AKTUALITY  NLK.. 3

Katalog NLK na CD-ROM, prosinec 2003. 3

Národní lékařská knihovna, Praha.. 3

<rimanova@nlk.cz>. 3

Vysvětlení symbolu @ v různých jazycích. 4

Princip metafory.. 4

Názvy.. 5

Formáty MARC21 a UNIMARC.. 6

Národní knihovna ČR, Praha.. 6

<ludmila.hercova@nkp.cz>. 6

PŘÍSPĚVKY  ZE  SEMINÁŘE. 12

„Příprava a realizace projektů“. 12

(Seminář byl financován z prostředků MZ ČR určených na vstup ČR do Evropské unie)*. 12

Možnosti knihoven při čerpání prostředků. 12

ze Společného regionálního operačního programu. 12

Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha.. 12

<Radka.Soukupova@mmr.cz>. 12

Finanční podpora z fondů Evropské komise. 22

Cross Czech, Praha.. 22

<romana@crossczech.cz>. 22

Konzorciální nákup biologických databází 26

Univerzita Palackého, Olomouc.. 26

<rieger@prfnw.upol.cz>. 26

Psychiatrické centrum Praha – Informační středisko. 28

Psychiatrické centrum, Praha.. 28

<palcova@pcp.lf3.cuni.cz>. 28

Některá pravidla sepsání projektu. 30

Univerzita Karlova, Praha.. 30

<marie.parakova@ruk.cuni.cz>. 30

STATISTICKÉ  UKAZATELE  VISZ.. 32

Lékařské knihovny: e-mailové adresy vedoucích. 32

KONFERENCE - SEMINÁŘE. 37

SKIP: Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce. 37

 

 

 

 

 

 

 

AKTUALITY  NLK

 

 

 

Katalog NLK na CD-ROM, prosinec 2003

 

Radka ŘÍMANOVÁ

Národní lékařská knihovna, Praha

<rimanova@nlk.cz>

 

         Koncem roku 2003 byl Lékařským informačním centrem opět vydán CD-ROM “Katalog lékařů a zdravotnických zařízení – Katalog Národní lékařské knihovny".

         Část vyhrazená datům NLK je využita pro úplnou databázi Katalog knih a periodik  NLK, Souborný katalog zahraničních knih v knihovnách ČR, Adresář institucí (knihoven) přispívajících do souborného katalogu. CD-ROM je určen knihovnám a zájemcům o lékařskou a zdravotnickou literaturu, kteří mají obtížný přístup k internetu. Vyhledané katalogizační záznamy je možné tisknout nebo ve formátu ISO2709 importovat do katalogů dalších knihoven.

         Zajímavou část CD-ROM tvoří adresář Protidrogová zařízení. Ten neobsahuje pouze základní kontaktní údaje o poskytovatelích této speciální péče na území ČR, ale i další informace. Např. cílová skupina klientů (kritérium: pohlaví,  trvalé bydliště na území ČR, věkové omezení), typy léčených závislostí, odborné zaměření personálu pracoviště, charakteristika zařízení (lůžková část, podmínky přijetí, finanční spoluúčast pacienta, soukromí klienta - možnosti návštěv), průměrná (plánovaná) doba léčby...

         Tyto údaje jsou zpracovány formou dotazníků, ze kterých je nejen patrné, které odpovědi poskytovatel péče zaškrtl, ale i ty, které pominul. Tato databáze je cennou pomůckou jak pro širokou veřejnost, tak pro lékaře, kteří hledají v těchto zařízeních pomoc pro své pacienty.

         Kontakt na vydavatele a distributora:

H.E.L.P. - Hlavní evidence léčby a prevence obsahuje údaje o poskytovatelích léčebné a preventivní péče v ČR.

         Lékařské informační centrum, Lékařský dům, P.O.BOX, Sokolská 31, 120 21 Praha 2, tel. 296181212, 296182626, fax:     296181804. 

         E-mail: <help_lic@netforce.cz>, <http://www.help-lic>,  <http://www.kataloglekaru.cz>, <http://www.doctorhelp.cz>.

 

Vysvětlení symbolu @ v různých jazycích

 

Staženo z internetu dne 6. 11. 2003
Hlavní pramen: Jannis K. Androutsopoulos: Der Name @ (1999). Uveřejněno ve: Zeitschrift für elektronische Lebensaspekte, Nr. 06, 12, 1997. Výtah z článku Der Name @.

 

         Dotazníkovou akcí na název @ byly získány odpovědi od více než 100 účastníků. Získány byly názvy @ ve 39 jazycích.

Něco z historie

         Znak @ se stal známým v posledních letech z e-mailové adresy, není však nový. Je kaligrafickým přepisem (ligaturou) latinské předložky „ad“ („k“). Nejdříve se zřejmě objevuje tato ligatura v rukopisech středověku a renesance. Dřívější používání symbolu @ pochází jednoznačně z obchodnictví. Na iberském poloostrově sloužil jako symbol hmotnostní jednotky „arroba“ (= 25 liber). Angličtí obchodníci je užívali od XIX. století při uvádění cen.

         Vzhledem k tomu byl znak @ zařazen do klávesnice psacích strojů a později integrován do ASCII kódu (soubor 128 EDV - základních znaků). Posléze mu na začátku 70. let přidělil americký (USA) programátor Rey Tomlinson umístění do dnešní e-mailové adresy, v níž @ odpovídá anglické přeložce „at“ („u“).

         Tak splnil znak @ v historii dvě zcela odlišné funkce. Její stopy lze dodnes nalézat ve jménech „arroba“ a „komerční a“, ale typickému uživateli internetu to není známo.

Princip metafory

         Od zavedení e-mailu v časných 80. letech stála mezinárodní společnost pro spojové sítě před problémem pokřtít nově znak @, protože jeho oficiální anglické označení „commercial a“ bylo a je většině uživatelů neznámé. Bylo třeba nových názvů.

         Ukázaly se spojitosti mezi jazyky bez typologické příbuznosti a společnostmi bez jakéhokoliv kulturního kontaktu. Proč tomu tak je, mohu nabídnout dvě teorie:

Ta první poukazuje na propojení uživatelů sítě - na „síťovou kulturu“ -, uživatelé ze všech zemí se navzájem poznávají, a navzájem se postupně přizpůsobují.

         Druhá teorie  sahá hlouběji. Vychází ze skutečnosti, že při pojmenování @  se uplatňuje univerzální kognitivní princip: metafora.

         Principem metafory můžeme znak pojmenovat též podle asociací, které vzbuzuje. Příklady: Němci znak nejmenují toliko jako „uváděcí znaménko“, ale též jako „husí nožka“.

         Když se učí řecké děti abecedu, pojmenovávají „a“ nikoliv „alfa“, nýbrž „tyčka s rohlíčkem“. Přesně to se děje se znaménkem @. V lingvistických seznamech lze vidět metaforická označování pro @ podle lidské zkušenosti např.: zvířata, části zvířecích těl, části lidského těla, rostliny a pečivo.

Názvy

         Názvy ze zvířecího světa: „opice“ (v němčině, polštině – malpa, slovinštině – afna, srbštině – majmum, bulharštině – majmunka, a esperanto: atelo.)  „Opičí ocas“ platí v holandštině, flámštině a afrikaans a též ve švýcarské němčině.

         Porovnání s ocasem se neomezuje jen na německé předky, užívají ho též Finové, Švédové, Dánové, Norové, Francouzi „escargot“, Hebrejci (shablul) a další.

         Jiní se obrátili na gastronomii a pokřtili @ podle tradičního pečiva štrúdl např. Hebrejci „kenellbulle“, Švédové  „kringla“, Češi a Slováci „zavináč“. Atd.

         Jazyková tvořivost má své hranice. Z dřívějšího využívání pocházejí technické názvy „commercial a“ nebo „commercial sign“, v románských jazycích kromě toho „arroba“ nebo „arrobase“. V nemálo jazycích sáhli uživatelé k jednoduše k anglickým označením „at“ a „at-sign“.

Přehled hlavních označení

         Anglicky:  at (u).

            Francouzsky: dříve arrobase, nyní arrobe. Francouzský neologism ARROBE nahradil až dosud používaný výraz ARROBASE, jehož původ sahá do středověku, kdy písaři psali @ místo slova Ad. Tento znak byl tehdy zván „a rond bas“ – tedy „minus a v kroužku“.

         Německy: podle Klause Horngachera se užívá též „at “, podle Mš to může být Schnecke, Strudel nebo Russel-A, podle www Klammeraffe (opice v závorce).

         Rusky: sobačka.

         Česky a slovensky: zavináč.

                   JM

 

 

 

 

 

Formáty MARC21 a UNIMARC

 

Mgr. Ludmila HERCOVÁ

Národní knihovna ČR, Praha

<ludmila.hercova@nkp.cz>

 

  Tento rok čeká naši katalogizační praxi velká změna. Touto změnou je přechod na formát MARC21. Tento formát můžeme již dnes označit za takřka mezinárodní. Řada zemí, a nejenom těch anglo-amerických, přešlo nebo přechází na tento formát. Díky tomu vzniká řada překladů, např. to je překlad finský, francouzský, maďarský, německý, ruský, portugalský, španělský a řada dalších. Existuje již také český překlad, který vytvořila Národní knihovna ČR *.

Formát MARC

  Formát MARC (Machine Readable Cataloging nebo Catalog), neboli v překladu strojem čitelný formát, má své počátky v roce 1966, kdy začala Library of Congress <http://www.loc.gov> automatizovat svůj katalog a snažila se racionalizovat katalogizaci. Formát MARC byl původně vytvořen pro komunikaci dat na magnetické pásce, která první vyšla 17. 3. 1969. Tento formát byl vytvořen tak, aby byl nezávislý na operačním systému a mohl používat různé druhy abeced nebo různé druhy číslic. Byl vytvořen tak, jak to známe z formátu UNIMARC, aby umožňoval používat pole s pevnou a proměnnou délkou polí. Je to formát, který byl založen na anglo-amerických katalogizačních pravidlech.

  Postupně došlo k vývoji tohoto formátu a na jeho základě vznikla v roce 1972 norma ISO 2709 Komunikativní formát pro přenos dat na magnetické pásce. Tato norma je dnes základem řady bibliografických formátů především formátů skupiny MARC.

  Formáty typu MARC můžeme rozdělit do tří skupin:

1. skupina MARC anglo-saské konvence, kam patří UKMARC (britský), USMARC (americký), CANMARC (kanadský), IBERMARC (španělský) formát a také MARC21,

2. skupina jsou formáty franko-italské kovence kam řadíme formáty, které vychází z původního francouzského formátu MONOCLE a patří sem např. PICAMARC (holandský), INTERMARC (francouzský) a další,

3. skupina je tvořena formátem UNIMARC.

Formát UNIMARC

  Program UNIMARC vznikl v roce 1977 a důvodem jeho vzniku byla snaha o vytvoření formátu, který by umožňoval bezproblémovou směnu záznamů mezi jednotlivými formáty typu MARC. Program MARC byl zaštiťován organizací IFLA <http://www.ifla.org/> v rámci programu pojmenovaného UBCIM (Univerzální bibliografická kontrola a program MARC; <http://www.ifla.org/VI/3/ubcim.htm>), který byl řízen do března 2003 Die Deutsche Bibliothek. A od roku 2003 má rozvoj formátu UNIMARC na starosti Portugalská národní knihovna, <http://www.ifla.org/VI/7/icabs.htm>. Formát UNIMARC měl být nezávislý na katalogizačních pravidlech. Přesto je závislý na pravidlech AACR2. Je to pouze bibliografický formát, nikoliv formát katalogizační. Formát UNIMARC oproti formátu MARC21 je pomaleji rozvíjen. Není zcela vyřešena např.  problematika katalogizace elektronických zdrojů nebo jiných nových druhů dokumentů. Např. v rámci kontrolních polí nalezneme jen označení dokumentu tištěný nebo rukopisný.

  Problémem formátu UNIMARC je finanční stránka. Organizace IFLA může tento formát ze svých zdrojů podpořit jen omezeně. Finanční zdroje na všechny základní programy IFLA jsou již nyní redukovány, některé zcela pozastaveny jako např. program UAP (Univerzální dostupnost publikací). Proto  bude do budoucna stále více a více obtížné formát rozvíjet tak, aby odrážel vývoj v oblasti informačních technologií a informačních zdrojů. Jelikož řada zemí přechází na formát MARC21, a to především finančně silné země, budou ostatní země muset přispívat na rozvoj UNIMARC ze svých prostředků, což pravděpodobně způsobí ještě jeho další zaostalost oproti formátu MARC21.

MARC21

  Formát MARC21 vznikl v 90. létech 20. století. Původně mělo dojít ke spojení amerického, britského a kanadského formátu, ale pro rozpory mezi americkou a britskou stranou nakonec došlo ke sloučení pouze amerického a kanadského formátu a tak vznikl formát MARC21. Kuriózní je, že i přes tuto skutečnost se britské knihovny v referendu rozhodly přejít na MARC21.

  Pokud jste někdy viděli záznam v USMARC nebo záznam ISSN formátu, nebude Vám záznam MARC21 připadat příliš odlišný. Jsou určité věci, které se změnily, avšak ty jsou především dány vývojem praxe a informačních technologií. Např. se používá nové označení pro seriálové dokumenty – pokračující zdroje – což odpovídá novému pojetí seriálovosti.

  (Více viz např. <http://www.loc.gov/acq/conser/serialty.html>,  <http://www.aib.sk/infos/infos2000/23.htm>).

  MARC21 již dnes zpracovává řadu zdrojů a stává se pomalu formátem mezinárodním. Oproti UNIMARCu má lepší podporu personální a finanční. Jeho rozvojem se zabývá  především Library of Congress. MARC21 umožňuje zpracovávání vzdálených elektronických zdrojů, mapováním pro Dublin Core (popis el. zdrojů pomocí metadat)  a možnost použití jazyka XML, (viz např. <http://www.loc.gov/standards/marcxml/Sandburg/sandburg.xml>).

  Přední dodavatelé knihovnických systémů (u nás např. firma Exlibris dodávající systém ALEPH) umožňují zpracování zdrojů v MARC21. Řada bran integrujících heterogenní zdroje pracují se záznamy v MARC21. Možnost zpracovávání a vyhledávání záznamu v MARC21 umožňuje i naše Jednotná informační brána, která je založena na technologii Metalib, <http://www.jib.cz>.

Ukázka MARC21 pro  zpracování seriálů

  Základní osnova formátu:

0XX – Kontrolní pole

1XX – Hlavní záhlaví

2XX – Názvové údaje. Údaje o vydání. Nakladatelské údaje

3XX – Popisné informace

4XX – Údaje o edici

5XX – Bibliografické poznámky

6XX – Předmětová záhlaví

7XX – Vedlejší záhlaví pro osoby, korporace/ konference a názvy. Vazby             polí

8XX – Vedlejší záhlaví pro edici

9XX – Informace pro lokální použití

  Pro seriály, a nejen ty, je příjemná určitá logická uspořádanost polí:

X00 – osobní jméno – všeobecné informace

X10 – jméno korporace – všeobecné informace

X11 – jméno akce – všeobecné informace

X30 – unifikovaný název – všeobecné informace

Pole     245 – údaje o názvu

  246 – variantní názvy

  247 – předcházející názvy

  Tato pole, řazená v záznamu za sebou, umožňují pohodlnější zpracování. V UNIMARC jsou neutříděna a někdy se může stát, že zpracovatel zapomene uvést všechny možné variantní názvy, pod kterými by záznam mohl být hledán nebo je zapomene úplně. Předcházející název se uvádí do poznámek nebo propojovacích polí.

Pole     310 – současná periodicita

           321 – předcházející periodicita

  Předcházející periodicita se v záznamu UNIMARC zapisovala složitě do stejného pole nebo  do různých poznámek, ale MARC21 má na toto stanoveno konkrétní pole.

  Trochu překvapující může být pro někoho pojetí propojovacích polí. UNIMARC měl pro seriály vymezena jednotlivá pole v rámci polí 4XX . Např. pro následující název seriálu, pro sloučení apod. MARC21 toto řeší jedním polem a odlišení je pouze v indikátorech.

  Příklad v UNIMARC:

200 1 $aBM

430 1 $1 2001^ $a Beau monde = dříve jako

Totéž v MARC21:

780 00 $aBeau monde  = dříve jako

Rozdíly UNIMARC a MARC21

  Ve většině údajů odpovídá obsah pole 1 : 1. Označení pole, podpole i struktura podpolí se liší. MARC21 má nižší stupeň strukturovanosti (tzv. granularitu) údajů. MARC21 má povinný zápis interpunkce dle pravidel AACR2, zatímco UNIMARC interpunkci používá jen omezeně.

  Např.

UNIMARC

2001|a Lidový oděv a tanec na Hané |e sborník z 5. konference o lidové kultuře na Hané [14. - 16. října 1996 |f Muzeum Komenského v Přerově].

 

 

MARC21

245 10 |a Lidový oděv a tanec na Hané: |b sborník z 5. konference o lidové kultuře na Hané, [konané ve dnech 14.-16. října 1996 v Muzeu Komenského v Přerově] / |c [odpovědný redaktor: František Hýbl].

  Záznam UNIMARC (záznam Národní knihovna)

LDR  

-----nam  22-----   450 

001  

cpk19990646124

005  

19990226

010  

|a 80-7169-437-1 |b váz.

100  

|a 19990218d1998    m  y0czey0103    ba

1010  

|a cze

102  

|a CZ

105  

|a y   z   001yy

2001  

|a Paliativní medicína |f Jiří Vorlíček, Zdeněk Adam a kolektiv

205  

|a Vyd. 1.

210  

|a Praha |c Grada |d 1998

215  

|a 480 s. |d 23 cm

320  

|a Obsahuje rejstřík

6060  

|a paliativní péče

608  

|a příručky

675  

|a 616-093.75

675  

|a (035)

700 1  

|a Vorlíček |b Jiří |f 1944- |3 jn20000402598 |4 070

701 1  

|a Adam |b Zdeněk |f 1953- |3 jn19981000018 |4 070

801 0  

|a CZ |b ABA001 |c 19990226 |g AACR2

 

Záznam v MARC21 (Záznam Masarykovy univerzity Brno)

LDR

-----nam a22-----7a 4500

001

000078850

008

------s1998    xr      r     ||| | cze d

020

|a 80-7169-437-1

040

|a BOD001 |b cze |c BOD001 |e aacr

0410

|a cze

080

|a 616

24510

|a Paliativní medicína / |c Jiří Vorlíček, Zdeněk Adam a kolektiv

250

|a Vyd. 1.

260

|a Praha : |b Grada Publishing, |c 1998

300

|a 480 s.

7001

|a Vorlíček, Jiří, |e ed.

7001

|a Adam, Zdeněk, |d 1953-, |e ed.

 

  MARC21 přinese jistě velké změny do naší praxe. Může znamenat určité obavy. Samozřejmě to bude znamenat změny. Katalogizátoři se budou muset naučit v něm pracovat, především pečlivě hlídat interpunkci. Avšak je to jen otázka praxe. Problém mohou mít i správci katalogů a systému, kteří budou muset provést konverzi záznamů. Národní knihovna v Praze připravila konverzní tabulky, takže převod záznamu do MARC21 nebude tak složitý.Tento formát má jistě budoucnost a přináší řadu výhod. Je to formát, který je neustále vyvíjen, vylepšován o nové skutečnosti vzniklé v důsledku vývoje a lépe vystihuje měnící se katalogizační praxi, než UNIMARC. Umožňuje lépe racionalizovat zpracovávání zdrojů díky možnosti přetahovat záznamy i ze zahraničních systémů, což bude v důsledku omezených financí stále více žádoucí. A na oplátku bude jednodušší poskytnout námi vytvořené záznamy dalším i zahraničním knihovnám. V roce 2004 by měl vyjít překlad formátu v češtině a postupně by mělo dojít ke konverzi. V Národní knihovně je tato akce plánována na léto 2004 a přibližně v této době se také začne v Národní knihovně katalogizovat v MARC21. Avšak již dnes máte možnost se podívat na české záznamy v MARC21, tak, jak je vytvářejí některé naše knihovny a určitě v případě Vašeho zájmu Vám ochotně poskytnou zkušenosti s tímto formátem. Některé záznamy v MARC21 má VŠE a především Masarykova Univerzita Brno,<http://dior.ics.muni.cz:82>.

MARC logo* MARC21. Bibliografický formát

  Překlad manuálu bibliografického formátu MARC21 obsahuje definice všech polí a podpolí tohoto formátu a potřebné kódovníky. Základní materiál pro práci s formátem MARC21. 900 s. (volné listy v šanonu). Cena 1000 Kč.

  Publikaci je možno si objednat na adrese:

Národní knihovna ČR

oddělení prodeje a expedice (tel.: 281 013 230, 281 013 224)

Centrální depozitář (fax: 281 013 333)

Sodomkova 2, Praha 15 - 102 00 Hostivař

Literatura a odkazy:

  Library of Congress [online].

Dostupné z WWW: <http://www.loc.gov>

MARC21 [online]. Library of Congress. Dostupné z WWW: <http://lcweb.loc.gov/marc/>

Lichtenbergová, Edita. Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC [online]. Dostupné z WWW: <http://www.nkp.cz/standard/Marc21.htm>.

  Stoklasová, Bohdana. Přežije formát UNIMARC rok 2003? [online]. Ikaros. 2001, č. 09 [cit. 4. 12. 2003].

Dostupné z WWW: < http://www.ikaros.cz/Clanek.asp?ID=200208358>.

  Katalog Masarykovy Univerzity, Brno [online].

Dostupný z WWW: <http://dior.ics.muni.cz:82>.

 

 

PŘÍSPĚVKY  ZE  SEMINÁŘE

„Příprava a realizace projektů“

(Seminář byl financován z prostředků MZ ČR určených na vstup ČR do Evropské unie)*

 

 

 

Možnosti knihoven při čerpání prostředků

ze Společného regionálního operačního programu

 

Ing. Radka SOUKUPOVÁ

 Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha

<Radka.Soukupova@mmr.cz>

 

         S blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie se sousloví „strukturální fondy“ stává stále častější.

         Obecně je možno říci, že strukturální fondy jsou nástrojem Evropské unie k vyrovnávání rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů. Strukturální fondy jsou také hlavním nástrojem evropské strukturální a regionální politiky, která řeší zejména otázky spojené s regionálním rozvojem států. Na priority této politiky soudržnosti je vyčleněno téměř 30 % rozpočtu Evropské unie.

         V současné době jsou pro podporu opatření regionální a strukturální politiky využívány následující Strukturální fondy EU:

         1. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF),

         2. Evropský sociální fond (ESF),

         3. Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF)

         4. Finanční nástroj pro orientaci rybářství (FIFG).

Evropský fond regionálního rozvoje – ERDF

         ERDF se zaměřuje na investice do výroby určené k vytváření nových nebo stávajících pracovních míst; investice do infrastruktury včetně transevropských sítí; investice do vzdělání a zdraví; rozvoj místního potenciálu: místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech; výzkum a rozvoj; investice zaměřené na životní prostředí.

Evropský sociální fond – ESF

         ESF se zaměřuje na integraci nezaměstnaných, zejména osob postižených dlouhodobou nezaměstnaností; integraci mladých lidí do pracovního procesu; integraci osob vyloučených z trhu práce; podporu stejných příležitostí na trhu práce; adaptaci pracovníků na průmyslové změny; stabilizaci a růst zaměstnanosti; posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii; posílení systému vzdělávání a další kvalifikace.

Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond – EAGGF

         EAGGF se zaměřuje na podporu farmaření a zachování životaschopných farmářských komunit v horských nebo méně příznivých oblastech; podporu začínajícím mladým farmářům; podporu ustanovení producentských asociací;  konverzi, diverzifikaci, reorientaci a podporu kvality zemědělské produkce; rozvoj venkovské infrastruktury; podporu investic do cestovního ruchu; ostatní opatření jako jsou prevence přírodních pohrom, obnova vesnic, ochrana venkovského (kulturního) dědictví, rozvoj a využití lesů, ochrana prostředí a krajiny a finanční řízení.

         Nezbytnou podmínkou pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti je zpracování příslušných programových dokumentů. Za tímto účelem byl českou republikou zpracován Národní rozvojový plán (NRP), který představuje komplexní národní rozvojovou strategii, která bude v ČR naplňována prostřednictvím čtyř operačních programů (OP) a jednoho Společného regionálního operačního programu (SROP).

         Čtyři operační programy jsou vymezeny sektorově: OP pro  rozvoj lidských zdrojů, OP pro rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, OP pro rozvoj infrastruktury  a OP pro rozvoj podnikání. Jediný Společný regionální operační program má plošné cíle sloužící k rozvoji jednotlivých regionů.

         Společný regionální operační program, zkráceně nazýván SROP, je programovým dokumentem České republiky, pro období let 2004 – 2006 zahrnujícím rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti České republiky, které mohou být napojeny na strukturální fondy Evropské unie v rámci Cíle 1, což je pomoc oblastem, které mají nižší HDP na obyvatele, než je 75% průměru zemí Evropské Unie. V České republice je to mimo Prahy, která má asi 125 % evropského průměru, celá republika.

         Společný regionální operační program je koncipován jako program cílených intervencí pro řešení společných problémů regionů soudržnosti České republiky. Koncentruje se na klíčové problémy regionálního rozvoje, společné pro jednotlivé regiony, a formuluje jednu společnou strategii. Rozsáhlejší orientace SROP na specifické problémy jednotlivých regionů není vzhledem ke zkrácenému plánovacímu období a disponibilnímu objemu finančních zdrojů reálná.

         Regionální rozdíly jsou vyjádřeny různými finančními objemy jednotlivých priorit a výběrem individuálních projektů. SROP, na rozdíl od ostatních operačních programů, podporuje především aktivity, jejichž realizace z hlediska platné české legislativy spadá do působnosti krajů nebo obcí.

         Důraz je v rámci programu SROP kladen na podporu vyváženého a udržitelného ekonomického rozvoje regionů, který bude založen na iniciativách veřejného, neziskového a soukromého sektoru. Hlavním cílem programu je přispět k dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na podporu infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace.

         Na  základě připomínek a jednání s Evropskou komisí byl SROP výrazně upraven. Došlo k redukci původního finančního plánu programu, potenciální překryv s ostatními operačními programy byl odstraněn, struktura priorit a opatření byla zjednodušena a došlo i k úpravám jednotlivých částí SROP. S uplatněním uvedených východisek je SROP tvořen čtyřmi prioritami rozpracovanými do devíti opatření (bez technické asistence):

         podpora malých a středních podniků ve vybraných regionech,

         zlepšení infrastruktury v regionech,

         rozvíjení infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů,

         podpora cestovního ruchu.

         Spolufinancování SROP z veřejných prostředků České republiky bude zajišťováno jednak z rozpočtů obcí a krajů, jednak ze zdrojů státního rozpočtu (prostředky Ministerstva pro místní rozvoj). Podpora ze Strukturálních fondů Evropské unie bude poskytována ze dvou fondů, a to z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF).

         V rámci SROP by mělo být přerozděleno 31 % všech prostředků ze strukturálních fondů, které k nám v období 2004 – 2006 mohou plynout. Jedná se o 450 mil EUR. Výše podpory ze strany Evropské unie může být od 35 %, výjimečně až  do 80 % rozpočtu. Z toho je zřejmá zásada, že k poskytnutým prostředkům budou muset jak stát, státní fondy, kraje, obce, tak i soukromé subjekty přidat vlastní zdroje spolufinancování.

         Podmínkou úspěšnosti čerpání finančních prostředků budou kvalitní projekty, které však budou splňovat přísná „bruselská“ kritéria. Příjemci dotace z programu SROP budou kraje, obce, mikroregiony (resp. svazky obcí), podnikatelé, organizace zřizované kraji a obcemi a neziskové organizace.

         Hlavním orgánem zodpovědným za čerpání prostředků v rámci SROP bylo ustaveno Ministerstvo pro místní rozvoj, dle evropské terminologie získalo tímto ustanovením funkci tzv. řídicího orgánu SROP. 

         Organizační jednotkou zodpovídající za výkon této role je na MMR odbor Řídícího orgánu SROP a JPD Praha. Pro žadatele v regionech budou však nezbytnými partnery  příslušné sekretariáty Regionálních rad jednotlivých regionů soudržnosti NUTS II (působící na krajských úřadech) a dále pak příslušné pobočky Centra pro regionální rozvoj.

         Míra pokrytí České republiky Společným regionálním operačním programem je patrná z následující mapy:

         Obrázek: Oblast Cíle 1 v České republice

  Na základě analýzy sociálně ekonomické situace ČR a SWOT analýzy byly definovány významné rozvojové podněty pro regiony soudržnosti. Souhrnně se dají tyto podněty charakterizovat prostřednictvím globálního cíle.

Globální cíl

         Dosáhnout trvalý a vyvážený rozvoj regionů ČR i růst kvality života všech skupin obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury, na rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace.

         Program bude založen na eliminaci faktorů, které překážejí rozvoji a růstu a na využití pozitivních výhod, které poskytují příležitosti pro růst. Bude rovněž založen na iniciativách veřejného, neziskového a soukromého sektoru v regionech tak, aby je integrovaně zahrnul do realizace strategie.

         Takový integrovaný přístup vyžaduje, aby měl program řadu specifických cílů, které odrážejí kombinaci ekonomických, sociálních a ekologických aspirací obsažených v globálním cíli.

         Specifickými cíli programu proto jsou:

         Zvýšit prosperitu regionů rozvojem malých a středních podniků a řemesel  a vytvářením nových pracovních příležitostí.

         Všestranně zkvalitnit regionální dopravní a informační infrastrukturu při respektování ochrany životního prostředí.

         Zlepšit životní podmínky obyvatel, zejména minorit, zvýšit jejich participaci na celoživotním učení a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a k pracovnímu uplatnění.

         Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti.

         Dosažení těchto specifických cílů ve svém souhrnu bude nejen pomáhat k dosažení vyšší prosperity regionů soudržnosti, nýbrž také zajistí, že zlepšení povedou k dosažení samoudržitelnosti komunit v dlouhodobém období.

        Z hlediska úvah o možném zapojení knihoven do programu SROP je významná zejména snaha o všestranné a cílené rozvíjení lidského potenciálu. Hlavním zaměřením strategie v této oblasti je vytváření relativně rovnocenných životních podmínek a možností v různých krajích a sídlech s důrazem na zaměstnanost, vzdělávání a celoživotní učení. Rozvojové procesy jsou koncipovány tak, aby se předcházelo společensky neúnosným rozdílům v sociální úrovni jednotlivých krajů a jejich částí.

         Společný regionální operační program musí v souladu se Sdělením Evropské komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti respektovat následující horizontální principy:

         udržitelný rozvoj,

         rovné příležitosti,

         rozvoj informační společnosti,

         sociální integrace a zaměstnanost,

         vyvážený rozvoj regionů.

         Každý projekt bude proto posuzován i pod zorným úhlem těchto priorit.

Udržitelný rozvoj

         Představuje politickou prioritu pro začlenění životního prostředí a ochrany přírody a krajiny do definice a provádění opatření podporovaných strukturálními fondy a Fondem soudržnosti. Při realizaci jednotlivých priorit a opatření bude program přispívat k udržitelnému rozvoji prostřednictvím:

         snižování množství produkovaných odpadů a odpadních vod a jejich negativního ekologického účinku;

         snižování spotřeby energie a užití obnovitelných zdrojů tam, kde je to možné;

         využití podnikatelských příležitostí v nových trendech ekologického managementu;

         povzbuzování environmentálních inovací, výzkumu a vývoje;

         podporování vývoje směrem k veřejné dopravě, chůzi a cyklistice;

         podpora ekonomického rozvoje ke zlepšování účinnosti paliv ve veřejné a soukromé dopravě;

         povzbuzování místních orgánů k využití kvality jejich životního prostředí jako klíčového ekonomického faktoru.

         Princip udržitelného rozvoje bude zakotven do kritérií pro výběr projektů u adekvátních opatření. Podrobnější rozpracování bude provedeno v programovém dodatku.

Rovné příležitosti

         Rovné příležitosti pro muže a ženy představují základní demokratickou zásadu, jejíž začlenění do všech politik se stává samozřejmostí. V této souvislosti musí být všeobecné posilování přístupu k rovným příležitostem začleněno do veškerého programování strukturálních fondů.

         Princip rovných příležitostí bude podporovat široký okruh aktivit, které lze charakterizovat jako pozitivní akce, např. tréninkové aktivity pro jedno pohlaví, rovnost v zaměstnanosti, návrat do práce po období péče o děti apod.

         K uplatnění tohoto principu bude u jednotlivých priorit bráno v úvahu:

         základní proud rovnosti, kdy ohled na rovnost příležitostí je zabudován do všech opatření, implementačních a hodnotících systémů a procesů. Tento přístup bude přijat ve všech stádiích realizace a řízení programu;

         rovnost v zaměstnanosti, kdy bude snahou dosáhnout stejného přístupu k zaměstnanosti a vzdělávacím příležitostem a bude vyvinuto úsilí pro zlepšení kvality zaměstnání pro ženy a zajištění větší pružnosti při ochraně pracovních míst pro ženy;

         informace o rovných příležitostech, kdy při hodnocení opatření z hlediska rovnosti budou prostřednictvím monitorování a hodnocení projektů pravidelně analyzována příslušná data.

         Princip rovnosti příležitostí bude zakotven do kritérií pro výběr projektů u adekvátních opatření. Podrobnější rozpracování bude provedeno v programovém dodatku.

Rozvoj informační společnosti

         Výsledkem rostoucího tempa používání informačních a komunikačních technologií a nástupu Internetu jsou hluboké změny ve vnitřní organizaci státních institucí, podniků a rovněž v požadavcích kladených na znalosti a organizaci práce, ve vztazích mezi podnikateli, obchodními partnery, občany a státními orgány. Tyto technologie mají značný vliv na celou ekonomiku a na zásady, které určují a podporují jejich využívání, a které mají rozhodující vliv na modernizaci ekonomiky a přispívají k využití nových příležitostí v zaměstnanosti a začlenění do nové globální ekonomiky.

         Na zasedání Evropské rady, které se konalo 23. – 24. března 2000 v Lisabonu, si čelní představitelé vlád a států EU-15 stanovili ambiciózní cíl pro příští desetiletí: evropská ekonomika se má stát „nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech na světě“. Bylo konstatováno, že Evropa naléhavě potřebuje využít urychleně příležitostí, které nabízí ekonomika založená na znalostech a zejména Internet. Informační společnost je jedním z hlavních podmiňujících faktorů udržení a dalšího rozvoje atraktivity České republiky a prosperity celého národního hospodářství.

         Výzkumy a studie mnoha evropských zemí a mezinárodních organizací (Světová banka, OECD, ITU) ukazují, že rozvoj evropské ekonomiky závisí na přechodu od ekonomiky orientované na výrobu k tzv. znalostní ekonomice. Takový systém bude klást jiné, mnohem vyšší nároky na vzdělání a kvalifikaci občanů především v oblasti práce s informacemi a využívání moderních informačních a komunikačních technologií.

         Cílem akčního plánu eEurope 2005, předloženého Evropské radě na zasedání v Seville ve dnech 21. – 22. června 2002, je zajistit příznivé prostředí pro soukromé investice a vytváření nových pracovních příležitostí, zvýšit produktivitu, modernizovat veřejné služby a dát každému příležitost stát se členem globální informační společnosti. Program eEurope 2005 je proto zaměřen na podnícení rozvoje bezpečných služeb, aplikací a obsahové náplně založených na široce dostupné širokopásmové infrastruktuře.

         V souladu s plánem eEurope 2005 považuje vláda ČR dostupnost a rozvoj širokopásmového přístupu za jednu ze svých hlavních priorit a klíčovou podmínku pro další rozvoj informační společnosti v ČR. Národní Strategie informační společnosti (v současné době konzultována se sociálními a ekonomickými aktéry) zajistí, aby všechny akce vztahující se k informační společnosti byly konzistentní s cíli definovanými v národní strategii. Řídící orgán SROP poskytne všechny potřebné informace Ministerstvu informatiky, které bude koordinovat realizaci a monitorování Strategie informační společnosti (včetně specifických akcí informační společnosti pro všechny programy) a bude používat vhodnou sadu indikátorů založených na eEurope 2005.

Priority České republiky v oblasti informační společnosti

         Širokopásmový přístup v méně privilegovaných regionech. Česká republika ve spolupráci s Komisí bude podporovat zavádění širokopásmového připojení na celém území, a kde to bude možné, bude využívat finanční pobídky. Zvláštní pozornost bude věnována méně privilegovaným a odlehlejším oblastem.

         Interaktivní veřejné služby. Do konce roku 2006 Česká republika zajistí, aby základní služby veřejné správy byly interaktivní, tam kde je to vhodné, přístupné všem, a aby využívaly jak možností širokopásmových sítí, tak přístupu po více platformách. Rovněž z toho vyplývá nutnost řešit přístup k těmto službám pro osoby se zvláštními potřebami, jako jsou např. lidé s postižením nebo senioři.

         Místa veřejného přístupu k Internetu (PIAP). Všichni občané by měli ve své obci mít zajištěn veřejný přístup k Internetu, nejlépe s širokopásmovým připojením.

         Informační vzdělanost. Rozvoj informační společnosti je podmíněn rozšířením informační vzdělanosti. Ta je klíčem k dalšímu rozvoji ekonomiky, kultury a celkové prosperity v regionech. Program „Internet do škol“ realizovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy je zaměřen na zlepšení infrastruktury IKT ve vzdělávacích institucích.

         Kultura a cestovní ruch. Vláda ve spolupráci s Komisí, soukromým sektorem a regionálními úřady vymezí elektronické služby k propagaci Evropy a nabízení veřejných informací uživatelsky přístupným způsobem. Tyto elektronické služby by měly být v souladu s Akčním plánem eEurope 2005 a měly by být přístupné ze všech typů digitálních koncových zařízení.

         Priority jsou zahrnuty v různých opatřeních SROP:

         Podpora interaktivních veřejných služeb a míst veřejného přístupu k Internetu je obsažena v opatření OP 2.2: Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech.

         Informační vzdělanost je zohledněna v OP 3.2: Podpora sociální integrace v regionech.

         Elektronické služby k propagaci Evropy a nabízení veřejných informací jsou zahrnuty v OP 2.2: Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech, OP 4.1: Rozvoj služeb pro cestovní ruch a OP 4.2: Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch.

         V rámci širšího pojetí informační společnosti byla věnována pozornost prevenci kriminality (OP 3.2: Podpora sociální integrace v regionech a OP 2.3: Regenerace a revitalizace vybraných měst) a kontrolním funkcím se zřetelem na vymýcení institucionalizované korupce a zneužití úřední moci (OP 3.3: Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů).

         Výše uvedené přístupy představují naplnění horizontálního tématu Rozvoje informační společnosti k využití pomoci ze strukturálních fondů v SROP.

Sociální integrace a zaměstnanost

         Společný regionální operační program vychází v oblasti sociální integrace a zaměstnanosti z klíčových koncepčních dokumentů připravených v České republice, kterými jsou např. Národní plán zaměstnanosti 1999, Národní akční plán zaměstnanosti 2002 a Hospodářská strategie vlády České republiky pro vstup do Evropské unie; tyto dokumenty byly rovněž formulovány v kontextu Evropské strategie zaměstnanosti.

         Společný regionální operační program současně vychází z Rámce podpory Společenství 2004-2006, který stanovil dělbu práce mezi jednotlivými operačními programy Cíle 1 v České republice. Podle tohoto dokumentu je rozhodující část aktivit zaměřených na podporu rozvoje lidských zdrojů a financovaných z ESF soustředěna v operačním programu Rozvoj lidských zdrojů, který je zaměřen na podporu aktivní politiky zaměstnanosti, sociální integraci a rovnost příležitostí, rozvoj celoživotního učení a na rozvoj kvalifikované pracovní síly a konkurenceschopnost podniků (adaptabilita a podnikání).

         Společný regionální operační program bude přispívat k naplňování strategie sociální integrace a zaměstnanosti v ČR dvěma způsoby:

         bude kooperovat s operačním programem Rozvoj lidských zdrojů – jednak bude v oblasti sociální integrace podporovat v obcích místní iniciativy v této oblasti a tak vhodně doplňovat prioritu 2 OP RLZ (opatření 3.2 SROP), jednak bude podporovat z ERDF investice do infrastruktury spojené s rozvojem lidských zdrojů (celoživotní vzdělávání, sociální integrace, rovné příležitost), které OP RLZ podporovat nemůže (podpora pouze z ESF),

         bude podporovat vytváření pracovních příležitostí v jednotlivých regionech prostřednictvím všech priorit programu (zejména na úseku podpory podnikání a rozvoje cestovního ruchu) a tím přispívat ke snižování nezaměstnanosti a ke koordinaci politiky zaměstnanosti v regionálním měřítku (s cílem dosáhnout zapojení hospodářských a sociálních partnerů do realizace politiky zaměstnanosti).

Vyvážený rozvoj regionů

         Naplnění horizontálního cíle vyváženého rozvoje regionů je soustředit se na zmírnění negativních dopadů vyplývajících z poklesu konkurenční schopnosti regionů projevují­cí se v různých regionech s různou sílou.

         Cíl SROP v tomto smyslu je dát záruku, že v dlouhodobém horizontu všechny regiony budou mít prospěch z deklarovaného vývoje. Klesající negativní dopady regionálních disparit musí být jedním z hlavních aspektů vnitřní soudržnosti a stability celkového regionálního rozvoje v ČR.

         Rozdílnost trendů, tak jak se projevovala v minulých letech, byla evidentní, avšak jejich dopad významněji nezvětšoval rozdíly v ekonomické výkonnosti jednotlivých regionů. Úroveň výkonnosti, s výjimkou Prahy, zůstává relativně vyvážená. Dosažení vyváženého oblastního rozvoje se bude opírat o prorůstovou strategii podpory směřované na „životaschopné“ části ekonomické základny regionů, s vyloučením rušivých faktorů vývoje. Tím růst regionálních rozdílů vyplývajících z dopadů ekonomické transformace a přístupu ČR k EU bude umírněný.

         Nejvýznamnějším problémem je existence strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů s negativním odrazem restrukturalizace uplatňované v průmyslu spojené s narušeným životním prostředím a vysokou mírou nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti, nejenže je vysoká ale také má některé velmi nepříznivé strukturální rysy. Mezi nejvýznamnější patří vysoké procento dlouhodobě nezaměstnaných (zvláště v regionech soudržnosti Severozápad a Moravskoslezsko).

         Nepružný školní systém a nedostatečný rozvoj celoživotního učení nepomáhá rozřešit strukturální nezaměstnanost.

         Nedostatečná integrace skupin obyvatelstva ohrožovaných sociálním vyloučením a jejich malá účast na trhu práce představuje pokračující vážný problém. Podpora eliminující tyto problémy bude směřována na všechny regiony, ale zvláštní pozornost bude věnována strukturálně postiženým a hospodářsky slabým regionům.

         Pro většinu regionů České republiky je příznačná malá mobilita pracovní síly. Vedle neochoty obyvatel přesunout se za zaměstnáním, nebo je změnit, tato záležitost souvisí s nedostatečnou dopravní obslužností regionů veřejnou dopravou.

         Železnice a silniční sítě jsou dostatečně husté, jsou však charakteristické nízkou kvalitou a nedostatečnou kapacitou. Některé regiony také ještě postrádají adekvátní připojení k páteřní komunikační síti.

         Malé a střední podniky činné v oblasti cestovního ruchu reprezentují specifickou část podnikatelských aktivit  a mohou se stát důležitým zdrojem vytváření nových pracovních míst na místní úrovni. Jejich podpora a další aktivity související s rozvojem cestovního ruchu budou také přispívat k celkovému regionálnímu rozvoji.

         Bohaté přirozené a kulturní dědictví představuje důležitý potenciál regionálního rozvoje ČR. Navzdory patrnému pokroku v rozvíjení materiální a technické základy pro cestovní ruch, jejich kvalitativní parametry neodpovídají současným požadavkům. Podpora ze strukturálních fondů bude směřována na přizpůsobení nabídky požadavkům a na rozvoj nových forem turistiky.

         Na základě stanovených cílů SROP, hlavních strategických směrů jejich naplnění a výběru klíčových problémů vyžadujících podporu z veřejných zdrojů bylo vymezeno těchto 5 priorit s uvedenou váhou:

         Priority SROP s jednotlivými váhami

Priorita

Váha

1. Regionální podpora podnikání

 9.9

2. Regionální rozvoj infrastruktury

 43.4

3. Rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech

 20.3

4. Rozvoj cestovního ruchu

 23.8

5. Technická pomoc

 2.6

 

         Váha jednotlivých priorit byla určena na základě expertního zhodnocení v jednotlivých regionech soudržnosti. Této váze pak posléze odpovídá představa o alokaci finančních zdrojů.

         Každá priorita se pak následně rozpadá do jednotlivých opatření, která blíže popisují cíle a podmínky pro tvorbu konkrétních projektů.

         A zde bych  ráda odkázala na slideovou prezentaci, která byla uvedena na semináři „Příprava a realizace projektů“, pořádaného Národní lékařskou knihovnou, Ministerstvem zdravotnictví, Nemocnicí na Homolce a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

         V rámci jejího zpracování jsem se pokusila vybrat opatření, do nichž by mohly projekty knihoven zapadat. Tvorba projektu však není jednoduchá. Po prostudování prezentace proto odkazuji případné zájemce na individuální konzultaci.

         Přeji všem potenciální žadatelům z řad knihoven mnoho úspěchů při využívání fondů Evropské unie. Cesta k tomuto cíli nebude pravděpodobně ani jednoduchá ani přímá, ale může být korunována  nemalými zdroji na rozvoj knihovnictví v České republice.

         Při zpracování textu byly použity následující materiály:

         Společný regionální operační program, MMR.

         Informační servis Svazu měst a obcí č. 1/2004.

         Souhrnný materiál k programům, MMR.

 

 

 

Finanční podpora z fondů Evropské komise

 

Mgr. Romana KŘÍŽOVÁ

Cross Czech, Praha

<romana@crossczech.cz>

 

  Získávání finančních prostředků na aktivity ať již komerčních či neziskových organizací byl a je stále aktuální problém. V rámci České republiky je dotací z ministerstev málo a v nedostatečné výši. Jaké jsou tedy další možnosti? Je nějaká šance získat finanční podporu například od Evropské komise?

  Všichni známe programy předvstupní pomoci typu Phare pomocí nichž bylo možné takové příspěvky získat. Od letošního roku budou mít české organizace přístup také ke strukturálním fondům a Koheznímu fondu. Ale jsou to jediné možnosti financování našich záměrů? Co dalšího se tedy nabízí? A kde je možné získat podrobnější a ucelené informace?

  České organizace se mohou zapojit do celé řady programů, které vyhlašuje přímo Evropská komise. Existuje o nich však poměrně malé povědomí. Mezi takové programy patří např. Culture 2000 <www.culture2000.cz>, Šestý rámcový program <www.cordis.lu> a program eContent <www.econtent.cz>. Pokud předloží jakákoliv organizace projekt do některého z těchto programů, má větší či menší naději na získání finančních prostředků ve výši, která je s podobnými příspěvky v České republice nesrovnatelná. S výší finančního příspěvku úměrně roste obtížnost jeho získání. Avšak již mnoho českých organizací v této oblasti uspělo. Navíc každý program má v České republice svou národní kontaktní organizaci, která vám poskytne potřebné informace. Tyto národní kontaktní organizace pravidelně pořádají informační dny, na nichž je možné získat opravdu ucelený přehled o tom, co je cílem programu, jaké jsou jeho priority, jaká jsou hodnotící kritéria a celkové podmínky pro zapojení se do programu. Na rozdíl od českých grantů mají však všechny výše uvedené projekty jedno společné, a to – musí mít tak zvanou evropskou přidanou hodnotu.

  Evropská přidaná hodnota je nejen slůvkem, které otvírá brány Evropské komise, ale je to i princip, na kterém je postavena spolupráce mezi organizacemi z evropských členských i asociovaných zemí. Projekt, který žádá Evropskou komisi o příspěvek, musí sdružovat několik organizací, které působí v různých evropských zemích. Každá z těchto organizací má dlouholetou praxi ve svém oboru. K tomu, aby každá taková organizace mohla zrealizovat svůj záměr předložený v projektu, musí využít znalostí ostatních firem, které se specializují na jiné pracovní oblasti. Pokud se takové firmy spojí ke spolupráci na společném projektu, evropská komise jim tuto aktivitu pomůže financovat. Dochází totiž k výměně expertíz a know-how a k řešení podobné problematiky v evropském měřítku. Projekt tak nabývá „evropské přidané hodnoty“.

  Jak již bylo řečeno, získání finančních prostředků od Evropské komise není snadnou záležitostí. Úspěch spočívá především v pozitivním přístupu. Pokud se chystáte podat projekt do některého z Evropských programů, doporučuji postupovat podle čtyř základních principů: základní myšlenka, pracovní program, hodnocení a informace ze zákulisí.

Základní myšlenka

  Na počátku všeho je nápad. Máte určitý záměr a domníváte se, že má evropský rozměr? Jedná se o záležitost, která je aktuální nejen v České republice? Závěr je jasný. Snažte se připravit návrh projektu. Nezapomeňte však, že to co se jeví vám jako naprosto prvořadý problém, nemusí se tak jevit ostatnímu světu. Nestačí jen dobrý nápad. Je zapotřebí si ho i obhájit. Seznamte se s podobnou problematikou, která je již na evropské úrovni řešena. Možná zjistíte, že aniž jste o tom původně věděli, je již celý problém vyřešen a Váš nápad vlastně není až tak nový. Podívejte se na evropské programy s touto tématikou. Nebyl před nedávnem schválen a financován projekt, který je postaven na vašem „původním“ nápadu? Znamená to, že byste žádný projekt podávat neměli? Naopak. Myslete pozitivně. Jistě by stálo by za to rozvést jen část původního nápadu a jít více do hloubky. Nebo se zkontaktujte s organizacemi, které v této oblasti v zahraničí působí a podali projekt před vámi. Možná by přivítaly nový nápad do nového společného projektu. A pokud se vám a ni toto nezamlouvá, hledejte další oblast, která potřebuje řešení na evropské úrovni a ubezpečte se, že ji budete řešit jako první.

Pracovní program

  Záměr je tedy jasný. Máte žhavé téma, kterým se zatím nikdo neodvažuje zabývat. Vybrali jste si i program, do kterého byste chtěli projekt podat.  V národní kontaktní organizaci jste si ověřili, že se české organizace mohou do programu zapojit. Program vydává tak zvaný „pracovní program“, ve kterém je celá řada akčních linií s konkrétními tématy pro vypracování návrhů projektů. Vy však zjistíte, že Evropská komise preferuje řešení trošku jiných záležitostí než se kterými přicházíte. Další úskalí. Znamená to vzdát se a nepodat projekt? Podívejme se na věc z jiné stránky. Evropská komise po nás chce zaměřit projekt určitým směrem. Náš záměr se jen částečně kryje s požadavky Evropské komise. Proč nepozměnit původní nápad? Vždyť to vůbec nemusí být na škodu. A pokud to znamená, že musíte do konsorcia přibrat partnera, který bude tuto oblast řešit, jedině tím váš projekt získá na hodnotě. Aby měl váš projekt šanci na úspěch, musíte vytvořit silné konsorcium organizací. Myslíte si, že nikoho k práci nepotřebujete? Že všechno zvládnete sami? Ale možná se od vašich partnerů mnohému přiučíte. Rozšíříte tak pole působnosti vaší firmy. Mnohé programy mají dokonce komerční zaměření a vy musíte prokázat životnost výsledků projektu i po ukončení financování ze strany Evropské komise. Domluvte se tedy se členy konsorcia, že spolu po dokončení projektu založíte organizaci, která zajistí využití výsledků společné práce.

Hodnocení

  Poté, co projekt odešlete Evropské komisi, projde hodnocením externími experty. Každý program má trochu jiná hodnotící kritéria. Tato kritéria jsou běžně dostupná. Prostudujte si je pečlivě, protože v nich najdete návod, jak vypracovat silný projekt. Je-li hodnotícím kritériem přínos k sociálním cílům Evropské komise, pak tento přínos neopomeňte popsat. Popište evropskou přidanou hodnotu vašeho záměru i celého konsorcia. Hodnotícím kritériem je často management projektu. Nezapomeňte tedy podrobně popsat a prokázat, že jste schopni dovést projekt ke zdárnému konci a že máte jasnou strategii vedení a koordinace projektu. Hodnotící kritéria jsou předkladateli projektu často opomíjena, nezřídka však ku škodě celého projektu.

Informace ze zákulisí

  Předtím než konečně přistoupíte ke zpracování celého projektu, pokuste se získat informace, které nejsou v oficiálních materiálech, např. ideální výše rozpočtu, priority dané výzvy pro podávání projektů, ideální počet partnerů v konsorciu, atd... Tyto informace můžete při troše dobré vůle získat snadno a rychle. Národní kontaktní organizace vám může sama poskytnout mnoho užitečných rad. Nicméně je velmi přínosné účastnit se oficiálních informačních dnů ke konkrétním programům. Tyto informační dny jsou pořádány přímo Evropskou komisí, a to většinou v Bruselu či jiných městech členských zemí. Na takových dnech si můžete předem domluvit schůzku s příslušným úředníkem z příslušné kanceláře příslušného programu a předložit mu základní myšlenku svého projektu. V tom okamžiku přestanete být pouhým číslem, které zastupuje jakýsi neznámý projekt, ale navážete osobní kontakt s člověkem, který s největší pravděpodobností sám zpracovával pracovní program. Takový člověk vám nejlépe řekne, zda už jeho kancelář podobnou tématiku financovala a pokud ano, jistě vám doporučí téma, které je nyní aktuální. Po svém návratu můžete s takovým člověkem udržovat písemný kontakt a s jeho pomocí tak upravit a vylepšit váš původní nápad.

  V tomto článku jsme si ukázali, jak bychom měli přistupovat k požadavkům, které na nás Evropská komise klade v případě, že ji žádáme o finanční podporu. Tyto požadavky jsou někdy velmi náročné, nejsou však nezvladatelné. A jako všechno v životě, i psaní projektů se dá postupně natrénovat. Počáteční neúspěch je zcela normální a neměl by nikoho odradit. Jen málokomu se podařilo podat úspěšný projekt na první pokus. Ale chybami se člověk učí a důležité je nenechat se odradit po prvním nezdaru. Je samozřejmě možné nechat si při přípravě projektu poradit od profesionálů. I zde je však nutné mít se na pozoru. Zejména v současné vzniká celá řada nových poradenských organizací, které za sebou mají jen minimální výsledky, avšak jejich prezentační schopnosti tyto nedostatky dovedně zakrývají. Je tedy důležité ověřit si schopnosti takové poradenské firmy. Dobrým způsobem, jak si ověřit zkušenosti poradenské firmy, je zeptat se Národní kontaktní organizace pro konkrétní program, zda firmu zná a zda ví, komu a s jakou úspěšností pomohla firma při zpracování projektového záměru. Dále je dobré si vyžádat konkrétní reference konkrétních klientů a tyto reference si ověřit. Rovněž se zeptejte na množství sepsaných projektů, do jakých programů byly podány, kolik projektů bylo úspěšných a u kolika projektů měla firma zkušenosti i s jejich koordinací a managementem. Příprava projektu je náročná záležitost a pokud je dobře provedena, jistě se vyplatí za tuto službu zaplatit, protože se tím může značně zvýšit možnost úspěšnosti žádosti o grant. Důležité však je si nabízenou službu ověřit, což platí nejen v oblasti přípravy evropských projektů.

  Od momentu vstupu České republiky do Evropské unie se českým organizacím otevře přístup k mnoha dalším evropským programům, které pro nás doposud přístupné nebyly. Zorientovat se v takových programech bude náročné a bude zapotřebí věnovat čas také vzdělávání se v této oblasti. V současné době se nabízí celá řada kurzů a školení, ale situace je podobná jako v případě poradenských služeb. Než investujete do jakéhokoliv školení, ověřte si, kdo školení pořádá, kdo je školitelem, jaké má reference a zkušenosti v dané oblasti, znají ho příslušné odbory ministerstev a Národní kontaktní organizace? Česká republika je malou zemí a klíčoví experti jsou většinou známi a vy se ke stejným jménům dopracujete různými cestami. I přesto, že je zkušenost českých organizací s evropskými projekty poměrně mladá, existují již nyní jednotlivci i organizace, které na tomto poli působí již dlouho.

  Rok 2004 přináší českým organizacím nové možnosti financování svých záměrů. Je důležité si uvědomit, že zpracování takových záměrů je záležitost sice náročná, ale ne neschůdná. Ty organizace, které se začnou pokoušet o zpracování projektů mezi prvními, získají velký náskok a s každým novým projektem se zvyšují zkušenosti předkladatelů a stoupají jejich šance na úspěch.

 

 

 

Konzorciální nákup biologických databází

(Zkušenosti z provozu projektu LI200055)

 

RNDr. Svatopluk RIEGER, CSc.

Univerzita Palackého, Olomouc

<rieger@prfnw.upol.cz>

 

         Na úvod seznámení s faktografickými údaji. V rámci projektů řady LI byl podán a následně provozován projekt „Konzorciální nákup biologických databází“. Základní zpřístupněnou databází byly Biological Abstracts, pro zájemce pak ještě Zoological Record. Producentem obou uvedených databází byla společnost Biosis, která se později spojila se společností OVID. Zprostředkovatelem přístupu byla česká firma Albertina icome Praha, která je současně výhradním zástupcem jmenovaných producentů pro Českou republiku. Ta nám také umožnila provoz a vystavení databází na jejich serveru ERL. V původním složení byly členy konzorcia tyto instituce:

         Česká zemědělská univerzita, Praha, - Jihočeská univerzita, České Budějovice       - Masarykova univerzita, Brno    - Ostravská univerzita, Ostrava - Univerzita Karlova, Praha, Plzeň, Hradec Králové     - Univerzita Palackého, Olomouc – Akademie věd ČR (4 ústavy v Praze)- Národní lékařská knihovna, Praha      - Národní knihovna ČR, Praha.

         V posledním roce bylo konzorcium rozšířeno o další organizace:

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno a Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno.

         A teď již ke slíbeným zkušenostem, které jsem získal za čtyři roky chodu tohoto neformálního společenství. V první řadě se můžeme pochlubit úspěchy, které se nám podařily nad rámec původního projektu. Díky přijetí dalších projektů řady LI, konkrétně LI200028, který umožnil akademickým pracovištím přístup do plných textů časopisů vydavatelství Elsevier a Springer, jsme mohli provázáním abstraktových záznamů s plnými texty těchto dvou významných nakladatelů našim uživatelům poskytnout nebývalý informační komfort. K tomu se přiřadilo obdobné provázání na plné texty časopisů individuálně předplacených jednotlivými organizacemi.

         Dalším úspěchem bylo, že díky výhodnému kurzu dolaru vůči koruně  se podařilo využít zbývající finance k rozšíření služeb bez nároku na dodatkové dotace. V průběhu činnosti jsme rozšířili retrospektivu (backfiles) databází.  ČZU jsme dokoupili přístup do Zoological Record, jejichž potřebu pocítili až v průběhu času a konečně největší „terno“ bylo v posledním roce projektu rozšíření uživatelů o dvě „celobiologické“ organizace a dokoupení specializovaných databází Entomological Abstracts pro pět uživatelů a hydrobiologické databáze ASFA pro řešitelskou organizaci.

         Aby ale sdělení našich zkušeností byla vyvážená, je nutno upozornit na některé problémy: Naše propagační nasazení projektu se ne vždy setkalo s očekávanou odezvou. Jednou skupinou byli konzervativní a „neosvícení“ pedagogové, kteří vědomi si své nízké počítačové gramotnosti nebo neochoty prosazovat nové metody výuky, nedokázali rozvinout zájem studentů o využití moderních přístupů k informačním zdrojům. Druhou skupinou byli právě studenti, kteří nedostatečně motivováni některými pedagogy setrvávali na cestě nejmenšího odporu a s heslem „Google je všemocný a vždy něco najde“ sklouzávali k pohodlnosti naučit se vyšší vyhledávací komfort specializovaných databází.

         Některé brzdící momenty byly i uvnitř řešitelského týmu. Při tak velkém množství uživatelů se občas stane, že některý pověřený pracovník v účastnické organizaci  nemá dostatek času nebo nadšení věnovat projektu než povinné penzum a jen se tzv. „veze“. Řešiteli pak nezbývá, než např. výroční zprávy několikrát urgovat nebo je vytvořit z alternativních zdrojů. Proto jsem dnes rád svému  rozhodnutí, že pro operativní řízení projektu je výhodnější varianta s jedním řešitelem a členy konzorcia než s několika spoluřešiteli, kdy je třeba k rozhodnutí jakéhokoliv kroku souhlasu všech, zvláště ve finanční oblasti.  Dalším problémem bylo udržení plného a plynulého přístupu k databázím. Přístup do databází byl nastaven na identifikaci příslušného rozsahu IP adres počítačů.V mnoha organizacích jsou jednotlivé jednotky (pracoviště, odbory, fakulty) rozmístěny v několika budovách, v některých případech dokonce v různých lokalitách města. A tu vzniká právě problém s udržením spolehlivosti a plynulosti přístupu. Občas se stává, že část počítačové sítě je mimo provoz. Někdy zase je vyčerpán počet počítačů v rozsahu příslušného rozsahu IP adres a musí být vytvořen nebo změněn segment adres. Pokud to pracovníci síťových služeb zapomenou správci databáze oznámit, je konektivita opět narušena. Podobně je tomu, kdy se oprávněný uživatel (fyzická osoba) přestěhuje v rámci organizace mimo uvedený rozsah IP adres a nenahlásí včas tuto změnu.

         Postupně se tedy dostávám k závěrům, ke kterým jsem za čtyři roky provozu dospěl.

         V první řadě jsou potřeba pevné nervy a trpělivost dostat se přes všechny peripetie formální přihlášky projektu. Pak musíme získat spolehlivého a vstřícného dodavatele – v případě Albertiny icome Praha se to podařilo všem jejich zákazníkům – řešitelům. A konečně – je-li to možné – vybrat si v uživatelských organizacích stejně spolehlivé a vstřícné „styčné důstojníky“. Pokud uživatele zastupuje člověk, který bere svou funkci jako jednu z mnoha, dostáváme se do stejných problémů, které jsem již popsal, např. zdlouhavá komunikace, špatná zpětná vazba atd. Nejlépe se v těchto funkcích osvědčili lidé stejně „postižení“, tj. řešitelé obdobných projektů, kteří cítí stejné nadšení pro věc i stejnou odpovědnost jako vy.

         Přeji tedy všem budoucím řešitelům mnoho štěstí v jejich snaze a věřím, že některé moje postřehy jim ušetří zbytečné problémy.

         Bližší podrobnosti o všech konzorciálních projektech, zabývajících se získáváním informačních zdrojů ze všech oblastí vědy a výzkumu najdete na adrese http://infozdroje.cz.

        

 

 

Psychiatrické centrum Praha – Informační středisko

 

PhDr. Alena PALČOVÁ

Psychiatrické centrum, Praha

<palcova@pcp.lf3.cuni.cz>

 

         Poměr výzkumné a léčebné činnosti – 60 : 40 (70 : 30).

Výzkumné projekty

období

psychiatrie

PCP

PCP v %

od 2000

51

33

65

2003

25

22

84

Podané návrhy projektů (úspěšnost 55 %)

1994

1

MZ – Zdraví a výživa lidu

1996

1

MŠMT – Prezentace

1997

5

MŠMT – Prezentace

1998

1

MŠMT – Prezentace

1999

8

Nadace Českého literárního fondu

MŠMT – Prezentace
            – Informační zdroje pro vědu a výzkum LI

2000

4

Nadace Českého literárního fondu

MŠMT – Projekty podpory zdraví

MZ – Program protidrogové politiky

2003

2

MŠMT – Informační zdroje pro vědu a výzkum LN

Přijaté a realizované projekty

1994

1
91 tis. Kč

MZ – Zdraví lidu a zdravá výživa (Psychiatři ČR)

1996

1
61 tis. Kč

MŠMT – Prezentace (1 publikace)

1997

5
392 tis. Kč

MŠMT – Prezentace (4 publikace + Svět knihy)

1998

2

74 tis. Kč

Nadace Českého literárního fondu

MŠMT – Prezentace (Svět knihy)

1999

1

48 tis. Kč

MŠMT – Prezentace (Psychoterapeutická konference)

2000

2

1667 tis. Kč

MZ – Program protidrogové politiky (1 publikace)
MŠMT – Informační zdroje pro vědu a výzkum LI

LI 200076 „Informační zdroje pro psychiatrii“

Cíl: Kontinuita odběru základních informačních zdrojů pro obor.

Výsledek: Předplatné pro 12, respektive 13 titulů zahraničních časopisů a licence bibliografické databáze EMBASE Psychiatry.

Vynaložené finanční prostředky (v tisících Kč)

Rok 

2000

2001

2002

2003

celkem

zadavatelem

349

376

405

437

1576

nositelem

98

104

120

143

432

celkem

447

480

525

580

1999

         Zkušenosti

- Důkladně prostudovat vyhlášení a pokyny.

- Jasně formulovat cíle a podpůrné argumenty.

- Dodržet smlouvu se zadavatelem.

- Nebát se.

- Nenechat se znechutit „úředním šimlem“.

- Zkoušet všechny možnosti.

 

 

 

Některá pravidla sepsání projektu

 

Mgr. Marie PARÁKOVÁ

Univerzita Karlova, Praha

<marie.parakova@ruk.cuni.cz>

 

         Fáze  tvorby projektu:

- Příprava

- Vlastní sepsání projektu

- Kontrola

- Příprava

- Teze

- Zkontaktování účastníků projektu

- Schůzka budoucích řešitelů

- Rozhodnutí o hlavním řešiteli

- Forma účasti na projektu – 2 alternativy

Teze

         Vytvořit základní tezi tak, aby především:

- odpovídala zadání projektu,

- v případě víceletých projektů byly časově splnitelné jednotlivé etapy,

- finanční rozvaha nebyla příliš předimenzovaná,

- byla rozložena vhodně kapacita pracovních sil.

Sepsání vlastního projektu

         Pozorně přečíst zadání !!!

         Vytvořit si základní osnovu, která se osvědčila mně, případně převzít zkušenosti od jiného řešitele.

         Základní nástin osnovy.

Základní osnova

         Uvést současný stav řešené problematiky (včetně statistických ukazatelů).

         Popsat vámi navrhované řešení, které by nemělo být v žádném případě rozvleklé, nekonkrétní.

         Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí cílů a výhod oproti stávajícímu stavu.

 

         V případě nabídky na hardwarové, softwarové vybavení či další produkt nebo službu je třeba mít tuto skutečnost doloženu.

         Součástí je i životopis, který by měl mít podobu profesního strukturovaného životopisu s uvedením účasti v dalších projektech včetně publikační činnosti.

         Krátké shrnutí řešené problematiky v podobě anotace, mnohdy i uvedení klíčových slov, anglického překladu apod.

Kontrola projektu

         Třeba dbát na následující skutečnosti:

- aktuální verze formulářů,

- formální náležitosti – datumy, podpisy, razítka,

- zařazení do odpovídající skupiny,

- správný počet formulářů.

- odpovídající forma a formát předání projektu,

- zjištění přesného termínu odevzdání  projektu a dbát na jeho dodržení.

         Zbytek je ve hvězdách …….

 

 

 

 

 

 

 


*        Seminář se zahraniční účastí „Příprava a realizace projektů“ byl pořádán dne 9. prosince 2003 v Kongresovém centru Nemocnice Na Homolce v Praze 5 Ministerstvem zdravotnictví ČR, Národní lékařskou knihovnou a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví – OVI.


STATISTICKÉ  UKAZATELE  VISZ

 

 

Lékařské knihovny: e-mailové adresy vedoucích

Adamová Andrea, SLL Karlova Studánka                     adamova@k.studanka.cz

Antošíková Hana, FN Bulovka                                                            knihovna@fnb.cz

Babidoričová Miroslava, N Č. Krumlov       miroslava.babidoricova@nemckr.cz

Barberová Anna, KHN Karviná                                                         khn@khn.cz

Beránková Alena, SZŠ H. Králové                                                 zshk@zshk.cz

Berková Irena, PL Dobřany                                                     knihovna@pld.cz

Bínová Milena, SZŠ Praha-Alšovo                                   szsavzs@szspraha1.cz

Blablová Dana, N TGM Hodonín                                           nemho@nemho.cz

Blažíčková Zdeňka, SZŠ Žďár n. S.                      blazickova.zdena@szszdar.cz

Blovská, NsP Ivančice                                                                    blovska@nspiv.cz

Bohunická Karla, N Chrudim                                      bohunicka@hospital.chrudim.cz     

Bouzková Helena, NLK Praha                                                 bouzkova@nlk.cz

Budzinská Marie, NsP Orlová                                               budzinska@post.cz

Bulíčková Hana, SZŠ Pardubice                             bulickova@szs.pardubice.cz

Bulínová, SZŠ Znojmo                                              szs.znojmo@zn.orgman.cz

Bušinová Petra, SZŠ Olomouc                                                        businova@epol.cz

Buzková Alena, OkrN Tábor                                      Alena.Buzkova@ontab.cz

Cilečková Miluše, NsP U. Hradiště                                       cilecekm@nspuh.cz

Csengeová Karla, SZŠ Nový Jičín                                  csengeova@seznam.cz

Čečková Eva, FN H.Králové                                            ceckova@lfhk.cuni.cz

Čecháková Eva, NsP Přerov                                            cechakova@nempr.cz

Čechlovská Libuše, SZZ M. Boleslav                                 knihovna@szzmb.cz

Čermáková Kateřina, SZŠ Třebíč                                            info@szstrebic.cz

Černovská Iveta, MN Čáslav                               iveta.cernovska@nemcaslav.cz

Ditrichová Drahomíra, FTNsP - ÚL TRN Prosečnice        ultrnsekret@volny.cz

Dobiášová Zuzana, FN Motol                        zuzana.dobiasova@lfmotol.cuni.cz

Dobrovolná Iveta, N Jihlava                                      iveta.dobrovolna@nemji.cz

Drdulová Alena, NCONZO Brno                              alena@knihovna.nconzo.cz

Dufková Hana, Kožní klinika VFN                                    dufkova.hana@vfn.cz

Dušková Barbara, StSlN Opava                                   ovi@nemocnice.opava.cz

Dvořáková Helena, N Č.Budějovice                                     hdvorak@nemcb.cz

Dvořáková M., N Ústí n. Orlicí                                            knihovna@uo.hospital.cz

Dzúrová Jelena, FN Brno                                                    jdzurova@fnbrno.cz

Džambová Martina, KHS Ostrava                        martina.dzambova@khsova.cz

Eiseltová Věra, SZS Praha-Ruská                                         szs.ruska@volny.cz

Ertlová Helena, FNsP Ostrava                                     Helena.Ertlova@fnspo.cz

Fialová Jiřina, PL Havlíčkův Brod                             jfialova@plhb.highlands.cz

Fleisigová Eva, NsP Klatovy                                                      info@nemkt.cz

Fotrová Dagmar, L TRN Janov                                                      d.fotrova@cbox.cz

Gálová Ludmila, MěN Hustopeče                         info@nemocnicehustopece.cz

Gawlasová Alena, KHS Zlín                                   alena.gawlasova@khszlin.cz

Grenarová Milena, OkrN Vsetín                                 milenag@nemocnice-vs.cz

Hábová Martina, 3. LF UK Praha                             martina.habova@lf3.cuni.cz

Hajnová Marie, L Aurora Třeboň                                       mhajnova@aurora.cz

Hanzlíková Ludmila, OkrN J.Hradec                           hanzlikova@hospitaljh.cz

Hauserová Naděžda, SZŠ Jihlava                                      nhauserova@szs-ji.cz

Havelková Jana, ÚHKT Praha                                         jana.havelkova@uhkt.cz

Hofštetrová Naděžda, KHS stk Praha                    knihovna.khsstc@centrum.cz

Holá Jana, NsP Příbram                                       ostkni@nemocnice.pribram.cz

Holubová Věra, SZŠ Krnov                                           holubova@szskrnov.cz

Holubová Vladimíra, N Litoměřice                            knihovna@nemocnice-lt.cz

Hrdounová Lenka, EÚ Praha                                             lhrdounova@endo.cz

Húšťalová Šárka, SZŠ Opava                              knihovna2@zdrav-sk.opava.cz

Hyklová Ludmila, N Děčín                                                 knihovna@nemdc.cz

Charvátová Marie, SZŠ Kolín                                      sekretariat@zdravotka.cz

Chvojková Iva, SZŠ Kladno                                      chvojkova@svzskladno.cz

Jahelková Lenka, SZŠ Liberec                     lenka.jahelkova@szsvzslib.hiedu.cz

Janů M., DPL Opařany                                            dploparany@dploparany.cz

Jarešová Jiřina, OkrN Jičín                                                              lk@nemjc.cz

Jarolímková Adéla, IKEM Praha                        adela.jarolimkova@medicon.cz

Jašíková Irena, NsP Nový Jičín                                                           irejas@quick.cz

Jelínková D., SZŠ Chrudim                                                     zsdrs@chr.czn.cz

Jurásková Jana, CKTCH Brno                                      jana.juraskova@cktch.cz

Jurková Hana, N Svitavy                                                    knihovna@nemsy.cz

Karabcová Jiřina, ZZS hl.m. Prahy                        jirina.karabcova@zzshmp.cz

Klímová Jitka, N Liberec                                             jitka.klimova@nemlib.cz

Kociánová Jana, PL Opava                                                  plopa.hlb@coms.cz

Kolmanová Petra, SZŠ Kyjov                                           szskyjov@centrum.cz

Kovalčuková Hana, FN U sv. Anny Brno                hana.kovalcukova@fnusa.cz

Kovářová Renata, OkrN Strakonice                              Kovarova.R@seznam.cz

Kratochvílová Jaroslava, N Nové Město na M.        jarkratochvilova@seznam.cz

Krčová Dorota, N Frýdek-Místek                                         krcova@nemfm.cz

Křídlová Dagmar, N Kolín                                 lk.nemocnicekolin@centrum.cz

Křížová Blanka, PL Kroměříž                                               krizovab@plkm.cz

Kubová Jitka, ÚN Brno                                                         knihovna@unbr.cz

Kudláček Rostislav, SÚKL Praha                                                     svi@sukl.cz

Kufová Dagmar, N Třinec                                          dagmar.kufova@nemtr.cz

Künzlová Irena, SZŠ Chomutov                                              szscv@cvnet.cz

Kuřecová Martina, SZŠ Frýdek-Místek                                zdrskola@applet.cz

Lejhancová Hana, LL Bohdaneč                                          h.lejhancova@llb.cz

Lesenková Eva, IPVZ Praha                                                 lesenkova@ipvz.cz

Libichová Miroslava, IN Boskovice                          knihovna@in-boskovice.cz

Lišková Irena, VZŠ Praha 5                                          vzspraha5@mbox.vol.cz

Macíková Veronika, SZŠ Brno-Merhautova                   macikova@szsmerh.cz

Malá Jana, SZŠ Benešov                                                             szsbn@atlas.cz

Malečková Alena, VFN Praha                               alena.maleckova@lf1.cuni.cz

Mareš Zdeněk, RÚ Praha                                                         mares@revma.cz

Maurová Zuzana, VN Náchod                                                 knihovna@vnn.cz

Menoušek Jiří, NsP Louny                                                      svi@nemlouny.cz

Mikšíková Ivana, SZŠ Kroměříž                                       miksikova@szskm.cz

Minaříková H., SZŠ  Příbram                                                       szs@szs.pb.cz

Moučková Ludmila, SZŠ Vyškov                                    zdravskola@vy.gin.cz

Mutlová Andrea, SZŠ Teplice                                          szvs-teplice@volny.cz

Nemeškalová Eva, OkrN Pelhřimov                      knihovna.onp@worldonline.cz

Netopilová Vanda, N Kroměříž                                                 lk-km@volny.cz

Nezhybová Marie, SZŠ Hranice                                              szs@szs.hranet.cz

Nohejlová Jana, NsP Vyškov                                            nohejlova@nemvy.cz

Nováková Jana, SZŠ Zlín                                     jana.novakova@szsvzszlin.cz

Nyčová Ivana, ÚPMD Praha                                        knihovna@mail.upmd.cz

Osinková Jana, NsP Most                                                    knihovna@nspm.cz

Palčová Alena, PC Praha                                                       palcova@pcp.lf3.cuni.cz

Pálková Jaromíra, SZŠ Písek                                                   sekret@szs-pi.cz

Patočková Michaela, N Kyjov                           michaela.patockova@nemkyj.cz

Pavlíčková Stanislava, SZŠ Mladá Boleslav                           szs-mb@dragon.cz

Pavlovská Jaroslava, N na Homolce                                 homolka@terminal.cz

Pechová Monika, NsP Bohumín                                  pechova@nspbohumin.cz

Perlíková Eliška, FNKV Praha                                              perlikova@fnkv.cz

Pirnerová J., FarF UK H. Králové                                        pirnero@faf.cuni.cz

Polková Liběna, SLL Darkov                                               polkova@darkov.cz

Potomková Jarmila, FN Olomouc                                potomkov@tunw.upol.cz

Překlasová Zdeňka, RÚ Hrabyně                                 ruhrabyne@ruhrabyne.cz

Říhová Jana, NsP Kadaň                                                            rihova@nemkadan.cz

Sklenská Jarmila, SZZ Krnov                                     knihovna@szzkrnov.iol.cz

Sládková Vlasta, MěN Ostrava                                    vlasta.sladkova@mnof.cz

Solničková Klára, N Karlovy Vary                                      knihovna@nemkv.cz

Součková Petra, SZŠ Trutnov                                      souckova@szstrutnov.cz

Šebestová Vlasta, N Břeclav                                          v.sebestova@seznam.cz

Šímová B., PL Brno                                                             simova@plbrno.cz

Šimralová Dana, NsP Mělník                                        knihovna@nspmelnik.cz

Šindlerová Jindřiška, BN Zlín                                            sindlerova@bnzlin.cz

Škorničková Ilona, N Sokolov                                          skorniil@nemosok.cz

Šparlinková Ivana, SZŠ Ústí n. Orlicí                                         szsuo@szsuo.cz

Špičáková Olga, N Prostějov                                lekarska.knihovna@nempv.cz

Štaudová Eliška, MOÚ Brno                                                  staudova@mou.cz

Šustková, SZŠ Karviná                                          sustkova@sszdra-karvina.cz

Šustrová Lenka, N Hořovice                                            sustrova@nemhoro.cz

Švecová Jaroslava, NsP Karviná                                                  meso@rkka.cz

Tichá Alena, Vítkovická N bl. M. A.                                alena.ticha@vnbma.cz

Tlapáková Dana, N Pardubice                                        knihovna@nem.pce.cz

Tomandlová Věra, IZPE Kostelec n. Černými  lesy   Vera.Tomandlova@izpe.cz

Treybalová Alena, PL Kosmonosy                            knihovna@plkosmonosy.cz

Trnková Eva, KHS Plzeň                                               knihovna@khsplzen.cz

Tylšerová Jana, PL Šternberk                                                   plstbk@plstbk.cz

Urbánková K., VZŠ J.P. Brno                                              knihovna@vzsjp.cz

Válková Alena, RÚ Kladruby                                       valkova@rehabilitace.cz

Vašíčková Dana, PL Bohnice                                       vasickova@plbohnice.cz

Veselá Jana, SZÚ Praha                                                               jvesela@szu.cz

Veselá Jarmila, MěN Valašské Meziříčí                       jarmila.vesela@valmez.cz

Veselá Milada, N Třebíč                                              milada.vesela@nem-tr.cz

Vodná Alena, SZŠ Šumperk                                 szs.sumperk@worldonline.cz

Vojáčková Zuzana, Masarykova n. Ústí                   zuzana.vojackova@mnul.cz

Vyternová, N Písek                                                    Vyternova@nemopisek.cz

Waltersteinová Alena, N Nymburk                               jana.volfova@nemnbk.cz

Zaciosová Maria, MěMasN Jilemnice                        maria.zaciosova@nemjil.cz

Zahrlová Gizeta, N Cheb                                                    Z.Gizela@seznam.cz

Zajícová Lenka, NsP Česká Lípa                                 lenka.zajicova@nemcl.cz

Zajíček František, LF MU Brno                                     fzajicek@med.muni.cz

Zákostelecká Alena, SZŠ Tábor                                          szs_tabor@volny.cz

Zdeňková Dana, FN Plzeň                                        dana.zdenkova@lfp.cuni.cz

Zoubková Jana, SZŠ Havlíčkův Brod                    knihovna@zdravskol.hbnet.cz

 

 

 

KONFERENCE - SEMINÁŘE

 

 

SKIP: Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce

 

Název akce                                            Místo konání           Termín

LIBRI - Knižní Olomouc                   

Výstaviště Flora, Olomouc 

04.- 06. 03.

CEBIT 2004                               

Deutsche Messe,  Hannover               

18.- 23. 03.

LEIPZIGER BUCHMESSE                      

SEPP International,   Lipsko                 

25.- 28. 03.

Kurz: Hodnocení kvality informací pro EBM

IPVZ Praha

08. 04.

*MEDSOFT 2004

Amber Hotel Palcát, Tábor

20. - 21. 04.

INFORUM 2004                             

Albertina icome, Praha                      

25. - 27. 05.

5. valná hromada SKIP                    

SKIP, Jindřichův Hradec      

24. - 26. 06.

**9th European Conference of Medical and Information  Libraries

EAHIL, Santander - Spain

20. - 25. 09

Dostupné na WWW:  <http://www.stk.cz/Akce> 31. 1. 2004.

* : <www1.lf1.cuni.cz/informa.html>.

** : <https://ibio.humv.es/biblioteca/eahil>.