AKTUALITY NLK

 

Jmenování nové ředitelky NLK

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

s účinností od 1. června 1998 jsem byla jmenována ministryní zdravotnictví ČR do funkce ředitelky Národní lékařské knihovny v Praze, ústředního knihovnicko-informačního pracoviště v oblasti lékařství a zdravotnictví. Jsem poctěna tím, že je mi umožněno zastávat vedoucí místo v této instituci, a zároveň si dobře uvědomuji odpovědnost, kterou jsem tímto převzala vůči pracovníkům i uživatelům v oblasti vědeckých lékařských informací.

Ve své práci se budu snažit, aby vše dobré, co NLK dosud dělala, bylo zachováno a dále se rozvíjelo. Tam, kde věci nebyly dotaženy do konce, aby se tak stalo. Mojí základní prioritou je spokojený uživatel a hned na druhém místě tvorba příjemného pracovního prostředí a dobrých vztahů na pracovišti. Těším se na spolupráci se všemi, se kterými budu mít společné cíle, a doufám, že tak přispějeme ke zvýšení společenské prestiže našeho knihovnického poslání.

PhDr. Helena Bouzková

 

Den otevřených dveří

Již třetím rokem se uskutečnil v NLK Den otevřených dveří. Prezentace našich služeb dne 22. dubna probíhala tentokrát netradiční formou, jež se však již osvědčila před nedávnem při sympoziu Počítače v medicíně. K demonstraci vybraných služeb NLK bylo využito našich webovských stránek, z počítače se promítalo s pomocí LCD projektoru na plátno. Ve studovně se tak uskutečnily celkem tři přibližně hodinové bloky se slovním výkladem pracovníků příslušných oddělení. Prezentovaný program byl zaměřen na ukázky práce oddělení doplňování fondů, služeb čtenářům, bibliografie a katalogizace, rešeršního, automatizace a Zdravotnického muzea. Po ukončení programu mohli návštěvníci navštívit podle svého zájmu jednotlivá pracoviště. Byl jim zpřístupněn nový objekt NLK v Sokolské 54 včetně nádvorního domku s vybranými sbírkami Zdravotnického muzea.

Během dne navštívilo NLK 58 zájemců. Nejvíce návštěvníků bylo z knihovnických pracovišť. Odpolední závěrečný blok byl věnován našim uživatelům.

Záměrem těchto akcí je propagovat odborné informační služby knihovny a zároveň na základě praktických ukázek poskytovat pomoc pracovníkům sítě lékařských knihoven při zavádění moderní informační technologie na jejich pracovištích. Podle ohlasu mezi návštěvníky věříme, že Den otevřených dveří 1998 splnil svůj účel.

 

Novinky z oddělení doplňování fondů NLK

Koncem května očekáváme dodávku knižního daru HOPE, který by měl představovat kromě jiných asi 80 beden publikací, objednaných v konci loňského roku pro knihovny naší sítě. ODF se bude snažit publikace zpracovat a distribuovat podle možností hned během června, neboť dar bude dočasně složen v depozitáři NLK v Revmatologickém ústavu a jeho rozdělování by nemělo dlouhodobě narušit provoz ani ODF, ani depozitáře. Dotyčné instituce vyzveme k převzetí daru v nejbližším možném termínu.

Současně s distribucí daru HOPE bude ODF předávat vybraným knihovnám publikaci "Práva dítěte v dokumentech" (ISBN 80-8521-56-7), vydanou organizací Mezinárodní ochrana dětí. Tuto akci podporuje MZ ČR a my prosíme naše kolegy, aby věnovali propagaci knihy mezi čtenáři pozornost, kterou zasluhuje.

ODF také začalo zpracovávat sbírku závěrečných zpráv o řešení grantů IGA MZ ČR. Zprávy získané přímo od IGA postupně projdou celou katalogizační linkou a budou v našem katalogu ALEPH k dispozici v samostatné bázi IGA se signaturami G. Jejich výpůjční režim bude upraven s ohledem na tento typ dokumentů.

Ve spolupráci s dr. Hůlovcovou ze souborných katalogů doplňujeme údaje v databázi LSS (souborný katalog zahraničních periodik dostupných v ČR a SR od r. 1976) o URL adresy těch časopiseckých titulů, které vydavatelé zpřístupňují v elektronické podobě. K nalezení údajů a přímému propojení na domovskou stránku časopisu používejte výhradně www přístup do báze LSS, resp. vstupujte z webovské stránky NLK do oddílu Elektronický informační systém - Katalogy budované v NLK v systému ALEPH (www přístup) - http://nlkdec.nlk.cz/ALEPH.

Dalším krokem k většímu komfortu uživatelů našich služeb je možnost zasílat žádosti o službu JASON, resp. o získání článku z odborného lékařského periodika nedostupného na našem území, přes Internet. Formulář pro vyplnění přesných údajů, nutných pro objednání článku v SRN, je k nalezení v kapitole Elektronický informační systém:

http://www.nlk.cz/cgi-bin/toCP1250/czech/formulare/jason.html

Na naší domovské stránce jsme také připravili prostor pro rychlé zasílání operativních zpráv a návrhů týkajících se akvizice a její koordinace v síti akreditovaných lékařských knihoven. Naleznete ho v kapitole Národní spolupráce pod názvem koordinovaná akvizice periodik - návrhy na 1999 (http://nt.nlk.cz/akvizice/akvizice.html). Předpokládáme využívání této platformy hlavně v objednávkovém období periodik a prosíme vás, abyste neváhali informovat své kolegy akvizitéry o změnách v odběru časopisů (jak rušení titulů, zejména unikátních v regionech či v ČR, tak objednávky nových titulů). Využívejte toto místo i jako diskusní fórum k otázkám doplňování fondů nejen v NLK a zasílejte sem svá dezideráta.

Na tomto místě chceme informovat, že NLK bude nově objednávat časopisy Climacteric ( ISSN 1369-7137) a Nature Neuroscience.

Na závěr informace o organizační změně: od 1.6. t.r. přechází vedení čítárny časopisů v 1. patře Sokolské 31 pod oddělení služeb čtenářům NLK.

 

Novinky z publikačního oddělení

 

V letošním ročníku Referátového výběru z radiodiagnostiky vycházejí otázky k základní atestaci z radiodiagnostiky. Referátový výběr si zájemci mohou objednat písemně na adrese NLK Sokolská 54, 121 32 Praha 2. Čísla, která již vyšla, je možno zakoupit v expedici nebo na disketě v redakci, č. dveří 302. Cena jednotlivého výtisku je 30,- Kč.

 

 

CD-ROM BiblioMedica 1998

Ve vydávání CD-ROM BiblioMedica, obsahujícího nejvýznamnější báze vytvářené Národní lékařskou knihovnou, nedošlo v letošním roce k podstatným změnám. Jedinou novinkou je v bázi BMČ zavedení signatur excerpovaných časopisů ve fondu NLK. Nadále jsou všechny báze vybaveny vyhledávacím systémem FRET pro DOS i programem WINIFRET pro Windows.

Nárůst zpřístupňovaných záznamů lze dokumentovat na srovnání disků z 1. čtvrtletí 1997 a 1998:

BMČ (Bibliographia medica čechoslovaca) 191 68 - 207 271

ZDT (Zprávy z denního tisku) 72 597 - 84 947

SKP (Souborný katalog zahraničních periodik) 5 550 - 5 677

LOK (Adresář přispěvatelů do SKP) 587 - 590

Objednávky CD-ROM BiblioMedica na adrese: Albertina icome Praha, Revoluční 13, 110 00 Praha 1. Demoverzi lze získat zdarma.

 

 

 

Znovu o Internetu pro uživatele NLK

Mgr. Vlasta Studihradová

Národní lékařská knihovna, Praha

O prvních zkušenostech s využíváním Internetu při školení uživatelů NLK jsme referovali v LK 1, 1996, č. 6, s. 21-22. Provoz NLK v oblasti Internetu doznal určitého obohacení. V oddělení služeb čtenářům se koná pravidelně každé úterý a čtvrtek od 13.30 do 15.30 hod. školení pro začínající uživatele služeb Internetu. Školení je zaměřeno obecně na vyhledávání v Internetu (pohyb po WWW stránkách, zadání požadovaného URL, použití Bookmarks apod.), na používání vyhledávacích serverů (AltaVista, Seznam, aj.) a elektronických katalogů a bází dat (on-line katalogy knihoven, báze MEDLINE).

V souvislosti s postupující automatizací naší knihovny klademe zvláštní důraz na seznámení uživatelů s naším on-line katalogem v systému ALEPH. V tomto systému má NLK uložen nejen fond monografií, disertací a suplement (báze NML), ale i souborný katalog zahraničních lékařských monografií v ČR vydaných v r. 1994-1997 (báze LBS) a souborný katalog zahraničních lékařských časopisů v ČR a SR odebíraných od r. 1976 (báze LSS). K dispozici jsou i další báze MES a ADR.

Tato služba uživatelské veřejnosti prošla v souvislosti s postupnou automatizací knihovnicko-informačních služeb určitým vývojem. V současné době školíme zájemce o vyhledávání v on-line katalogu. Tímto způsobem lze vyhledávat informace o požadovaných publikacích a požadovat u služby jejich zapůjčení. Ve webovském nebo telnetovském prostředí lze přitom získat i rešerši k hledanému tématu. Dalším směrem, kterým se školení zaměřuje, je vyhledávání v bázi MEDLINE, do které NML v Bethesdě umožnila v minulém roce volný přístup. Zde vycházíme často z konkrétního požadavku uživatele, který si potřebuje zpracovat rešerši.

Školení uživatelů začínáme elementárním seznamováním s počítačem. Uživatelé se v tomto ohledu značně liší, proto je nutno k nim přistupovat individuálně. Dalším krokem je nácvik přístupu do domovské stránky NLK, která většinou bývá výchozím bodem k hledání informací v celosvětové síti. Z domovské stránky může uživatel vybírat odkazy (linky) na příslušné informační zdroje.

Závěrem můžeme konstatovat, že o školení uživatelů v práci s Internetem je stálý zájem. Složení účastníků se však oproti minulosti změnilo. Zatímco dříve převažovali studenti, nyní zřejmě vlivem většího rozšíření Internetu, který je k dispozici i na fakultách, převažují lékaři, knihovníci a ostatní. Možnosti seznámení s využitím sítě Internet dosud využilo cca 500 uživatelů NLK, z toho přes 30 % opakovaně.

Nutno podotknout, že školení probíhá formou individuálních konzultací a poradenství pro úplné začátečníky i pokročilé zájemce se zaměřením na uživatelské využívání informačních elektronických zdrojů v podmínkách NLK.

Upozornění: Kromě úterka a čtvrtka v době od 13.30 do 15.30 hod. nabízíme po předběžné domluvě i jiný termín.

Kontakt: Marek Šolc

tel. : (02) 9633 59 11 l. 45, fax: (02) 2426 6051

e-mail : solc@nlk.cz 

Podmínka: Platná čtenářská legitimace NLK

 

Výstavní činnost Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny v roce 1998

Mgr. Ludmila Cuřínová

Národní lékařská knihovna, Praha

Zdravotnické muzeum se koncem roku 1997 přestěhovalo do vhodnějších prostor a sídlí nyní v nádvorním domku budovy Národní lékařské knihovny v Sokolské ul. č. 54. Přes obtíže, které každý takový přesun přináší, vyvíjí muzeum i v tomto roce aktivní výstavní činnost.

6. ledna byla zahájena v objektu Karolina výstava k 650. výročí založení Univerzity Karlovy. Zdravotnické muzeum se významně podílelo na přípravě části věnované dějinám lékařské fakulty, a to jak obrazovým materiálem, tak trojrozměrnými předměty. Účast muzea ocenil při vernisáži také komisař výstavy.

Dlouhodobě připravovaná obsáhlá výstava z dějin medicíny s využitím panelové části výstavy Medicína očima staletí byla otevřena 10. února 1998 v okresním muzeu v Tachově. Pořadatelé po jejím ukončení v květnu výstavu vrátili zároveň s kladným hodnocením jejího úspěšného průběhu. Zdravotnické muzeum chtělo využívání výstavních panelů vyrobených v roce 1994 pro výstavu v Národním technickém muzeu ukončit, ale na žádost Městského muzea v Kyjově budou použity ještě jednou v tomto roce. Výstava se připravuje na září a říjen t.r. podle prostorových možností a architektonických plánků kyjovského muzea.

Na 14. a 15. května muzeum vybralo a zapůjčilo exponáty pro VI. liberecké dny sester. Rozsáhlejší výstava se podle představ pořadatele připravuje rovněž do Liberce na červenec a srpen v souvislosti s oslavami 150. výročí založení nemocnice v Liberci.

V současné době Zdravotnické muzeum očekává navrácení zapůjčených předmětů a materiálů z Trinity College v Dublinu v Irsku, kde reprezentují Prahu na výstavě uspořádané k historii činnosti irských lékařů v Praze.

Zdravotnické muzeum navštívili zástupci Vlastivědného muzea Jesenicka, lázní Jeseník a města Jeseník se žádostí o spolupráci na výstavě připravované k 200. výročí narození V. Priessnitze. Výstava se bude konat v roce 1999 v rekonstruovaném rodném domku Priessnitze a pořadatelé se Zdravotnickým muzeem v současné době jednají i o přípravě výstavy zaměřené na medicínu 19. století, kterou by chtěli v Jeseníku uspořádat alespoň na dobu jednoho roku.

A konečně i v Praze probíhají v současné době jednání o možnosti uspořádání stálé výstavy Zdravotnického muzea v prostorách Faustova domu. Zde však na rozdíl od výše jmenovaných výstav není k dispozici výstavní nábytek, výtvarník a architekt a také rozsah výstavy vyžaduje důkladnou přípravu. Z uvedených důvodů naráží prozatím realizace záměru na finanční potíže. O dalším vývoji situace budeme průběžně informovat.

 

 

ZPRÁVY

Informační zdroje firmy UMI a publikování v budoucnu

Mgr. Jana Hercová

Národní lékařská knihovna, Praha

UMI (společnost Bell & Howell) byla založena roku 1938 a dnes patří k vedoucím organizacím, které svou činnost zaměřují na uchování bohatství světového vědění a umožňují přístup do svých archivů uživatelům ve více než 160 zemích.

Na základě dohod s téměř 8000 vydavateli zprostředkuje touto cestou na 20 000 periodik a 7000 titulů novin a dalších dokumentů. K méně obvyklým informačním zdrojům patří přes 1 milion archivovaných doktorských disertací a prací vzniklých k dosažení akademických hodností, 140 000 titulů již rozebraných knih (se záběrem od 15. století do současnosti na základě dohod s 500 špičkovými vydavateli) a výzkumné zprávy škol, které svým uživatelům poskytuje na vyžádání jako reprinty. Báze Serials In Microform informuje o článcích a zprávách v novinách a časopisech a lze zde najít některé tituly s pozoruhodnou retrospektivou - 114 let Science, 174 Lancet a také každé číslo The New York Times od 28. září 1851.

K šíření informací využívá společnost všechny dostupné formy dnešní doby - tištěné materiály, magnetické pásky, CD-ROM i online spojení. Katalog elektronických databází pro rok 1998 obsahuje informace z oblasti obchodu, techniky, sociálních věd a medicíny. Pro zájemce o medicínské informace nabízí jako novinku roku databázi ProQuest Medical Library, kde je možno prohlížet plné texty 110 lékařských časopisů, které jsou indexovány v bibliografické databázi MEDLINE. Časopisy byly vybrány z oblasti ošetřovatelství, pediatrie, neurologie, farmakologie, kardiologie a fyzikální terapie. Plnotextové časopisy jsou zařazeny s retrospektivou od roku 1994 a aktualizace probíhá jednou za měsíc. Informace je možno získat buď na CD-ROM disku nebo po přidělení přístupového hesla na webovské stránce UMI. K výběru požadovaných dat slouží originální vyhledávací systém ProQuestDirect s možností pěti výstupních formátů: citace, abstrakt, plný text, grafika+text, pouze obrázky. Systém umožňuje jednoduché vyhledávání podle slova či slovního spojení (fráze), zdroje (názvu časopisu a jeho jednotlivých čísel), k dispozici je i mezinárodní tezaurus. Pomocníkem je služba Search Assistant, která méně zkušeným navrhuje rešeršní postupy a jejich zápis - rešerše podle polí (autor, druh dokumentu, titul zdroje, geografické údaje apod.), podle data (za posledních 7 dní, 30 dní atd.), podle frází (za pomoci booleovských operátorů). Tisk vybraných výsledků je možno realizovat také různými způsoby - tisk přímo z obrazovky, faxem nebo přes e-mail. Pro webovské napojení se doporučuje Netscape Navigator 2.02 (a vyšší), Microsoft Explorer 3.0 nebo jiný další kompatibilní prohlížeč, přímé napojení nebo přes modem s přenosovou rychlostí pro text 14.4 kbps, pro grafiku 28.8 kbps. Pro získání kvalitní grafiky je účelné využít programového produktu Adobe Acrobat 3.01, který pracuje s PDF (Portable Document Format - je považován za standard v oblasti publikování dokumentů online) a který lze zdarma získat z Internetu.

Aktivity společnosti UMI a zvláště její snahy na poli zpřístupnění plných textů nejvíce žádaných periodických i neperiodických publikací potvrzují, že tímto směrem půjde vývoj příštích let. Počet elektronických časopisů a dalších materiálů zpřístupňovaných online se každým rokem zdvojnásobuje. Současný seznam Association of Research Libraries uvádí 1700 seriálů přístupných online a v každém třetím případě se jedná o vědecký časopis. Velká nakladatelství, jako jsou Academic Press, Blackwell Scientific, Cambridge University Press, Elsevier Science (plánuje rozšířit již stávajících 300 online časopisů o nové tituly) a další, mohutně rozšiřují své aktivity v oblasti elektronických publikací. V současné době jsou již víceméně zvládnuty technické otázky spojené s elektronickým publikováním a možnosti koncových uživatelů těchto produktů využívat se neustále rozšiřují a zlepšují. Hlavní otázkou však pro zainteresovaná nakladatelství i uživatele, ať už jednotlivce, či instituce, zůstává cena. Jak se vyrovnat se změnou media na trhu, kde není dostatek peněz na jeho podporu a přitom řada nakladatelství investovala do elektronického publikování doslova miliony dolarů? Internetoví pionýři předpovídají, že elektronické časopisy budou v budoucnu velmi levné nebo dokonce zdarma, pokud bude eliminována cena za papír, tisk, distribuci a poštovné. Ekonomické otázky dnešního publikování spojené s nutností investovat nemalé prostředky do elektronické podoby však tyto naděje zatím nepodporují. Ukazuje se, že v řadě případů je elektronická podoba časopisů a dalších materiálů buď stejně drahá, nebo ještě dražší. Jeden z řídících redaktorů společnosti Net.Journal Directory, Larry Krumenaker, výstižně komentoval tento současný stav: "Společnosti objevily elektronické publikování, ale neobjevily (zatím), jak mají postupovat v oblasti cen."

Použitá literatura:

Propagační materiály společnosti UMI.

Morton, C.C.: Online access is profoundly changing scientific publishing. The Scientist, 1997, 11:13-14.

 

MeSH-AC - počítačová verze tezauru MeSH

Ing. Marie Horníková

SVLI Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha

Oddělení bibliografie a katalogizace NLK nám nabídlo k použití jako další pomůcku při odborné informační práci v naší praxi produkt MeSH-AC.

MeSH-AC je počítačová verze publikací Medical Subject Headings - Annotated Alphabetic List a Medical Subject Headings - Supplementary Chemical Records americké Národní lékařské knihovny (National Library of Medicine) v Bethesdě. Tyto publikace NLM vydává řadu let jako další pomůcky vytvořené pro potřeby indexátorů a katalogizátorů pracujících s tezaurem MeSH a pro rešeršéry a další uživatele pracující s databázemi MEDLINE. NLM oba tyto produkty od r. 1997 nabízí na síti Internet. Národní lékařská knihovna získala tyto databáze prostřednictvím FTP (File Transfer Protocol), zpracovala je v uživatelsky příjemném prostředí a zpřístupnila je uživatelům stejného zaměření v České republice. Záznamy jsou doplněny překladem deskriptorů podle originálu: Medical Subject Headings. Supplement to Index Medicus (MeSH-CZ - verze 1998). MeSH-AC má dvě základní části: abecední část (Alphabetic List) a chemickou část (Supplementary Chemical Records). Obě části lze zobrazit na počítači ve formě přehledných obrazovek.

První část Anotovaný abecední rejstřík (Annotated Alphabetic List) s českými ekvivalenty deskriptorů je strukturován do několika polí. Všechny jsou pohotově na jedné obrazovce: anglický i český deskriptor, definice, podhesla, příslušné kódy systematického rejstříku, odkazy, rešeršní poznámka, i informace, jak bylo zaindexováno dříve. Tento modul se nám osvědčil jako velmi dobrý doplněk při katalogizaci a rešeršní činnosti i při kontrole pravopisu odborných výrazů.

Druhou část - Chemické názvy (Supplementary Chemical Records), která obsahuje asi 95 000 anglických názvů chemických látek (včetně non MeSH) s registračními čísly, používáme hlavně při zatřiďování a vyhledávání chemických sloučenin a léčebných přípravků, zjišťování jejich farmakologického účinku i příslušných synonym.

MeSH-AC je šikovná pomůcka, kterou jsme ocenili hlavně při dolaďování rešeršních zadání z báze Medline fy SilverPlatter i PubMed, přístupné na síti Internet. Produkt oceňujeme i jako pohotový výkladový slovník, který nám umožňuje poskytnout rychle správnou odbornou informaci v nejednoduchých přírodovědných oborech. Bylo by velmi přínosné, kdyby jeho updaty mohly získávat i ostatní knihovny, třeba pomocí FTP z webových stránek NLK.

Nakonec předkládám k úvaze návrh na vylepšení produktu z hlediska potřeb uživatele: V budoucnu by asi bylo vhodné zvážit, vytvoření klientu pro operační systém Windows, nebo alespoň umožnění přenosu řetězce do prostředí Windows a vyřešení výstupů do souboru typu text, popř. spreadsheet.

E-mail: hor@uhkt.cz

http://www.uhkt.cz

tel: 02/299820

 

Vyhodnocení nejlepších lékařských knihoven za rok 1997

 

V programu vytváření národní sítě lékařských knihoven se Ministerstvo zdravotnictví ČR opět jako v loňském roce rozhodlo odměnit zástupce nejlepších lékařských knihoven za minulý kalendářní rok, to je za rok 1997.

Celoročním vyhodnocením lékařských knihoven byla opět pověřena Pracovní skupina pro veřejné informační služby ve zdravotnictví při MZ ČR. Při vyhodnocování jsou zvolena dvě hlavní kritéria:

- aktivita při poskytování veřejných informačních služeb,

- racionální využití přidělené státní dotace na činnost knihovny.

Za kalendářní rok 1997 byly podle uvedených kritérií vybrány čtyři knihovny. Jejich zástupcům bude uhrazen zájezd na podzimní knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem.

Vyhodnocenými knihovnami se staly:

Lékařská knihovna Fakultní nemocnice v Plzni

Knihovna jako regionální centrum knihovnického regionu Západní Čechy aktivně usiluje na obnovení spolupráce mezi lékařskými knihovnami v regionu, přidělenou státní dotací posílila úsek veřejných informačních služeb.

Vedoucí knihovny je pí dr. Milena Mudruňková.

Lékařská knihovna Fakultní nemocnice a LF UK Hradec Králové

Jako integrovaná lékařská knihovna velmi dobře plní funkci regionálního centra pro region Východní Čechy a pro svou rozsáhlou rešeršní a meziknihovní službu výrazně posiluje informační úroveň regionu.

Vedoucí knihovny je pí dr. Eva Čečková.

Lékařská knihovna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Knihovna svědomitě plní obtížnou funkci regionálního centra nejrozsáhlejšího knihovnického regionu Jižní Morava. Přidělenou státní dotaci využila na napojení svých služeb na Internet a tak zintenzivněla své kontakty s ostatními informačními středisky.

Vedoucí knihovny je pí dr. Hana Kovalčuková.

Lékařská knihovna Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem

Knihovna svědomitě plní funkci regionálního centra Severní Čechy. Veřejné informační služby posiluje výraznou rešeršní činností a kontakt s ostatními knihovnami rozšiřuje svým novým napojením na Internet.

Vedoucí knihovny je pí mgr. Hana Sochůrková.

Všem vyhodnoceným knihovnám srdečně blahopřejeme.

jm

 

Vstupte do diskusní skupiny EAHIL

EAHIL-L je elektronická diskusní skupina pro všechny členy EAHIL. Je zamýšlena jako elektronické forum pro výměnu idejí, sdělení a otázek zaměřených na náš obor. Podle sdělení v březnovém čísle EAHIL Newsletter je v ní nyní 134 účastníků. Zapojení do ní by určitě přineslo nové poznatky všem českým členům EAHIL. Výměna zpráv probíhá na podkladě elektronické pošty, tedy bleskově a bez finančních nákladů. Popis velice jednoduchého způsobu přihlášky do skupiny je v uvedeném čísle 43 Newsletter. Za řízení a chod EAHIL-L odpovídá Arne Jakobsson, ředitel Spri Library ve Stockholmu (arne.jakobsson@spri.se).

jd

 

 

Health Libraries Review

 

Vedle amerického Bulletin of the Medical Library Association je nejvýznamnějším časopisem v našem oboru nesporně Health Libraries Review, vydávaný skupinou Health Libraries Group při britské Library Association. Vychází čtvrtletně na kvalitním křídovém papíře v nakladatelství Blackwell Science.

Úroveň příspěvků odráží vysokou kvalitu lékařského knihovnictví ve Velké Británii, v evropském měřítku srovnatelnou snad jen se Švédskem. Svědčí o tom ostatně i to, že časopis je excerpován pěti velkými indexačními službami, jako je Hospital Literature Index nebo HECLINET.

První číslo letošního, již 15. svazku je zajímavé tím, že je z větší části věnováno mezinárodní spolupráci. Z 10 prací na toto téma je nejpozoruhodnější článek o spolupráci skandinávských knihoven, poskytujících podporu knihovnám v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Je zde také příspěvek O. Pinkase o možnostech zahraniční spolupráce NLK a dalších našich knihoven. Z obsahu čísla je ještě třeba zmínit podrobnou analýzu CD-ROMů z let 1995-1997, vyhodnocenou odborníky celkem 4 knihoven.

V příloze Health Libraries Group Newsletter se lze dozvědět o databázi COPAC, volně přístupné na webu (http://copac.ac.uk/copac). Poskytuje jednotný přístup k online katalogům konsorcia britských univerzitních knihoven. V nich je uloženo cca 4,5 mil. záznamů v asi 300 jazycích za období od r. 1100 do nynějška. Podíl lékařské literatury je podle autorů značný. Počínaje tímto číslem je příloha zpřístupňována pod adresou http://www.nthames-health.tpmde.ac.uk/hlg na Internetu.

jd

 

 

KONFERENCE - SEMINÁŘE

Stav lékařských knihoven v ČR - květen 1998

Mgr. Jan Musil

Národní lékařská knihovna, Praha

Předneseno na poradě vedoucích pracovníků lékařských knihoven,

Praha, 20.5.1998

Rovněž v letošním roce 1998 pokračujeme v nastoupeném trendu postupně vytvářet koordinovanou národní síť lékařských knihoven. Ačkoliv toto vytváření informační sítě probíhá na bázi dobrovolnosti, je podporováno a usměrňováno státními institucemi, jmenovitě MZ ČR, odborem vzdělávání a vědy a to ve spolupráci s Národní lékařskou knihovnou v Praze.

Nejvýraznějším organizačním opatřením ke zkvalitnění a zintenzivnění lékařských knihoven je jejich každoroční akreditace neboli každoroční odborné posouzení profesní úrovně dané knihovny, zejména úrovně poskytování informačních a výpůjčních služeb uživatelům.

Na kalendářní rok 1998 bylo akreditováno celkem 132 lékařských knihoven a středisek vědeckých informací ve zdravotnictví. Loni tento počet činil 137 knihoven.

A nyní stručně ke změnám, ke kterým během roku došlo.

U zdravotnických zařízení řízených MZ ČR se jedná o 46 knihoven stejně jako v loňském roce, ale s těmito změnami:

- U nemocnic došlo ke zrušení LK v Thomayerově nemocnici Praha 4 - Krč, resp. k jejímu začlenění do vědecké lékařské knihovny IKEM. Naopak byla ustanovena nová integrovaná LK, středisko vědeckých informací FN Praha - Motol, a to sloučením rezortní LK FN a školského SVI 2. lékařské fakulty UK Motol.

- U odborných lékařských ústavů byla nově přiznána akreditace dvěma pracovištím, a to knihovně Psychiatrické léčebny Dobřany a LK Rehabilitačního ústavu Kladruby, takže se zde počet akreditací zvýšil z 9 na 11.

- Ke změně počtu akreditací rovněž došlo u hygienických stanic. Vzhledem ke zrušení odborné LK KHS Brno byl zde počet akreditovaných knihoven snížen ze 4 na 3.

K velké redukci akreditovaných knihoven v letošním roce dochází na středních zdravotnických školách, a to z počtu 28 na 20. Hlavním důvodem je převedení SZŠ z rezortu zdravotnictví do MŠMT ČR. O akreditaci na letošní rok již nepožádaly tyto SZŠ: Praha 1, Školská (tato škola byla zrušena), dále Kolín, České Budějovice, Písek, Klatovy, Ústí nad Labem, Třebíč a Karviná.

U dalších mimorezortních zařízení, tříděno podle území, regionů, jsou zaevidovány tyto změny:

- Region Střední Čechy.

Zde evidované SVI 2. LF UK Motol bylo sloučením s LK FN Motol začleněno mezi rezortní integrované knihovny. Celkový počet akreditovaných knihoven v regionu činí 8.

- V regionech Jižní Čechy, Západní Čechy a Východní Čechy nedošlo k žádným změnám. V Jižních Čechách bylo loni a je i letos 7 akreditací, v Západních Čechách 4 a ve Východních Čechách 9.

- V regionu Severní Čechy o akreditaci na rok 1998 již nepožádalo SVI MěN Litoměřice. Naopak nově o akreditaci požádaly LK NsP Česká Lípa a odborná knihovna NsP Teplice, takže celkově se počet akreditací zvýšil ze 7 na 8.

- V regionu Jižní Morava nově o akreditaci požádala LK N Boskovice, takže počet akreditací se zde zvýšil ze 14 na 15.

- A v regionu Severní Morava nově o akreditaci požádala dvě pracoviště, odborná lékařská knihovna NsP Bohumín a knihovna OkrN Vsetín. Počet akreditací se zvýšil ze 13 na 15.

Tolik akreditace, která v současné době zatím pouze rezortní pracoviště opravňuje oficiálně požádat o státní dotaci na veřejné informační služby.

K tomuto výčtu bych připojil ještě jednu statistiku. Bez ohledu na akreditace je v NLK evidováno celkem 198 funkčních LK a SVI, a to na základě každoročně vyplňovaného statistického výkazu, který sleduje 10 vybraných ukazatelů z knihovnické a informační činnosti. Tato statistika zachycuje za rok 1997 61 zdravotnických zařízení řízených MZ ČR a 137 zdravotnických zařízení mimorezortních.

K závěru svého vystoupení mi ještě dovolte, abych naše úsilí o koordinaci, spolupráci, integraci a podobné tendence dokumentoval konkrétními kvalitativními, a myslím, že i optimistickými, údaji.

V současné době je na Internet napojeno již 34 našich lékařských knihoven, takže se s nimi dá komunikovat i přes e-mail, i když zatím ne vždy bez problému. To lze hodnotit jako mimořádný úspěch.

Podle své databáze Lékařské knihovny eviduji dále 335 osobních počítačů, 143 pracovních stanic CD-ROM, 117 xeroxů a mnoho dalších technických zařízení.

A co se týká vybraného knihovnického software, nejrozšířenějším v našich knihovnách je stále ISIS, užívá jej 25 knihoven, druhé místo zaujímá Rapid Library u 18 knihoven, poté Kp-sys u 17 knihoven. TinLib používá 9 LK a ALEPH pouze NLK.

Další informace o stavu a činnosti knihoven ve zdravotnictví mohu poskytnout podle požadavků na svém pracovišti v NLK.

 

 

Současný stav lékařských knihoven v regionu Západní Čechy

PhDr. Milena Mudruňková

Lékařská knihovna FN, Plzeň

Předneseno na poradě vedoucích pracovníků lékařských knihoven,

Praha, 20.5.1998

V lednu tohoto roku uplynulo již 32 let od uzavření dohody mezi Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni a tehdejším Krajským ústavem národního zdraví Západočeského kraje o soustředění zdravotnické literatury, jejím jednotném vedení a zpracování. K 31.12.1990 KÚNZ zanikl. Jeho závazky přešly na Fakultní nemocnici v Plzni jako nástupnickou organizaci.

Výhodou integrovaného pracoviště jsou lepší možnosti při akvizici monografií i nákupu periodik a širší spektrum služeb poskytovaných uživatelům. Odebíráme MEDLINE, Current Contents-Life Sciences, Current Contents-Clinical Medicine a BiblioMedica. Používáme moduly akvizice, katalog, výpůjční protokol a správa seriálů automatizovaného knihovnického systému TinLib. Máme také připojení k Internetu.

Podle statistických údajů zjistíme, že v Západních Čechách je nejméně odborných lékařských knihoven v celé republice. Síť lékařských knihoven byla v devadesátých letech v útlumu, došlo i k zániku 3 knihoven. Od r. 1995 spolu s první akreditací začínají snahy o obnovení regionální spolupráce.

V Západních Čechách pracuje 7 knihoven v organizacích řízených okresními úřady. Jsou to informační střediska v nemocnici v Karlových Varech, Klatovech, Rokycanech a Sokolově - všechny tyto knihovny několik let úspěšně procházejí akreditačním řízením; dále jsou knihovny v nemocnici v Domažlicích, Chebu a v Lázních Jáchymov.

Na území regionu působí dvě organizace přímo řízené MZ ČR. Je to Léčebna TRN Janov a Psychiatrická léčebna Dobřany. V každém z těchto zařízení jsou lékařské knihovny, které prošly akreditačním řízením.

Jen jediná knihovna v regionu má počítačové vybavení. Je to knihovna nemocnice v Sokolově, která používá knihovnický software Rapid Library.

 

 

Současný stav lékařských knihoven ve Východočeském regionu

PhDr. Eva Čečková

Lékařská knihovna LFUK a FN, Hradec Králové

Předneseno na poradě vedoucích pracovníků lékařských knihoven,

Praha, 20.5.1998

Milé kolegyně a milí kolegové,

byla jsem požádána, abych vás seznámila se současným stavem knihoven Východočeského regionu.

Stručně bych to shrnula do přísloví, kterému jsem v mládí nerozuměla a do kterého jsem musela dozrát. "Žádná novinka, dobrá novinka". V našem regionu všechny knihovny, které získaly akreditaci, fungují, žádná knihovna nebyla dosud zrušena, což je při současném stavu našeho zdravotnictví jistě potěšující.

Akreditovány jsou tyto knihovny: Náchod, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Havlíčkův Brod, Chrudim, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod, SZŠ Hradec Králové a Farmaceutická fakulta Hradec Králové, která se od předcházejících knihoven svou činností liší.

Činnost těchto knihoven má různou odbornou úroveň. Důvody jsou různé. Závisí to na osobnosti knihovnice, výši dotace a délce knihovnického úvazku. Mezi nejlépe pracující knihovny patří Náchod, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Havlíčkův Brod a Jičín. Knihovna v Náchodě získala v minulém roce přípojku na Internet. Sedm knihoven je vybaveno počítačem.

Knihovnám se snažíme pomáhat, když nemůžeme finančně, pomáháme alespoň metodicky. Scházíme se 2x až 3x ročně. Poslední schůzka byla 20.11.1997 a další chystáme na začátek června. Pořádáme podle vzoru NLK Den otevřených dveří. Snažíme se, aby knihovnice získaly nové poznatky o vydavatelích, nákupu nových knih a vzájemně si vyměnily své zkušenosti. Na jednu schůzku byl pozván technik, který zavádí knihovnické programy, a přednesl velmi zajímavou přednášku o automatizovaném zpracování literatury v knihovnách. Zajišťujeme pro knihovnice konzultační a poradenskou činnost týkající se práce s BiblioMedica, Internetem apod. Cirkulujeme do kraje Current Contents a časopisy Breast a Arthroscopy. Mezi naši rozsáhlou činnost patří služba RIOS. Rozesíláme po kraji kopie obsahů 26 zahraničních časopisů a z nich kopie vyžádaných článků. V roce 1997 bylo zhotoveno 2275 stran xerokopií článků. Na požádání se knihovnám zhotovují rešerše z MEDLINE a z BMČ.

Velice kladně byl hodnocen dar MZ, kdy knihovny dostaly knihu Kompendium klinické medicíny a databázi BM a z našich zdrojů knihu Neinvazivní radiologie.

Naše společná lékařská knihovna LF UK a FN je po SVK největší knihovnou v regionu s nejdelší výpůjční dobou. Kromě knihovny Psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě jsme jedinou přímo řízenou knihovnou v celém regionu. Máme 3980 čtenářů, za rok 1997 jsme měli 97 850 výpůjček. Nejžádanější službou je MVS - 5787 výpůjček za minulý rok. V letošním roce bude konečné číslo počtu výpůjček o mnoho vyšší.

V knihovně máme automatizovaný knihovnický systém TinLib. Pracujeme s modulem akvizice, katalog, OPAC a rozjíždíme výpůjční systém. Snažíme se držet krok s ostatními velkými knihovnami a vynaložené prostředky účelně využít.

Knihovny Východočeského regionu

Pracoviště Počítač Xerox Fond Čas.č/z Poč. výp. Čtenáři
Rychnov

n. Kněžnou

0 0 4191 82/0 2082 149
Ústí n.Orl. 1 1 7816 88/6 2939 188
Svitavy 1   4357 43/3 3672 193
Pardubice 1 1 4238 88/22 8534 450
Náchod 2 0 5889 67/0 7373 189
Jičín 0 0 3592 43/2 913 138
Chrudim 1 1 4753 43/1 2122 120
Havl.Brod 0 0 12231 42/21 1000 110
ZŠ Hav.Brod 1 1 11498 12/2 3064 434
SZŠ Hradec Králové 1 1 14006 32/1 1183 275

 

Současný stav lékařských knihoven v regionu Severní Čechy

Mgr. Hana Sochůrková

Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem

Předneseno na poradě vedoucích pracovníků lékařských knihoven,

Praha, 20.5.1998

Vědeckoinformační síť lékařských knihoven Severočeského regionu je tvořena 14 knihovnami. Přímo řízená Ministerstvem zdravotnictví ČR je knihovna Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Dalších 9 knihoven je řízeno okresními nebo městskými úřady. K nim se řadí i odborná knihovna KHS Ústí n.L. a 3 knihovny středních zdravotnických škol v Ústí, Teplicích a Liberci. Akreditováno v roce 1998 bylo 11 knihoven. Střediskem této sítě byla určena knihovna Masarykovy nemocnice.

V současné době je lékařská knihovna v Ústí nad Labem v kompetenci náměstka ředitele nemocnice pro léčebnou péči. Shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje biomedicínské informace a informace z hraničních oborů v klasické tištěné formě a na nových informačních nosičích pro všechny zájemce z řad lékařů, sester, managementu nemocnice, studentů i ostatních. Mimo základní služby umožňuje využívat i odborné databáze na PC, zajišťuje a provozuje Eurotransmed a digitální převod obrazu na fotomateriál. Jednotlivá pracoviště byla propojena v lokální síti a knihovní fondy jsou zpracovávány v automatizovaném knihovnickém systému s využitím čárového kódu. Od letošního roku byla knihovna zapojena i do vnitroústavní sítě Intranet Ware. Zapojení do Internetu je již velmi blízké.

Knihovna je automatizována od roku 1989 v systému MEDISIS a na konci roku 1996 byla provedena konverze dat do systému Rapid Library. V modulu katalog bylo celkem zpracováno 1770 titulů knih, což prezentuje 3500 exemplářů při ročním přírůstku zhruba 300 titulů knih. Na nákup většího počtu monografií bohužel nebyly peníze. Zkouší se modul akvizice a využívání čárového kódu ve výpůjčním modulu. Zároveň se začíná pracovat s modulem správa seriálů. Všichni 4 pracovníci byli vyškoleni pro práci v systému Rapid library. Pro knihovnu byly postaveny nové prostory, dokončují se interiéry a vybavování. Knihovna je ve fázi příprav na stěhování do nových prostorů. Knihovní fond se vrací do centrálního skladu a provádí se vyřazování zastaralé a duplicitní literatury. Tyto přípravné práce potrvají zřejmě po celý letošní a možná i příští rok.

Spolupráce knihoven v Severočeském regionu nebyla nikdy přerušena. Pracovníci knihoven se podle potřeby scházejí v lékařské knihovně v Ústí nad Labem, dále koordinují nákup zahraničních časopisů tak, aby všechny medicínské oblasti byly pokryty alespoň jedním titulem časopisu. Funguje spolupráce v rešeršních službách, MVS, cirkulaci a reprografických službách. Naše knihovna nabídla spolupráci středním zdravotnickým školám v Ústí a v Teplicích. Studenti těchto škol služeb bohatě využívají.

Knihovna nemocnice v České Lípě byla zřízena v roce 1982. Má dobré prostorové podmínky, personální i technické vybavení. Vlastní počítač, tiskárnu a kopírku. Od ledna 1998 využívá Internet. Zpracování fondu je automatizováno. Odebírá 20 titulů zahraničních časopisů, které cirkuluje. Pro zpracování rešerší využívá BM i MEDLINE. Vedení nemocnice platí pouze předplatné časopisů. Náklady na ostatní provoz knihovny jsou hrazeny okresním úřadem.

Knihovna nemocnice v Děčíně byla akreditována v letošním roce poprvé. Technické vybavení je prakticky nulové, prostory malé, finanční prostředky na nákup informačních materiálů velmi malé. Knihovna poskytuje pouze základní služby.

Daleko horší je však situace v knihovně chomutovské nemocnice. V minulosti patřívala tato knihovna k velmi dobrým. Knihovní fond je malý, technickým vybavením je pouze xerox. Knihovník - neprofesionál pracuje na úvazek 0,25 a je schopen zajišťovat jen nejzákladnější služby.

Knihovna nemocnice v Jablonci n.N. byla akreditována již ve třech předchozích letech. Je dobře vybavena prostorově, technicky i personálně. Má počítač a pracuje s MEDLINE a s BM. Finanční prostředky vynakládané zřizovatelem na vědecké informace jsou poměrně vysoké. Knihovna odebírá 13 titulů zahraničních časopisů. Vedle základních služeb poskytuje i nadstandardní služby velmi kvalitně.

Počátky knihovny liberecké nemocnice spadají do roku 1955. Od roku 1990 je financována okresním úřadem. Knihovna je navržena jako budoucí regionální pracoviště. Akreditována je každým rokem. Technicky, prostorově i personálně je velice dobře vybavena. Knihovní fond je zpracováván v systému ISIS-MAKS. Pracuje s bázemi BM, MEDLINE, CC a THORAX. Již více než rok využívá Internet. Služby jsou na vysoké úrovni.

Knihovna nemocnice v Lounech je dobře prostorově, technicky i personálně vybavena. Základní i nadstandardní služby jsou na velmi dobré úrovni. Vlastní počítač s mechanikou CD-ROM a xerox. Pracuje s BM a fondy zpracovává v systému ISIS-MAKS. V současné době je ve fázi příprav na stěhování do nových místností.

Městská nemocnice v Litoměřicích používá pro svou knihovnu honosný název středisko vědeckých informací, avšak knihovna je velice špatně vybavena technikou, financemi i personálně. Poskytuje opravdu jen nejzákladnější služby. Cituji z dopisu knihovnice: "Omezený rozpočet, nákup každé knihy nutno konzultovat s ředitelem nemocnice. Špatná komunikace s nadřízeným, pro kterého je knihovna okrajovou záležitostí. Časté zástupy knihovníka za jiné pracovníky nemocnice, např. v pokladně nebo podatelně".

Knihovna nemocnice v Mostě byla akreditována již 2x. Je po všech stránkách dobře vybavena. Poměrně vysoká je i finanční dotace na nákup fondu. Služby jsou na slušné úrovni. Pracuje s MEDLINE, BM a CC. Od roku 1997 má připojení na Internet. V letošním roce zavádí některé placené služby. Od 1.4.1998 nastoupila další pracovnice do knihovny a v Praze na fakultě je ještě požadavek na kvalifikovaného pracovníka.

Poslední knihovnou regionu podle abecedy je knihovna nemocnice v Teplicích. Je součástí výpočetního střediska, avšak bez počítačového vybavení. Pracovní úvazek 0,5 je do konce června letošního roku obsazen důchodkyní, která zajišťuje jen základní knihovnické služby. Přesto knihovna požádala o akreditaci, neboť ze strany zřizovatele je velký zájem knihovnu vybavit a provozovat.

Takto vypadá současná situace na severu Čech.

 

 

Současný stav lékařských knihoven v regionu Jižní Moravy

 

PhDr. Hana Kovalčuková

Lékařská knihovna Fakultní nemocnice U Svaté Anny, Brno

Předneseno na poradě vedoucích pracovníků lékařských knihoven,

Praha, 20.5.1998

Jak je obecně známo, patří počtem síť lékařských knihoven a středisek Jihomoravského regionu k nejsilnějším v ČR. Pro oživení opakuji, že se jedná o dva typy knihoven:

- přímo řízené MZ ČR se sídlem v Brně - 10, z nich 4 LK v nemocnicích fakultního typu (FN Bohunice, FN u sv. Anny, FDN JGM a FP) a 6 LK odb. ústavů: ÚN, MOÚ, VÚZD, CKTCH, IDVPZ a odb. léčebný ústav PL Černovice),

- regionální knihovny, jejichž zřizovateli jsou OÚ nebo MÚ - 15

(knihovna KHS byla v Brně v roce 1997 zrušena).

Tato síť Jižní Moravy je aktivní a pracoviště jsou v neustálém vzájemném kontaktu. Pravidelně se scházíme na pracovních poradách, které jsou pořádány regionálním centrem FN u sv. Anny za podpory IDVZP různými vzdělávacími akcemi (školení BMČ, školení o grantech, chystáme školení o Internetu).

K situaci přímo řízených knihoven v Brně:

S potěšením mohu konstatovat, že ve všech těchto brněnských zařízeních značně postoupila vybavenost (díky dotacím) počítačovou technikou. Všechny knihovny vlastní knihovnický software (7x KP-SYS, 2x RL) a pokračují nebo začínají s automatizovaným zpracováváním fondu.

Rovněž pokud jde o Internet, došlo k jeho rozvoji (FN U Svaté Anny, FP, CKTCH, MOÚ, VÚZD a IDVPZ). Internet nemá FDN JGM, FN Bohunice v ÚN - výstup připravuje.

Jako jsem měla možnost vloni informovat o otevření nových knihovních prostor ve FN Bohunicích, kdy za značného přispění vedení nemocnice a samozřejmě i za velkého úsilí knihovnic byla uvedena do provozu moderně vybavená studovna s volně přístupnými fondy, tak mohu letos s potěšením ohlásit otevření internetové studovny se čtyřmi stanicemi ve FN U Sv. Anny, a která je již plně v provozu.

Při této příležitosti bych ráda upozornila na zlepšenou a stabilizovanou situaci v MOÚ, která nastala reorganizací a změnou knihovnických pracovníků. Vedení MOÚ mělo při výběru pracovnic šťastnou ruku a vybralo fundované pracovnice.

Dle mnou provedeného průzkumu je zatím stav v odběru časopisů stabilizovaný a je mírně nižší oproti minulým letům. Všechna výše jmenovaná pracoviště jsou vybavena kopírkami a mohou poskytovat MVS. Jako region připravujeme podklady pro koordinaci nákupu zahraničních časopisů v příštích letech.

K situaci v regionu:

Mohu konstatovat, že v 15 akreditovaných knihovnách JM regionu navzdory špatné finanční situaci je situace stabilizovaná. Zatímco se oproti loňskému roku zlepšila situace LK ve Znojmě, zhoršila se situace LK v Jihlavě. Znovu musím podotknout, že postavení LK je vždy závislé na vedoucích pracovnících.

Zatímco dříve jsem referovala o pracovištích, která získala PC, dnes mohu jmenovat pouze 2 knihovny, jež ještě nejsou vybaveny PC (Znojmo, Boskovice).

S automatizovaným knihovnickým systémem pracuje již 11 z 15 knihoven (dosud nikoli Boskovice, Břeclav, Ivančice a Znojmo).

Překvapivé zjištění je u Internetu, neboť je k dispozici uživatelům na 11 regionálních pracovištích.

Z aktuálně získaných  údajů jsem následně zjistila, že do JM regionu přichází cca 380 zahraničních časopisů (140 nepřímo řízené a 240 přímo řízené LK). Avšak nepřesnosti v údajích mezi výkazy "evidence" a "ročním statistickým výkazem" jsou značné a pohybují se v desítkách. Připouštím, že výsledné údaje mohou být ovlivněny také různým přístupem při započítávání slovenských titulů do zahraničních časopisů.

Při této příležitosti bych ráda upozornila na fakt, že v případě hodnocení práce knihoven statistickými údaji by měl být kladen důraz na jednoznačný a závazný výklad statistických ukazatelů.

Vzhledem k opětné velmi vážné finanční situaci budou velkou úlohu stále více sehrávat regionální centra, především pokud jde o dostupnost odborných časopisů na úrovni regionu a následné MVS a cirkulace.

 

 

 

Současný stav sítě lékařských knihoven v Severomoravském regionu

 

Ludmila Stuchlá

Lékařská knihovna FNsP, Ostrava

Předneseno na poradě vedoucích pracovníků lékařských knihoven,

Praha, 20.5.1998

 

Vážení a milí hosté,

v krátkosti bych Vás chtěla seznámit se změnami, které nastaly v lékařských knihovnách severomoravského regionu od poslední informace, která byla podána na loňské jarní poradě vedoucích pracovníků lékařských knihoven.

Akreditační osvědčení pro poskytování veřejných informačních služeb ve zdravotnictví získalo pro rok 1998 celkem 19 knihoven (z celkového počtu 24 spolupracujících knihoven). Nově byly akreditovány lékařské knihovny v Bohumíně a ve Vsetíně, což je zajisté zpráva příznivá.

O statistických údajích z činnosti jednotlivých knihoven Vás zde informovat nebudu, každý si tato čísla může srovnat v ročence "Statistické ukazatele knihoven zdravotnických zařízení ČR za příslušný rok", kterou vydává NLK. Ráda bych se však zmínila o stavu automatizace v těchto knihovnách.

Knihovny přímo řízené MZ (FNsP Ostrava, KIIS Ostrava) nebo knihovna integrovaná (KLF Olomouc) jsou vybaveny lokálními počítačovými sítěmi, mají již automatizovanou téměř veškerou knihovnickou agendu, je zde napojení na Internet.

Situace se postupně zlepšuje i v knihovnách mimorezortních. Základní počítačové vybavení (tzn. minimálně 1 PC) má v současné době 10 mimorezortních knihoven, z tohoto počtu má 6 knihovnický software a také přístup k síti Internet a to buď přímo v knihovně nebo využívají této služby v rámci ústavu. K tomuto stavu napomohla také dotace MZ v loňském roce, kdy díky těmto financím si dvě největší mimorezortní knihovny v regionu polepšily. V lékařské knihovně Městské nemocnice v Ostravě na Fifejdách si zakoupili knihovnický software Rapid Library - modul katalog a začínají počítačově zpracovávat svůj v rámci regionu velmi významný fond. Druhá knihovna, které byly poskytnuty finance, byla opravdu velmi dobře zvolena. Jedná se o lékařskou knihovnu Státní slezské nemocnice v Opavě, kde vedení nemocnice kladně zúročilo tuto dotaci. Z peněz MZ knihovna automatizovala výpůjční proces a nemocnice jí zakoupila PC, laserovou tiskárnu a modem pro Internet. Celé toto nové hardwarové vybavení je umístěno ve studovně, kde mají přístup lékaři celé nemocnice. Byla jsem osobně tuto knihovnu navštívit a mohu jen konstatovat, že v současné době patří mezi nejvybavenější knihovny v našem regionu.

Pro letošní rok nejsou finance mimo rezort MZ přidělovány, proto kolegyně uvítaly alespoň dar MZ formou databáze BiblioMedica, která byla pro náš velký region přidělena do 13 knihoven, které splňují základní předpoklady pro její provoz. Proto jsme ve spolupráci s IDVPZ Brno uspořádali školení této databáze. Paní Mgr. Drdulová velice ochotně zajistila prostory i lektora pro toto školení a nabídla další spolupráci při školeních pro knihovnice z lékařských knihoven celé Moravy.

Na žádost pana Mgr. Musila bych se zde ještě měla zmínit o koordinaci odběru zahraničních časopisů v našem regionu. K této otázce mohu jen obecně konstatovat: již v loňském roce byla ve všech knihovnách provedena značná redukce odběru zahraničních časopisů. V současné době je duplicita odběru jen u 7 titulů, multiplicita je vyloučena. Tolik ke koordinaci zahraničních periodik.

Na závěr bych se chtěla zmínit o "Dnu otevřených dveří NLK Praha", kterého jsem se zúčastnila dne 22.4.1998. Tuto prezentaci hodnotím velice kladně a vše, co jsem zde shlédla, jsem tlumočila svým kolegyním na poslední regionální poradě dne 12.5.1998. Na praktických ukázkách jsem jim demonstrovala, jaké možnosti skýtá webovská stránka NLK, jak je přínosné osobní setkání a konzultace s odbornými pracovníky jednotlivých oddělení NLK, kteří při této akci jsou Vám po celou dobu maximálně k dispozici. Kolegyně projevily zájem o účast na této akci, která se pravidelně opakuje. Vzhledem k tomu, že jsme však vůči Praze nejvzdálenějším regionem, uvítaly by konání Dne otevřených dveří NLK ;Praha" nejlépe v návaznosti na poradu vedoucích pracovníků lékařských knihoven, která se koná nejméně 1x ročně vždy v Praze.