Upozorňujeme knihovny, že právě vyšla nákladem 900 výtisků nová česká norma pro bibliografické citace:
ČSN ISO (01 0197), Dokumentace - Bibliografické citace: obsah, forma a struktura. Praha: Český normalizační institut, 1996. 32 s.
Norma je překladem normy ISO 690 a nahrazuje bývalou ČSN 01 0197 - Bibliografická citace z r.1970.
Dále se připravuje překlad normy pro citování elektronických dokumentů ISO 690 - 2.

Distribuce:
Český normalizační institut
102 04 Praha 10, Hornoměcholupská 40
tel. 786 2480, 786 2484

Prodejna:
112 47 Praha 1, Biskupský dvůr č. 5
tel.: 2180 2120

Ústav hematologie a krevní transfuze je funkčním spojením hematologické kliniky, transfuzního oddělení a výzkumných laboratoří. Provádí specializovanou léčbu a výzkum závažných krevních chorob. U nemocných s leukémiemi má ústav největší zkušenosti s transplantacemi kostní dřeně v České republice. Transfuzní úsek připravuje speciální koncentráty krevních buněk pro nemocné léčené v ÚHKT a odebírá krevní plazmu pro zpracování na léčebné přípravky. V laboratořích se provádí diagnostika a specializovaná vyšetření slouží i pro pacienty z jiných hematologických pracovišť. Výzkumné programy ústavu se soustřeďují na rozvoj nových diagnostických a léčebných metod i na získávání nových poznatků, především v oblasti fyziologie krve a krvetvorby, biologie nádorových buněk a nádorového procesu. V současné době je v ústavu řešeno 45 grantových projektů. Ústav plní kontrolní funkce v transfuzní službě a poskytuje postgraduální výuku v oboru hematologie a krevní transfuze.
Zájemců o informace z elektronických databází mezi výzkumnými a klinickými pracovníky v ÚHKT stále přibývá. V SVLI ÚHKT se provádí mnoho retrospektivních i průběžných rešerší. Zvlášť důležité jsou rešerše, které pomáhají v okamžitém rozhodování při terapii onkohematologických pacientů. Velmi často mohou volbu této terapie zásadním způsobem ovlivnit. Proto se SVLI, grantisté, ostatní výzkumní i kliničtí pracovníci a vedení ústavu již v roce 1995 dohodli na způsobu, jak realizovat vhodný informační systém. K technickému řešení byla vybrána firma Corpus, s.r.o.
Jako hlavní zdroj informací jsme zvolili databázi MEDLINE Standard firmy SilverPlatter s retrospektivou od r. 1966 s možností současného vstupu pro více uživatelů. Pro nedostatek investičních prostředků byla v první etapě v roce 1996 zakoupena uvedená databáze a box se čtyřmi CD-ROM mechanikami. Takový jednouživatelský provoz plně potvrdil nutnost sdíleného přístupu k této databázi. Podobně důležitý je víceuživatelský přístup k elektronickým databázím Current Contents/Life Sciences a BiblioMedica (od r. 1947) a bázi léčebných přípravků AISLP, které zatím jednouživatelsky provozujeme. Všechny příplatky za síťový vstup uhradí grantisté a další potřebné náklady zajistí ústav.
V rámci hodnocení různých forem víceuživatelského provozu jsme vyzkoušeli i on line přístup do báze MEDLINE via Internet. Ukázalo se, že pro zajištění prohledávání tak velké databáze bychom byli nuceni investovat neúměrně velké prostředky, aniž by byl vyřešen současný přístup k ostatním databázím.
V roce 1996 byl v SVLI připraven a v budoucnosti jím bude spravován WWW server ústavu. V současné době je přechodně umístěn na externím komerčním serveru zhotovitele a předpokládáme převedení této aplikace na dále navrhovaný server.
V ústavu existuje lokální unixovská síť na bázi Ethernet, která má cca 100 přípojných míst. Stávající server je plně využit pro zpracování dat pro zdravotní pojištovny a dalšími aplikacemi sloužícími ústavu a je zde realizováno připojení do sítě Internet. Proto jsme pro umístění dat zamýšleného informačního systému museli řešit i otázku volby a pořízení příslušného hardware. Navrhované řešení je součástí projektu v rámci akreditačního řízení SVLI na rok 1997. Při volbě hardware navrhujeme dostatečnou diskovou i výkonnou kapacitu pro dostupnost přímo z diskové cache a pro rychlý přístup většího počtu uživatelů. Po posouzení specializovanou firmou považujeme za nejperspektivnější řešení použití volně dostupné technologie ERL (Electronic Reference Library) firmy SilverPlatter, která nabízí možnost distribuovaného zpracování elektronických databází v prostředí Internetu. Primární platformou pro její činnost je prostředí Sun/Solaris a v kombinaci s vysokou schopností poskytovat služby do sítě Internet je volba serveru Sun iNetra velice přirozená:
- ERL server Sun Netra i 1/140
(UltraSPARC 143 MHz, 64 MB RAM, 2.1 GB HDD, CD-ROM,
floppy disk, licence Solaris 2.x unlimited, 17" monitor, TurboGX frame buffer, Netra Internet Software včetně Netscape Enterprise server);
- doplňkový SCSI S-BUS řadič;
- externí DAT páska DDS-2 (4/8 GB);
- 3x externí pevný disk Seagate 4 GB.
Vzhledem k umístění ÚHKT v enklávě mnoha zdravotnických zařízení v okolí Karlova náměstí by mohlo takto vybudované serverové pracoviště v rámci sítě veřejných informačních služeb ve zdravotnictví posloužit i jim.

Středisko vědeckých informací (dále SVI) je vzdělávacím zařízením Baťovy nemocnice ve Zlíně. Působí však zároveň i jako knihovnické a informační pracoviště pro oblast lékařství a zdravotnictví v celém zlínském regionu. Za posledních deset let došlo v SVI k velkému rozvoji. Původní počet cca 100 uživatelů se v průběhu této doby rozrostl na 850. Patří mezi ně lékaři Baťovy nemocnice, nemocnice Atlas, Záchranné služby, Centra Burešov, OHS, lékaři privátní, studenti VŠ, SŠ, medici (od r. 1993 je Baťova nemocnice centrem LF MU v Brně pro praktickou výuku studentů v klinických oborech) a ostatní odborná zdravotnická veřejnost. Počet pracovníků se postupně zvýšil z jednoho na tři. V roce 1996 získalo SVI přestěhováním nové, velké prostory pro svou činnost. V současné době mají uživatelé k dispozici půjčovnu s xerografickým zařízením, studovnu, velkou místnost s uloženými knihami, místnost pro satelitní příjem mezinárodního vzdělávácího programu EuroTransMed, místnost pro práci v síti Internet. V průběhu několika posledních let se výrazně změnily požadavky našich uživatelů. Kromě zájmu o klasické tištěné primární informační prameny se objevil a stále více se prohlubuje zájem o sekundární informační prameny v elektronické podobě. Ve snaze vyhovět potřebám uživatelů získat co nejrychleji nejčerstvější informace a zároveň co nejlépe využít omezené finanční prostředky jsme se v roce 1992 rozhodli pro nákup databáze MEDLINE. Byl zakoupen první počítač s CD-ROM, na kterém jsme začali zpracovávat rešerše z vlastního zdroje. Zcela mimořádný zájem o tyto nové služby potvrdil správnost našeho rozhodnutí. Zároveň nám byl odměnou za úsilí, které jsme při zavádění nového systému museli vyvinout. Výhody práce na počítači byly brzy tak zřejmé, že jsme přikoupili další databáze (Thorax, BiblioMedica) a začali uvažovat, jak usnadnit, zrychlit a zároveň zkvalitnit i ostatní knihovnické práce. Koncem roku 1994 jsme se rozhodli pro zakoupení knihovnického software Rapid Library - modulu katalog, OPAC, výpůjčky (síťová verze pro 5 uživatelů), v němž od začátku roku 1995 průběžně zpracováváme knižní prírůstky a postupně zpětně převádíme katalog do elektronické podoby. Jelikož však nemáme v knihovně vybudovánu počítačovou síť, nemůžeme využívat zakoupenou síťovou verzi. Software Rapid Library je v současné době nainstalován pouze na jednom počítači v pracovně vedoucí. Ukládání dat je možno provádět jen na této jediné pracovní stanici. Retrospektivní konverze postupuje jen velmi pomalu, neboť je časově omezena - na stejném počítači se zároveň zpracovávají i rešerše ze všech zakoupených databází a další potřebné knihovnické agendy.
Současný stav pociťujeme již delší dobu jako zcela nevyhovující. Nevyhovuje ani pracovníkům knihovny, ani našim uživatelům, neboť jim neumožňuje přístup do on-line katalogu přímo v půjčovně a vlastní zpracovávání rešerší ze zakoupených databází ve studovně.
Řešením této situace by bylo vybudování počítačové sítě v SVI, která by mohla využívat již zakoupenou síťovou verzi Rapid Library. Umožňovala by přímý vstup do sítě jak samotným pracovníkům SVI, tak uživatelům knihovny, pochopitelně na různých přístupových úrovních. Tak by byly pro pracovníky knihovny vytvořeny podmínky pro ukládání dat z více míst najednou a celé automatizované zpracování knihovního fondu by se zrychlilo. Převedení katalogu do elektronické podoby by umožnilo našim uživatelům rychlé vyhledávání ve fondu podle nejrůznějších kritérií (autorů, názvů, předmětových hesel, oborů ...), zpřesnilo by jejich požadavky a nahradilo pracné vyhledávání v klasických lístkových jmenných a oborových katalozích. Výhledové připojení SVI do nemocniční informační sítě by pak umožnilo kterémukoliv lékaři přímý přístup do on-line katalogu z libovolného místa v nemocnici. Zvýšila by se tak informovanost lékařů a jistě i jejich zájem o další vzdělávání.

Počátky těchto služeb spadají do r. 1985, kdy byl na počítačích typu Consul 2713, 2715 zprovozněn systém MEKARES (medicínský katalogizační a rešeršní systém). V něm byly vedeny databáze objednávek a evidence knih, periodik a článků v časopisech PER3, ze kterých byly zpracovávány retrospektivní a průběžné rešerše. Tento systém, do něhož byla data zpracovávána ručně, byl v r. 1991 s přechodem na PC nahrazen vlastní modifikací systému CDS/ISIS. Data byla překonvertována. Ve stejném roce byly služby střediska doplněny o elektronické databáze, a to Current Contents a MEDINFO. V r. 1992 jsme zakoupili další databázi MEDLINE s retrospektivou 11 let, v témže roce jsme se připojili na Internet, kde byla využívána převážně elektronická pošta, učili jsme se užívání přenosového protokolu, sledována byla konference KNIHOVNA. Od r. 1995 v knihovně slouží databáze BiblioMedica.
V současné době knihovna zpracovává retrospektivní rešerše z CD-ROM MEDLINE a BiblioMedica - modul BMČ a z vlastních bází KNIH (4360 záznamů), DEPO (5480 záznamů), PER3 (8300 záznamů) a PERST (2840 záznamů). Tyto rešerše zhotovujeme do dvou dnů a průběžné rešerše z obou řad Current Contents (Life Sciences, Clinical Medicine) poskytujeme nejen pro vlastní uživatele, kterých je v současné době 75, ale i lékaře z jiných pracovišť, i mimopražské, uživatelů máme 20. Rešerše jsou zpracovávány každý týden, výstup je na disketu nebo v menší míře tištěný.
Kromě těchto databází používáme další profesionální databáze ke zjišťování bibliografických údajů v návaznosti na požadavky uživatelů, a to SERLINE, který nabízí bibliografické informace o časopisech vydávaných v zahraničí (název, předchozí název, odkdy vychází, vydavatel, ISSN, jazyk, obsahové zaměření), Springer 1842-1995, kde jsou nakladatelstvím vydávané tituly, ERIC, což je výukový systém fy Silver Platter o užívání jejich databází, z báze BiblioMedica moduly ZDT (zdravotnictví v tisku), LOK (adresář institucí) a SKP (evidence odběru zahraničních časopisů v ČR a SR).
Další používaná databáze je Thorax - kartotéka pacientů se snímky plic a popisem průběhu léčby.

V souvislosti s odběrem bází Current Contents a MEDLINE, jejichž výstupy obsahují všechny potřebné informace k následnému objednávání článků pomocí objednávek u autorů, MVS nebo MMVS, vznikla první vlastní databáze, která užívá profesionálně zpracovaná data. Pomocí převodního programu budujeme databázi evidence objednaných článků, ze které jsou tištěny všechny formy objednávek (CC/ISIS). V ní jsou záznamy doplněny o identifikační údaje: uživatel, datum a způsob objednání (dostupnost v ČR ověřována v bázi BiblioMedica), jsou z ní tištěny všechny potřebné žádanky (autor, NLK, MVS mimo NLK, MMVS). Obdržený článek převedeme pomocí iso.kopie do další databáze PER3, kde je doplněno datum získání a cena kopie, nebo do databáze MVS, což v tomto případě značí vyřízené požadavky platících uživatelů. Do této databáze jsou zaznamenávány i požadavky na kopie z našeho fondu a následně vystavovány faktury s potřebnými údaji k ověření správnosti požadované platby. Došlé faktury, na nichž je uveden předmět platby "xero" bez uvedení jakéhokoli bližšího údaje (číslo žádanky, event. datum objednávky - což je v momentě vystavování faktury dostupné), považuji za naprosto nedostatečné. Za rok 1995 jsme evidovali 1550 požadavků, za 10 měsíců roku 1996 přes 2100, ověření ceny v tomto množství je pro nás bez těchto údajů velmi náročné.
Výstup z PER3 je doklad o převzetí požadované kopie, z MVS jsou tištěny výstupy obálka (adresa uživatele), dodací list, faktura. Průběžné a retrospektivní rešerše a následné objednávání článků tvoří hlavní složku služeb v knihovně. Ty jsou doplněny nákupem knih a periodik, k čemuž slouží další databáze v systému ISIS. Pro objednávky knih slouží AKVIZ, kde jsou uvedeny dostupné údaje známé ve chvíli objednávání. Tisknou se z ní všechny potřebné výstupy (obálky, objednávky, urgence). Po obdržení publikace je záznam opět pomocí iso.kopie převeden do báze KNIH, kde jsou evidovány knihy dostupné v knihovně, nebo báze DEPO, kde jsou publikace objednávané a uložené na jednotlivých odděleních. Zde jsou záznamy doplněny o signaturu, přírůstkové číslo, fakturu, datum dodání. Při odpisu je záznam stejným způsobem převeden do báze ODPIS, kde je doplněno úbytkové číslo. Z těchto bází jsou možné opět všechny potřebné výstupy (přírůstkový, event. úbytkový seznam, katalogizační lístek, místní seznam, podklady pro revize apod.).
Samostatné jsou rovněž databáze evidující periodika. Je to především databáze PER9X... a běžný rok, ze které jsou tištěny objednávky časopisů, doklad o převzetí časopisu a na konci roku, či spíše po obdržení posledního čísla ročníku, je podle ní vytvořen přírůstkový seznam časopisů došlých za minulý rok, to je báze SEZ. Poslední je báze dat uživatelů, jejíž název hovoří sám za sebe - UZIV. Je rovněž jako všechny ostatní báze průběžně aktualizována a hlavně zálohována. Může se zdát, že některé báze by mohly být společné, ale zjistili jsme, že z provozního hlediska je v tomto systému lepší báze menší, ať už z důvodu zálohování dat, nebo aktualizace slovníků. Jestliže to finanční dotace dovolí, zaměříme se nyní na vytvoření databáze výpůjček, s výstupem na urgence. Spektrum služeb SVI nezahrnuje spotřebitelské on-line služby, čemuž brání vysoké finanční nároky. Ze služeb Internetu je uživateli zpřístupněna elektronická pošta, personálu SVI elektronické konference a FTP. V roce 1997 se v této oblasti chceme intenzivně věnovat zpřístupnění WWW, tím rozšířit nabídku služeb, které mají v SVI již tradici, a vytvořit tak téměř komplexní informační zázemí pro uživatele.

Všem kolegyním a kolegům oznamujeme, že letní porada vedoucích pracovníků lékařských knihoven je organizována ve spolupráci s informačním střediskem Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci.
Předběžný termín porady je stanoven na 28.5.1997 do Olomouce s možností ubytování ve vysokoškolských kolejí z 27. na 28.5. V Olomouci je rovněž přislíbena možnost hromadného stravování.
Podrobnější informace organizačního i věcného charakteru budou sděleny v příštím čísle Lékařské knihovny.

Na základě osobního dopisu organizátorů vyřizujeme srdečné pozvání na workshop Evropské asociace zdravotnických informací a knihoven (EAHIL), který se uskuteční ve dnech 23.-25. září 1997 v Budapešti. Hlavnímu tématu Managing Information in the New Electronic Age jsou přiřazeny tyto programy: 1. Human Communication through Electronics. 2. Serving the New Information Needs of Users. 3. Partnership Management in Library Services. Součástí akce je kulturní program, exkurze po Budapešti, výlet po Dunaji, recepce atd.
Registrační poplatek pro členy EAHIL ze střední a východní Evropy je snížen ze 180 na 100 USD a je ho třeba zaplatit do 30. dubna, po tomto datu se poplatek zvyšuje. Spolu s přihláškou je možno požádat o zajištění ubytování, ceny jsou ve velmi širokém rozmezí.
Odborný program a sám pobyt v zářijové Budapešti lze všem maximálně doporučit. Přihlášky spolu s předběžným programem si mohou zájemci na požádání u nás vyzvednout. Průběžné informace mohou uživatelé Internetu získat na adrese EAHIL (http://www.ub.ntnu.no/eahil) nebo organizátorů (http://www.clib.dote.hu). Podrobné informace podá dr. Marta Viragos, Central Medical University, Nagyerdei krt. 98, Debrecen 4012 (tel./fax 36 52 413 847, email marta@lib.dote.hu).

Olga Nováková 1929-1997

Dne 7. února 1997 zemřela v Brně naše dlouholetá kolegyně Olga Nováková.
V letech 1958-1973 pracovala v lékařské knihovně nemocnice v Jihlavě, kde byla zakladatelkou a první odbornou knihovnicí LK. Vytvořila zde základy odborné knihovny na vysoké úrovni, organizaci knihovny a služby pro čtenáře stále zlepšovala a rozvíjela. Práce pro její "milé čtenáře" byla u ní vždy na prvním místě. Stále se zajímala o novinky v knihovnické práci, kterými by obohatila svou činnost. I v pozdním věku byla aktivní účastnicí knihovnických seminářů a stále budeme vzpomínat na její vtipné a trefné projevy. V letech 1974-1991 pracovala jako vedoucí lékařské knihovny nemocnice ve Znojmě.
Čest její památce.

Mgr. Marie Ďásková
lékařská knihovna nemocnice Jihlava