Ještě než zavřeme dveře za rokem 1998 úplně, a to bude tehdy, až posčítáme a zhodnotíme výsledky naší činnosti a vtiskneme je do statistických výkazů a výročních zpráv, chtěli bychom poděkovat vám všem, kteří jste se v loňském roce podíleli přímo či zprostředkovaně na uspokojování čtenářských potřeb a požadavků.

NLK od počátku tohoto roku nabízí svým uživatelům možnost zasílání objednaných xerokopií článků z časopisů ze svých fondů i z JASONu faxem. Poplatek za 1 odeslanou stránku je 10 Kč (v případě JASONu se připočítává standardně 40 Kč/1 požadavek). Způsob úhrady bude proveden fakturou zaslanou vzápětí poštou, nebo po dohodě s vedoucí OSČ bude patřičná částka odečtena ze zálohového konta, či zahrnuta do sběrné faktury za dohodnuté časové období. Rychlost vyřízení požadavku bude záviset na místě uložení originálu. V případě chybových stránek kontaktujte obratem nebo nejpozději do druhého dne po odeslání kopií reprooddělení NLK - tel. 02/2426 6951, fax 02/2426 6079. Objednávání bude probíhat dosavadním způsobem - nezapomeňte uvést, že kopie chcete zaslat faxem, a číslo přijímacího faxu. Pokud i objednávku budete posílat faxem, zasílejte ji pouze na toto faxové číslo: 02/2426 6079.

Internet jako globální komunikační prostředek nepodléhá žádné centrální kontrole ani odborným recenzím, naopak právě tato jeho otevřenost a nezávislost bývají považovány za výhodu. Dosud neexistuje jednotný názor, kdo a jak by měl kvalitu webovských stránek posuzovat. Ve většině studií, které byly v nedávné době na téma kvality lékařských informací uveřejněny (Eysenbach, Diepgen 1998), poukazovali autoři na tyto základní aspekty:

2. Klasifikace internetové stránky samotným autorem (tzv. self-labelling) může být prvním krokem k řešení problému, ovšem vždy musí následovat posudek, případně oponentura uživatelů a nezávislých odborníků, kteří budou používat standardizované postupy hodnocení.

3. PICS (platforma pro obsahovou selekci internetového dokumentu) je prvním praktickým příkladem technologie, která by umožnila odlišit hodnotné informace od nesprávných údajů.

Jeden ze systematických výzkumů zaměřených na kvalitu informací pro rodiče z oboru dětského lékařství (Impicciatore et al. 1997) překvapivě prokázal, že ze 41 webovských stránek pouze 4 obsahovaly recenzované informace, přičemž některé dokumenty dokonce doporučovaly potenciálně nebezpečné postupy pro domácí léčbu horečky v dětském věku. Dále je uživatelům třeba doporučit, aby si u každé internetové stránky všimli, zda jsou uvedeny autorské údaje, citace odborné literatury vztahující se k danému tématu, zda je deklarován majitel či sponzor domovské stránky apod. Kromě toho je nezbytné brát v úvahu další parametry, jako je vědecká hodnota informace (bývá označena pojmem "peer reviewed"), aktuálnost a spolehlivost (Silberg et al. 1997).

Je tedy nutné, aby i knihovníci a informační pracovníci věnovali pozornost hodnotě lékařských informací, které na Internetu získají při provádění rešerší pro své klienty. Za jednoznačně spolehlivé je možno označit zdroje sponzorované vládními institucemi, ministerstvy, profesními organizacemi a univerzitami.

Zkoušet výhody a nevýhody systému je možno zatím v těchto titulech (nabízejí různou retrospektivu, ale u titulů s retrospektivou cca od roku 1965 je nutno počítat s tím, že nejstarší ročníky mohou nabídnout pouze obsah jednotlivých čísel, zhruba od 70. let pak abstrakt článku, pouze poslední 2-3 roky je k dispozici i plný text):

Je-li k dispozici i plný text, je nabídnut na obrazovce ve strukturované podobě, která umožňuje vyhledávat podle jednotlivých slov, a počet stran a rozvržení článku jsou jiné než v originálním časopise (a také většinou zabírají více stran). Pokud si chci však celý článek vytisknout, mohu již použít známý PDF formát, který dovolí vytisknout článek přesně v té podobě, v jaké ho naleznu v originále časopisu (i s příslušnými tabulkami, obrázky a grafy v odpovídající velikosti). Kromě toho nabízí systém u vybraného článku propojení na články s příbuznou tematikou v MEDLINE (PubMed), u starších prací upozornění, v kterých dalších článcích byl tento vybraný článek citován, a pokud uživatel uvede svou kontaktní adresu, bude automaticky upozorněn na další nově zveřejněný citující článek z časopisu zahrnutého do systému. Strukturovaný text článku obsahuje také v závorkách čísla, která nás automaticky propojí na jednotlivé položky citované literatury za článkem, opět s návazností na MEDLINE, popř. další plnotextové zdroje.

HighWire Press upozorňuje na své webovské stránce i na další obdobné možnosti propojení do plných textů přes systémy BioMedNet, Pedro's List of Online Journals, Life Sciences Journal of Academic Press, SilverPlatter List of Medical Journals a Elsevier Science (Online Journals and Services).

Celý systém je velmi zajímavý, v některých oblastech používá nastíněné možnosti, se kterými jsme se již setkali u jiných obdobných služeb (Context Link a Medline Link u OVID), některé informace nabízí jako jediný (např. alespoň částečný přehled o citovanosti). Vynikající je použití PDF formátu pro tisk. Oproti OVID neumožňuje přímé propojení z vyhledaných citací v rámci rešeršního dotazu do plného textu, pokud základním souborem, z kterého vyhledáváme, není již soubor plnotextových časopisů.

V poslední době se projevuje stále rostoucí potřeba informací ze všech oblastí evropské integrace, vyplývající z perspektivy členství České republiky v Evropské unii. Zvláště v souvislosti s procesem harmonizace našeho právního řádu s právem v evropských společenstvích lze předpokládat - alespoň na některých našich specializovaných pracovištích - potřebu odpovídat na informační požadavky z uvedené problematiky ve zdravotnictví. Následující příspěvek má za cíl upozornit na nejzákladnější informační zdroje v tomto směru.

Z řady výborů a institucí představujících EU v České republice má pro nás hlavní význam Evropské dokumentační středisko (EDS) Univerzity Karlovy, vzniklé v r. 1990. Jeho posláním je podporovat výzkum otázek evropské integrace na vysokých školách zpřístupňováním dokumentů publikovaných institucemi EU, avšak středisko nabízí své fondy a služby i mimo akademickou obec, např. zájemcům ze sféry legislativní. EU poskytuje středisku zdarma po jednom výtisku svých periodických i neperiodických publikací a dokumentů v anglickém jazyce.

Ze zahraničních informačních zdrojů je třeba upozornit na ECLAS, souborný katalog odkazující na fondy Ústřední knihovny EU a celé sítě cca 25 menších specializovaných knihoven a dokumentačních center. Na adrese http://europa.eu.int/eclas/ je možno vyhledávat záznamy dokumentů vydaných od r. 1978. Ty jsou indexovány s pomocí tezauru, jehož online verze je snadno využitelná. ECLAS neposkytuje kopie dokumentů, ty je nutno požadovat na pražském EDS. Ukázka záznamu z katalogu ECLAS je připojena.

Pod tímto názvem byla na konferenci Knihovny současnosti 98 v Seči přednesena a ve sborníku z konference publikována studie ing. Aleše Brožka, ředitele SVK Ústí nad Labem. Jde o vyhodnocení webovských stránek celkem 45 českých a moravských knihoven, mezi nimiž byly zastoupeny snad všechny ústřední a státní vědecké knihovny, z lékařských však jen NLK a lékařská knihovna LF UK a FN Hradec Králové. Stránky byly hodnoceny škálou od jednoho do pěti bodů, což představovalo nejlepší výsledek, a byly posuzovány podle těchto kritérií:

Na adrese http://biomednet.com zpřístupňuje společnost Worldwide Club for Biological and Medical Community rozsáhlý informační zdroj BioMedNet s řadou zajímavých služeb, jako Evaluated MEDLINE či elektronický časopis Beagle. V nedávné době bylo zavedeno využívání databáze více než 4000 webovských zdrojů pro pracovníky biologického a medicínského výzkumu. V bázi nazvané BioMedLink lze vyhledávat podle nejrůznějších hledisek: obory, elektronické časopisy, konference, diskusní skupiny, výzkumné zaměření apod. Každý ze zdrojů byl podroben výběru odborníků a je opatřen podrobnou charakteristikou.

Výsledkem je zřejmě jeden z nejkvalitnějších vyhledávačů v medicíně a biologii. Přístup do BioMedNet je volný, jedinou podmínkou je registrace na výše uvedené adrese.

Program tvorby národní sítě lékařských knihoven sleduje ve svých dlouhodobějších cílech elektronické propojení knihoven sítě s možností vzájemného využívání služeb i fondů spolupracujících knihoven. A prostřednictvím Internetu na jedné straně zlepšení a zrychlení vzájemné komunikace přes webové stránky a mailové adresy a na druhé straně zpřístupňování zahraničních databází včetně plných textů obtížně dostupitelných pramenů.

Tímto směrem jsou také každoročně uvolňovány finanční dotace na rozvoj VISZ. Hlavní podmínkou získání dotace je, jak je známo, přihlášení knihovny k akreditačnímu řízení. Při tomto řízení, které provádí Pracovní skupina pro VISZ při MZ ČR, je sledována profesní úroveň knihovny, tj. poskytování jak standardních, tak i nadstandardních služeb, se zaměřením na četnost výpůjček, reprografických kopií, MVS, rešeršních služeb, bibliograficko-informačních služeb či úrovně využitelnosti knihovního fondu. Výrazným ukazatelem funkčnosti knihovny je její technické, zejména hardwarové vybavení a pochopitelně rozsah automatizace v jednotlivých knihovnických agendách.

Podle posledních údajů z databáze "Lékařské knihovny" v NLK se úroveň sledovaných knihoven ve svém celku opět výrazně zlepšila, a to i zásluhou přiznané státní dotace.

Co se týká SZŠ, o akreditaci již neprojevily zájem školy z Benešova a Vyškova.

Nyní bych vás na chvíli zahrnul vybranými souhrnnými údaji. K 30.9.1998 je v knihovnách sítě evidováno: knihovní fond celkově čítá 4 610 330 k.j., výpůjček z vlastního fondu bylo 940 000, MVS 82 000, počet předplatných na periodika česká 8774, na zahraniční 2762. Knihovny zpracovaly 13 542 rešerší a poskytly uživatelům 2 819 000 kopií z primárních fondů. Knihovny navštívilo 72 000 uživatelů a celkově v nich pracovalo 317 pracovníků na plný úvazek.

Co se týká počítačů, napočítal jsem jich 399, pracovních stanic CD-ROM 188, xeroxů 122.

A na závěr bych vás seznámil s používaným softwarem v knihovnách naší sítě: Nejvyužívanějším softwarem je Rapid Library. Používá ho 19 knihoven, stejně jako CDS/ISIS, i když ten je výrazně na ústupu. Kp-sys používá 17 knihoven, MAKS 12 knihoven a TinLib 10 knihoven. 3x je používán Lanius, 2x ProCite a Smartlib, 1x pak ALEPH (NLK), Labyrintus, Kyber, Paris, Biblios, Bakalář a Fox.

Jelikož světovým trendem pro katalogizaci je UNIMARC a naše LK užívá pro zpracování výměnný formát, bude nutné zakoupit v příštím roce upgrade modulu katalog na UNIMARCu. Pro zautomatizování veškeré agendy je třeba doplnit program o moduly evidence publikační činnosti a prohlížeč pro využití zpracovaného knihovního fondu nejen pracovníky v rámci organizace, ale i uživateli z jiných organizací. Knihovna využívá i databáze MEDLINE a BiblioMedica, které jsou s určitým omezením přístupné po celé síti FNsP Ostrava. Z nich vytváříme rešerše i pro ostatní zařízení v  regionu, to znamená že jsou plně využity.

Pro region zajišťujeme cirkulaci mnoha zahraničních periodik, jsme si vědomi toho, že zařízení, která nejsou přímo řízena, si nemohou většinou dovolit předplatné zahraničních periodik. V rámci možností se snažíme zabezpečovat MVS českých, ale i zahraničních titulů.

Byl zde opět vznesen dotaz na možnost sdílené katalogizace v systému RL. Hodonínská firma přislíbila řešení této problematiky. Pokud se uskuteční, budeme se snažit být maximálně nápomocni při poskytování dat pro retrokonverzi a samozřejmě i při jiných problémech souvisejících s automatizací knihovnických procesů.

Služeb naší knihovny využívá široká odborná veřejnost, dojíždějí k nám lékaři i z jiných zdravotnických zařízení, studenti SZŠ, vysokých škol, které se nacházejí v regionu. Mohu tedy s uspokojením dodat, že dotace vložené do lékařské knihovny FNsP Ostrava jsou využívány ve prospěch širokého okruhu uživatelů.

od našeho posledního setkání čas velmi rychle uplynul. Náš region se v tomto roce sešel celkem 2x. Jednou jsme na setkání pozvaly paní Mgr. Skálovou z firmy Minerva, která nás seznámila s aktivitami své firmy.

Druhé setkání proběhlo minulý týden. Sešly jsem se tentokrát v Pardubicích a kromě našeho odborného jednání jsme navštívily společně novou Univerzitní knihovnu. Rozdaly jsme knihy z daru Hope, ale hlavním bodem programu byl náš dárek knihovnám v regionu z prostředků dotace MZ. Knihovnice si mohly vybrat CD-ROM s odbornou tematikou nebo encyklopedie, slovníky a další odbornou literaturu, kterou koupíme a půjčíme jim jako dlouhodobou výpůjčku.

Náš vlastní projekt myslí na knihovny v regionu. Některé knihovny, zatím celkem 5, jsou už napojeny na Internet. Náš projekt se opírá o tuto skutečnost.

Seminář zahájila PhDr. Lesenková z IPVZ, kde jsme strávili přínosný den. Účastníci vyslechli přednášku týkající se firem, které nabízejí plné texty dokumentů v elektronické formě. Tu odpřednášel ing. Karen z firmy Albertina icome Praha. Ing. Smetanová ze Státní technické knihovny hovořila o INVIKu (integrovaná virtuální knihovna) a o mezinárodní meziknihovní výpůjční službě v souvislosti s elektronickým dodáváním plných textů (např. využívání služby JASON z Univerzitní knihovny v Bielefeldu).

Diskusní panel, kterým odpoledne pokračovalo, se týkal široké problematiky MVS. Tuto diskusi řídila PhDr. Lesenková z IPVZ, která se svými kolegyněmi obohatila názory přítomných. PhDr. Bouzková z NLK zmínila, že problematika MVS je téma, jež se projednává i v Ústřední knihovnické radě, která podala v roce 1998 návrh Ministerstvu kultury ČR na nové zásady MVS. Ty by měly nahradit vyhlášku o MVS č. 51/1963, která je stále v platnosti. O tom, zda tomu tak bude, vás budeme včas informovat.

Děkujeme všem, kteří se zúčastnili a svým názorem přispěli k tomu, že jsme viděli, že lze k problematice knihoven otevřeně diskutovat. Do budoucna počítáme s tím, že budeme pořádat monotematické semináře tohoto typu. Pokud máte náměty, které Vás zajímají, předejte je metodickému oddělení NLK.

Ústředním tématem kongresu je "converge", sbližování. Jde o pojmenování toho, jak technologie sbližuje knihovnictví, vydávání literatury, počítačovou techniku a síťování, jak mění způsoby tvorby informací a jejich komunikaci, jak mění požadavky kladené na nás zdravotnickou sférou. Na toto téma budou v pěti plenárních zasedáních hovořit nejvýznamnější experti našeho oboru, jejichž úkolem je prezentovat praktické dosažené výsledky i své vize.

V rámci kongresu proběhne nespočetně akcí, ale především se zde uskuteční pět dalších vrcholných mezinárodních konferencí, mezi nimi 7. evropská konference lékařských a zdravotnických knihoven, organizovaná asociací EAHIL. Proběhne řada dalších jednání specializovaných společností, zájmových skupin, seminářů, setkání s providery elektronických produktů, vydavateli apod. Jsou plánovány paralelní sekce ve francouzštině, němčině, italštině, španělštině a japonštině. Budou organizovány doškolovací či lépe řečeno vzdělávací kursy, návštěvy předních londýnských knihoven aj.

Vzpomínáme na paní PhDr. Ludmilu Kosíkovou, zakladatelku a dlouholetou vedoucí knihovny Balneologického ústavu v Karlových Varech, v posledních letech pak v penzi pracovnici knihovny nemocnice v Karlových Varech. Vzpomínajíce na ni, připomeňme si její průkopnickou úlohu při zavádění metody citační analýzy do československého knihovnictví, především pak její zásluhu o zachování unikátního bohatého fondu české i cizojazyčné balneologické literatury. Tento fond dlouhá léta shromažďovala, opatrovala, třídila a doplňovala, analyzovala a pořizovala soupisy. Zásluhou její nezdolné energie a houževnaté snahy byl tento fond zachován v celistvosti a patří k "rodinnému stříbru" odvětvového fondu českého zdravotnictví.