WHO, protože plní funkci Dokumentačního centra. DZM je nejdůležitější dodavatel dokumentů z biomedicínské literatury ve střední Evropě. Knihovna využívá moderní informační technologie pro vyřizování požadavků (1800 denně), jako např. ADONIS, JASON. 45 % požadavků se týká MVS, která je vyřizována do 4-5 dnů, expresní požadavky do 24 hodin. V roce 1995 činily poplatky za MVS od uživatelů 2 200 000 dolarů, což je více než 34 % rozpočtu knihovny (6 500 000 dolarů). Knihovna se podílí i na výzkumné činnosti. Např. v r.1994 analyzovala 42 000 objednávek. Bylo zjištěno, že tento počet odpovídal 5775 různým titulům periodik (tj. 75 % živého fondu DZM) a žádný časopis nebyl objednán více než 142krát. Výsledek ukazuje, že pouze rozsáhlá kolekce biomedicínských časopisů, jako má DZM, může dostatečně uspokojit potřeby uživatelů v biomedicíně (dnes nejsou v Německu regionální lékařské knihovny). Ostatní knihovny lékařských fakult, nemocnic atd. mají sbírky od 300 do 500 titulů a využívají MVS v elektronické podobě. DZM plní další významné funkce, jako je katalogizace a zpracovávaní rešerší.

Dnes má SRN 35 lékařských fakult a škol. Počty studentů se liší - od 700 do 4500. V závislosti na počtu studentů jsou také knihovny různě veliké. Většinou jsou lékařské knihovny součástí univerzitních knihoven, kde se provádí centrální akvizice a katalogizace. Díky počítačovým sítím mohou být jakékoliv služby využívány odkudkoliv. V posledních letech klesá rozpočet na akvizici, což činí obtíže. V důsledku toho se akvizice soustředí na periodika, počet předplacených titulů je v průměru 800 a kolísá od 400 do 1200. Monografie jsou nakupovány pouze v základním rozsahu. DZM vyřizuje požadavky knihoven celé země, což je finančně efektivní. Nové technologie jsou využívány k dodávání elektronických MVS a k využívání sítě Internet.

Den 12. dubna 1999 se stal dalším významným datem pro lékařské knihovnictví poté, co Národní lékařská knihovna (NLM) v Bethesdě zpřístupnila svůj nový webovský katalog LOCATORplus (http://www.nlm.nih.gov/locatorplus). Katalog je součástí nového integrovaného knihovnického systému NLM a nahrazuje dosavadní pracný a komplikovaný telnetový přístup k bázím CATLINE (knihy), SERLINE (seriály) a AVLINE (audiovizuální materiály). Tyto báze splynuly tedy do jediného katalogu, spolu s dalšími informacemi, určenými dříve pro interní potřebu pracovníků NLM.

Možnost našich výpůjček nebo požadavků na kopie z fondů NML je pochopitelně omezená, nicméně referenční hodnota katalogu LOCATORplus je pro české lékařské knihovny velice významná. Vždyť tato největší lékařská knihovna na světě zahrnuje ve svých sbírkách přes 5,3 mil. knih, časopisů, rukopisů a jiných materiálů. Záznamy přírůstků jsou zařazovány denně, spolu s informacemi o možnostech elektronické objednávky.

Uživatele Internetu upozorňujeme na nový časopis Electronic Journal of Oncology, vydávaný ve Francii. Je dostupný pouze online. Obsahuje klinické práce, výzkumné zprávy a přehledy z onkologie a hematologie a je volně přístupný na adrese http://ejo.univ-lyon1.fr/.

Národní lékařská knihovna uspořádala ve středu 12. května v prostorách Lékařského domu v Praze 2, Sokolská 31 poradu vedoucích pracovníků lékařských knihoven a informačních středisek ve zdravotnictví. Porady se též zúčastnili zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR a dvou distribučních firem, vědeckého knihkupectví Minerva a Dovozu tisku Praha SUWECO. Přítomno bylo celkem 75 registrovaných účastníků. Všem zúčastněným bylo v místním bufetu poskytnuto občerstvení hrazené výše zmíněnými firmami.

Vedoucí rešeršního oddělení NLK Mgr. Jana Hercová ve svém vystoupení poskytla zevrubnou informaci o rešeršních službách pro síť VISZ, svoji instruktáž doplňovala praktickými vizuálními ukázkami pomocí projektoru. S obsáhlou informací rovněž vystoupil vedoucí knihovnnického úseku NLK PhDr. Michal Glykner. Pojednal o elektronickém zpřístupňování plných textů časopisů a o některých knihovnických službách NLK.

Ze zástupců regionů se k programu porady připojila PhDr. Eva Čečková s aktualitami z regionu Východní Čechy. O své činnosti, s nabídkou svých produktů a služeb, poté referovali zástupci firem Minerva a SUWECO.

Po skončení porady byli všichni zúčastnění pozváni k návštěvě prostor NLK v rámci organizovaného Dne otevřených dveří v NLK. jm

dovolte, abych vás krátce informovala o současném stavu lékařských knihoven Severomoravského regionu. Jsme jedním z největších regionů ČR, máme celkem 17 lékařských knihoven. Z tohoto počtu pouze 4 knihovny nemají počítač a tiskárnu. V jednom případě (jedná se o soukromou nemocnici) počítač, tiskárna a knihovnický software Rapid Library v knihovně byly, zpracován byl veškerý knihovní fond, ale po odchodu knihovnice a přijetí pracovní síly na 0,4 úvazku byla technika z knihovny odsunuta.

Přes polovinu lékařských knihoven v Severomoravském regionu využívá knihovnický software Rapid Library a většina knihoven je již napojena na Internet. Všechny lékařské knihovny, až na jednu, požádaly o akreditaci na rok 1999. Vzájemná spolupráce mezi nimi je velmi dobrá.

V tomto roce máme v plánu uspořádat pro kolegyně semináře zaměřené na využívání databází a pomoci jim je využívat. První seminář již proběhl, ve spolupráci s informačním střediskem Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, v naší lékařské knihovně 4. března pod názvem "Práce s Internetem - vyhledávací služby v internetové síti". Byl zaměřen na vyhledávání zdrojů s medicínskou tematikou a na praktická cvičení spojená s ukládáním a tříděním internetovských informací. Přednášející byla pí. Mgr. Jarmila Potomková, které touto cestou ještě jednou děkuji, a doufám, že semináře budou pokračovat, protože tento měl ohromný úspěch. Kolegyně našeho regionu jsou rády a vítají, že akce probíhají v místě. Dojíždění do Prahy je pro většinu zařízení finančně náročné.

Úterní blok přednášek se týkal Internetu a knihovnicko-informačních služeb. Podnětná byla přednáška doc. Soni Makulové z katedry knihovnictví a vědeckých informací Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Seznámila posluchače s vyhledávacími nástroji na Internetu, provedla jejich analýzu a naznačila další směry rozvoje této informační sítě. Firma Probos uvedla systém firmy Minerva, který umožňuje vstup do elektronických časopisů dodávaných v tištěné podobě do knihoven. Z druhého dopoledního bloku, věnovaného knihovnické a informační výchově, byl nejzajímavější referát ing. Mileny Tetřevové z Univerzitní knihovny TU Košice. Ta popsala vzdělávací projekt ProLIB pro pracovníky knihoven ve Slovenské republice, který je součástí projektu TEMPUS. Odpoledne probíhaly prezentace firem (Albertina icome, Probos, Suweco, Slovart, Rapid Library aj.).

Středa byla věnována knihovnickým a informačním službám, referáty přednesl např. ing. Vladimír Karen z firmy Albertina icome a doc. Daniela Gondová z katedry knihovnictví FF v Bratislavě. Referáty se týkaly rozvoje MVS a MMVS a tvorby souborných katalogů na Slovensku. Odpoledne bylo věnováno knihovnickým a informačním systémům. V tomto bloku zazněla přednáška PhDr. Evy Lesenkové a PhDr. Heleny Bouzkové "Lékařské knihovny a vědecké informace v ČR", která měla ohlas hlavně mezi zástupci lékařských knihoven na Slovensku a vyvolala diskuse i při večerním setkání, kde byl prostor pro výměnu názorů. Přítomna byla i PhDr. M. Žilová, ředitelka Slovenské lékařské knihovny v Bratislavě, se kterou byla domluvena další spolupráce při výměně lékařských informací mezi ČR a SR. Zástupci Národní knihovny se věnovali národním autoritám a soubornému katalogu ČR CASLIN.

Příspěvky jsou obsaženy ve sborníku INFOS 99 o rozsahu 302 stran.
hb